Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 184/2025-19

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

pro 17 970 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 13. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711018425.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 13. 5. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1711018425.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 000 Kč a smluvní pokuty 3 970 Kč podle smlouvy o úvěru z 8. 1. 2024 [číslo]. Před uzavřením úvěrové smlouvy (spotřebitelského charakteru) žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (lustrací v databázích a zkoumáním jeho příjmu), aniž by však výsledky lustrací v databázích měla k dispozici. Podle úvěrové smlouvy žalobkyně žalovanému na jeho žádost poskytla úvěrový rámec do částky 30 000 Kč. Dne 8. 1. 2024 poskytla žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč s tím, že žalovaný měl podle smlouvy splácet alespoň úrok (40 % měsíčně) do 7. dne v každém měsíci. Žalovaný svůj dluh nesplácel, a proto žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru k 12. 5. 2024 a požadovala též zaplacení částky smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 13. 5. 2024 do 14. 6. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl podle z. č. (dále jen „“), aniž nařizoval jednání.

4. Protože žalovaný se vůči žalobním tvrzením nevymezil, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a provedl k nim důkazy označené v žalobě.

5. Žalobkyně tvrdila zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a předložila k tomuy: Ze mzdových lístků [právnická osoba] soud zjistil, že žalovanému měla být zúčtována mzda 23 141 Kč, 26 381 a 26 381 Kč (za měsíce srpen 2022, červenec 2022 a červen 2022). Ze skenů řidičského a občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 177673 z 8. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na webových stránkách www.rerum.cz) uvedenou úvěrovou smlouvu. Žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr (úvěrový limit) 30 000 Kč za úrok ve výši 40 % měsíčně na dobu do splacení úvěru. RPSN mělo činit 5 555,92 %. Žalovaný měl vrátit úvěr ve splátkách k 7. dni v měsíci minimálně ve výši přirostlého úroku (za uplynulé, tj. měsíční období). Jistina mohla být splacena kdykoliv v době trvání smlouvy. Úvěr se stával splatným, pokud žalovaný byl v prodlení po dobu dvou kalendářních měsíců. Účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení.

7. Z potvrzení o provedení transakce z 8. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku celkem 10 000 Kč.

8. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. 177673 z 9. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně mínila upozornit žalovaného na zesplatnění úvěru k 9. 5. 2024 (pro porušení platební povinnosti) a uplatňovala pohledávku k uvedenému datu ve výši 30 388 Kč. U dopisu nebylo prokázáno jeho odeslání, popř. doručení žalovanému.

9. Z výzvy z 14. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně požadovala na žalovaném zaplacení před podáním žaloby zaplacení částky 35 717,99 Kč (součet pohledávek žalobkyně ze smlouvy). Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla odeslána poštou 14. 6. 2025.

10. Soud skutková zjištění výše převzal za svůj skutkový závěr.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle z. č. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. z. č. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle věty první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalovanému revolvingový úvěr s limitem ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto úvěr splácet minimálně měsíčním přírůstkem sjednaného úvěru (úroky).

16. Před sjednáním úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s , odst. 2 z. č. Žalobkyně sice reálně úvěruschopnost zkoumala, avšak své povinnosti řádně nesplnila. Ověřila prakticky pouze příjmy žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně se však (alespoň podle výsledků dokazování) nezabývala závazky a výdaji žalovaného; žalobkyně nepředložila výsledky lustrací žalované v registrech a spokojila se pouze s doložením příjmů žalovaného (aniž by ostatně bylo jasné, že zaměstnání žalovaného v době uzavření smlouvy trvá). Protože žalobkyně se nezajímala o podmínky zdroje příjmu žalovaného a o jeho výdaje (včetně vyhodnocení rizik vrácení úvěru), je třeba považovat úvěrovou smlouvu ve smyslu z. č. , , , věta první za neplatnou.

17. V daném případě tedy původní věřitel neposuzoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , ve znění pozdějších předpisů; nebyl dodržen postup upravený v téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. , Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. . Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů).

18. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. , v němž uzavřel, že„ ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů poskytnutých za porušení donucujících ustanovení zákona spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost jistiny úvěru v tomto rozhodnutí. Žalovaný netvrdil a neprokazoval své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu podle Protože žalovaný ničeho neuhradil, ale byla mu poskytnuta shora uvedená částka 10 000 Kč podle neplatné smlouvy, je povinen toto poskytnuté plnění vrátit v soudem stanovené lhůtě.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože úspěch a neúspěch účastníků byl obdobný (soud přihlédl i k neúspěchu žalobkyně v požadavku na úhradu úroku z prodlení).

20. Soud rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek za žalobu v částce 200 Kč dle z. č. (položky 2 bod 2., položky 1 bod 1. písm. a/ Sazebníku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo u soudního exekutora. Povinnost zaplatit soudní poplatek může být vynucena správní exekucí realizované celním úřadem.