Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 319/2025-19

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 56 550 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka,

s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, ,s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovanému dne datum, dne datum, dne datum a dne datum poskytla úvěr (vyplacený na bankovní účet č. č. účtu) na základě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Společně s jistinou úvěru se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit i smluvní úrok při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, přičemž byl vyzván k úhradě dluhu. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplacení částky částka zahrnující nesplacenou jistinu ve výši částka, smluvní úrok ve výši 40% měsíčně v kapitalizované výši částka. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím výpisů z bankovního účtu a jeho lustrací v příslušných registrech. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně s žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout finanční prostředky až do výše částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet tak, že každý měsíc byl povinen uhradit úrok při úrokové sazbě 40 % měsíčně z jistiny, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli (ze smlouvy o úvěru ze dne datum). Dne datum zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka (z potvrzení transakce o vyplacení úvěru). Z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalobkyně úvěr zesplatnila dne datum, o čemž byl žalovaný informován (ze zesplatnění úvěru). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu před podáním žaloby předžalobní upomínkou ze dne datum (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku).

4. Návrh žalobkyně na provedení důkazu dotazem na banku žalovaného zamítl, neboť tento důkaz shledal v dané věci nadbytečným (v řízení nebylo sporu o tom, že předmětné finanční prostředky byly zaslány na bankovní účet žalovaného).

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen „o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

6. Podle o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

12. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. Anonymizováno; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu o. z. ve spojení s a a nutnost zkoumání této (ne)platnosti z úřední povinnosti přitom vyplývá též z rozhodnutí SDEU (rozhodnutí Anonymizováno“ ze dne datum, věc Anonymizováno).

14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle o. z. ve spojení s a 87 , z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo zřejmé, jakou smluvní oporu mělo poskytnutí finančních prostředků ve výši částka žalovanému, jelikož úvěrový rámec uvedený ve smlouvě se lišil od skutečně poskytnutých finančních prostředků žalovanému, a vzhledem k tomu, že rovněž nebylo zřejmé, kolik na předmětný úvěr žalovaný žalobkyni uhradil, nemohl soud rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle o. z. (ačkoliv se z obsahu spisu podává, že k nějakým úhradám zřejmě došlo). Jelikož se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, zbavila se svého práva obdržet od soudu případná procesní poučení. Soudu proto nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.