Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 162/2025-84

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 78 028 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku ve výši částka, s úrokem ve výši 84,82 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, , s úrokem ve výši 84,82 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne datum, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, ve znění dodatku z téhož dne, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 54,82 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, to vše dle splátkového kalendáře, počínaje měsícem srpen 2021. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaná smlouvu podepsala unikátním kódem, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované a dále ověřila úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že žalovaná má dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Smluvní strany si bodem 6.1 smlouvy ujednaly pro případ prodlení žalované právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Bodem 6.2 smlouvy si strany ujednaly pro případ prodlení žalované právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, a bodem 6.5 smlouvy si ujednaly, že žalovaná je povinna v případě prodlení s uhrazením nové jistiny zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě prodlení s její úhradou a úroky za poskytnutí úvěru z původně nesplacené jistiny úvěru. V období od datum do datum a od datum do datum došlo na žádost žalované k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek, kdy po dobu odkladu neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila před zesplatněním celkem pouze částka. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná částka částka se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši částka (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši částka), ze smluvních pokut v celkové výši částka (5 × částka) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši částka (11 × částka), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne datum do dne vyhotovení žaloby (datum), v celkové kapitalizované výši částka, pojistného ve výši částka (3 × částka). Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku a úroku z prodlení ve výši patrné z výroku I. rozsudku.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy, ač byla k jednání řádně a včas předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních úvěrů, uzavřela dne datum s žalovanou na základě jejího návrhu prostřednictvím emailové komunikace smlouvu o úvěru č. hodnota ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum, podle níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši částka, a žalovaná se tyto zavázala splatit spolu s obchodním úrokem ve 48 měsíčních splátkách po částka. Součástí splátek byla rovněž měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr, a to ve výši částka. Smlouva, dodatek č. hodnota ke smlouvě včetně dalších listin mají namísto podpisu žalované uvedený jedinečný kód č. hodnota. Sjednaná výše úroku činila 54,82 % ročně, RPSN 70,93 %. Žalovaná tak měla celkem zaplatit částku ve výši částka. Na základě žádosti žalované byl proveden odklad původních splátek od datum do datum, výše roční procentní sazby úvěru po provedeném odkladu splátek činila 81,81 % a dále byl proveden odklad původních splátek od datum do datum, výše roční procentní sazby úvěru po provedeném odkladu splátek činila 85,16 % Smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení žalované se splácením úvěru a pro případ zesplatnění úvěru přirůstání úroků za poskytnutý úvěr k jistině ke dni zesplatnění, smluvní pokutu (ve výši částka za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále právo žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši částka při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz výpis ze seznamu na č. l. 16 spisu, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 41-43 spisu, dodatek č. hodnota na č. l. 13-14 spisu, příloha č. hodnota. ke smlouvě o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr na č. l. 15 spisu, přihláška pojištění na č. l. 17-18 spisu, pojištění na č. l. 46-49 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 44 spisu, splátkový kalendář na č. l. 45 spisu, dodejka na č. l. 55 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 31-33 spisu, prohlášení klienta na č. l. 23-24 spisu, podpis na dálku na č. l. 12 spisu, žádost o úpravu splátkového kalendáře na č. l. 7-8 spisu, sdělení na č. l. 39-40 spisu, upravený splátkový kalendář na č. l. 51-52 spisu/. Žalobkyně odeslala na účet žalované částka pod VS var. symbol (tj. odpovídající jedinečnému kódu na listinách) s poznámkou, že se jedná o pojištěnou půjčku č. hodnota s podpisovým kódem a identifikací klienta pro poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyně. Informaci o odeslání platby žalobkyně zaslala i na evidované telefonní číslo tel. číslo tím, že VS má být použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS. Z téhož telefonního čísla přišla SMS odpověď, že žalovaná souhlasí a s uvedením č. hodnota /viz důkaz o odeslání částka na č. l. 9 p. v. spisu, důkaz o přijaté SMS a zaslaná SMS na č. l. 10 spisu, základní informace o klientovi na č. l. 9 spisu/. Žalobkyně žalované jistinu úvěru poskytla dne datum bezhotovostním převodem na účet č. 02114047930/2700 /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 22 spisu/. Žalovaná však jednotlivé splátky nehradila řádně a včas, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru toliko celkem částka. Žalobkyně proto zesplatnila jistinu úvěru ke dni datum/viz karta klienta na č. l. 50 spisu, oznámení ze dne datum na č. l. 53 spisu, výzvy k úhradě na č. l. 34-38 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní výzvu na č. l. 54 spisu, podací arch na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že žalovaná je vdaná, s manželem nežije ve společné domácnosti, její nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou, formu bydlení uvedla „jiné“, je zaměstnána od datum na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele právnická osoba., IČO IČO, adresa, výpovědní lhůta neběží, její čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí částka. Pravidelné měsíční výdaje žalované jsou ve výši částka, sestávají z částky životního minima ve výši částka a nákladů na bydlení ve výši částka. V případě „ostatních výdajů“ uvedla žalovaná 0. Z detailu transakcí žalobkyně zjistila, že žalované byla v měsíci červen 2021 připsána na její účet platba od právnická osoba. ve výši částka, v měsíci duben 2021 ve výši částka a v měsíci březen 2021 ve výši částka. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná není vedena v registru dlužníků. Totožnost žalované žalobkyně ověřila z občanského průkazu /viz hodnocení klienta na č. l. 30 spisu, výpis z účtu na č. l. 27-29 spisu, výpis SOLUS na č. l. 20 spisu, NRKI na č. l. 21 spisu, kopie OP na č. l. 25-26 spisu/. Žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že by dluh žalobkyni uhradila. Tato skutečnost nevyšla najevo ani z provedených důkazů.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částka. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a žalovaná by se zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle soudu tato smlouva ale nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně vyšla při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, z jejího osobního prohlášení o jejich majetkových a výdělkových poměrech, z běžných veřejných rejstříků a z bankovního výpisu žalované (resp. detailů transakcí). Takový postup žalobkyně však nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že žalobkyně tvrzení žalované řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 cdo 2178/2018). V řízení sice žalobkyně prokázala, že ověřovala tvrzení žalované ohledně jejích příjmů, když soudu předložila detaily plateb z účtu evidovaného na žalovanou, ze kterého plyne, že žalovaná měla v měsíci červen, duben a březen 2021 pravidelné příchozí platby od společnosti, kterou jako zaměstnavatele uvedla při žádosti o úvěr. Žalobkyně však nijak neprokázala, jak ověřovala tvrzení žalované ohledně jejích výdajů. Žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovanou o jejích výdajích, a to ještě neúplných. Žalovaná uvedla, že její výdaje činí částka, přičemž u výdajů na živobytí uvedla jen zákonnou paušální částku životního minima. Životní minimum představuje skutečně jen minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění základní výživy a ostatních základních potřeb, které však neodráží skutečné individuální potřeby a nároky toho kterého jedince. Žalobkyně nezkoumala další výdaje žalované, např. výdaje spojené s nájmem apod., když se spokojila s výší nákladů na bydlení ve výši částka. Žalobkyně dále také zcela rezignovala na ověřování ostatních výdajů žalované, které žalovaná uvedla ve výši částka. Soud tak konstatuje, že pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána, což nebylo žalobkyní prokázáno ani po poučení dle , 3

19. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. , mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která z hodnocení klienta a předložených listin vyplývala, skutečně jednalo. S těmito závěry pak nekoliduje ani usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který se věcí zabýval zejména v trestní rovině. Nicméně rovněž uvedl, že „úvěrové společnosti vycházejí zejména z údajů o příjmu a výdajích žadatelů a informací o úhradě jeho předchozích dluhů, když za dostatečné se považují údaje o příjmech a výdajích spotřebitele, ze kterých je věřitel schopný získat objektivní obraz o jeho finanční situaci. Současně je nezbytné zdůraznit, že posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti posoudit schopnosti žadatele hradit úvěr, je třeba vždy posuzovat z toho hlediska, jaké údaje úvěrová společnost po žadateli požadovala, když tyto primárně tvoří základní podklad pro ověřování úvěruschopnosti konkrétního žadatele, když tím, že tento sdělí určité údaje je vytvořen podklad pro následné prověřování. Při posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti posoudit schopnost žadatele úvěr splatit nelze také pominout výši požadovaného úvěru. Jiné požadavky na splnění této povinnosti budou kladeny v případě žádosti o úvěr ve výši několika tisíc korun a jiném v případě statisícových částek. Zároveň platí, že na úvěrových společnostech nelze považovat stoprocentní míru obezřetnosti, nýbrž přiměřenou, neboť jinak by se nikdy tyto společnosti nemohly stát obětí trestné činnosti a vždy by se jednalo pouze o občanskoprávní záležitost a ustanovení § 211 tr. zákoníku by ztratilo smysl.“ Žalobkyně však nepřistoupila k následnému prověřování údajů získaných od žalované ve výdajové stránce a vyšla pouze z obecného zákonem stanoveného životního minima, aniž by pečlivěji prověřila reálnou finanční situaci žalované, čímž nebyla naplněna ani přiměřená míra obezřetnosti, o které Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí uvažoval.

20. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. . Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

21. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18 v řízení OPR-právnická osoba. proti GK).

22. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně vyplacením neplatně sjednaného úvěru k bezdůvodnému obohacení, a proto byla žalovaná povinna takové obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na smluvní pokuty, ani na příslušenství ve formě smluvních úroků, pojistné a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvních pokut, pojistného a smluvních úroků včetně příslušenství zamítl.

23. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalovaná však doposud uhradila celkovou částku ve výši částka, tedy tento nárok byl již zcela splacen, proto žaloba není ani v této části důvodná a soud jí proto zamítl v celém rozsahu (výrok I. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , (dále jen „”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (II. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.