Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 301/2025-24
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované A, narozená hodnota bytem Adresa žalované A
o 17 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
částky 4 000 Kč,
částky 3 750 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 450,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč, částky 3 750 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 450,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky sídlem , adresa, .
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 8. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že uzavřel s žalovanou prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno.cz smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne 30. 12. 2023 a dne 10. 1. 2024 poskytl žalované celkem částku 10 000 Kč na účet číslo č. účtu pod VS var. symbol, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Předmětem žaloby je tak nárok žalobce na zůstatek nesplacené jistiny v částce 10 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč, smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru ve výši 3 750 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny.
2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 11. 9. 2025, č.j. 22 C 301/2025 -8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.
3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2025 uvedl, že úvěruschopnost žalované posuzoval na základě údajů sdělených žalovaným a také lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. Příjem žalované byl doložen dokladem o tom, že jí plyne pravidelný finanční příjem z titulu zaměstnání u zaměstnavatele právnická osoba. minimálně ve výši 15 650 Kč v měsíci září 2023, ve výši 11 622 Kč v měsíci říjnu 2023 a ve výši 17 611 Kč v měsíci listopad 2023. Žalobce ověřoval úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s ponecháním 10 % rezervy rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:
7. Ve smlouvě o úvěru č. hodnota podepsané dne 30. 12. 2023 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalobce zavázal poskytnout z účtu č. č. účtu žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč na účet žalované číslo č. účtu. Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. U každé platby se žalovaná zavázala uvádět variabilní symbol var. symbol. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 29. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5 536,07 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný čerpat a způsobu splácení. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení s plněním povinností a porušení podmínek smlouvy, a dále v případě, že bylo vůči úvěrovanému zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek, je úvěrující oprávněn úvěrovanému ukončit oprávnění čerpat úvěr. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalované byla na účet č. č. účtu vždy pod variabilním symbolem var. symbol vyplacena dne 30. 12. 2023 částka ve výši 8 000 Kč a dne 10. 1. 2024 částka ve výši 2 000 Kč (z potvrzení o provedené platbě ze dne 30. 12. 2023, z potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 1. 2024 a z dopisu právnická osoba. ze dne 16. 9. 2025). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr dne 31. 5. 2024 zesplatnil v celkové částce 25 521 Kč a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů (ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota). Celkem tedy žalovaná načerpala za první měsíc doby čerpání 10 000 Kč, která se dle čl. II bodu 2.1.6. úvěrové smlouvy úročí 40 % úrokem. Dopisem ze dne 14. 6. 2025 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 29 419,19 Kč do tří dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku). Za měsíc září měla žalovaná čistý měsíční příjem 15 650 Kč, za měsíc říjen 2023 11 622 Kč a za měsíc listopad 2023 17 611 Kč (z výplatnic za měsíc 9,10,11/2023). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla je svobodná a bydlí v pronajatém domě. Měsíční příjmy uvedla ve výši 14 961 Kč a měsíční výdaje ve výši 4 860 Kč (z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota).
8. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytl v prvním měsíci čerpání žalované celkem částku v celkové výši 10 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Čerpanou částku žalobce úročil úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Vzhledem k prodlení žalované vyúčtoval žalobce žalované dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 4. 6. 2024 do 14. 6. 2025. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho. Dopisem ze dne 14. 6. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované.
9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).
10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18 ).
19. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
20. Ústavní soud ČR v nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
21. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
22. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední.
23. Soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Žalobce měl sice k dispozici doklady o měsíčních výdělcích žalované za období tří měsíců předcházející poskytnutí úvěru, avšak vůbec neověřoval výdaje žalované. Žalovaná sama uvedla, že bydlí v pronajatém domě a uvedla měsíční výdaje ve pouze ve výši 4 860 Kč. Tato částka je vzhledem k nutnosti platit nájem a další nutné měsíční výdaje (potraviny, jízdné atd.) nepřiměřeně nízká. Žalobce měl proto dále zaměřit svůj zájem na skutečné výdaje žalované, tj. ověřit jeho nezbytné měsíční výdaje hlavně na bydlení a jiné životní náklady např. z nájemní smlouvy a dále z výpisu z účtu. Pokud žalobce v takové situaci, kdy vycházel pouze z výplatních pásek žalované bez jakéhokoliv ověření dalších nezbytných výdajů, postavil svůj závěr, že žalovaná je schopna hradit splátku úvěru, nejedná se o řádné prověření úvěruschopnosti. Tento postup žalobce, může vést (a vedl) u žalované jako spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021 ). Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaná skutečně bude schopna úvěr splácet, což však bez ověření výdajů nebylo možné.
24. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o 10 000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků, úroků a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 6. 2024 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od 4. 6. 2024 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.
25. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalované zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky 20 654,71 Kč (včetně příslušenství), měl ve věci úspěch pouze z 58 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 12 074,79 Kč), a žalovaná měla ve věci úspěch ze 42 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 16 % (58 % minus 42 %). Účelně vynaložené náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 400 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. , celkem tedy náklady řízení ve výši 2 815 Kč, z čehož 16 % představuje částku 450,40 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.