Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 275/2025-28

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného A

bytem Adresa žalovaného A

o zaplacení částky 27 615 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 615 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 066,39 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 846,31 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 12 381,19 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 12 381,19 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 615 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 066,39 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 846,31 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 12 381,19 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 12 381,19 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 27 615 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 19.1.2023. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 770 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a odměnou za flexibilní a pohodlné splácení ve výši 3 438 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v 78týdenních splátkách po částce 444 Kč konče poslední splátkou splatnou dne 18.7.2024. Žalovaný dluh zcela neuhradil ani po splatnosti poslední splátky, na dluh celkem uhradil částku 4 000 Kč a na jistině nadále dluží částku 12 381,19 Kč, na poplatku 15 233,81 Kč. Jistina je dále úročena úrokem ve výši 12,75 % ročně od 28.1.2025 do zaplacení a úrokem z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh dále neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaný sdělil, že je zaměstnán stavební dělník s měsíčním příjmem 55 000 Kč, což ověřila výplatními páskami za měsíce listopad a prosinec 2022. Žalovaný dále uvedl, že žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost ani jinou půjčku či kreditní kartu.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 17.10.2025, se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvil zástupce žalobkyně. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba a žalovaný spolu dne 19.1.2023 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 15 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 78týdenních splátkách po 444 Kč. Datum poslední splátky pak vycházel na den 18.7.2024 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Žalovaný uhradil poslední splátku dne 20.2.2023 a na dluh tak celkem zaplatil 4 000 Kč (tabulka umoření dluhu). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla 27.1.2025 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam), žalovaný o tom byl vyrozuměn dopisem ze dne 27.1.2025 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 16.4.2025 a podací lístek).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný; žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako stavební dělník na hlavní pracovní poměr a dobu neurčitou s měsíčním příjmem 35 000 Kč. další čisté příjmy domácnosti uvedl 20 000 kč. Příjmy si uvedená společnost (zřejmě) ověřila z výplatní pásky žalovaného a pracovní smlouvy, tyto y však soudu k důkazům nepředložila. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného stanovila odhadem na částku 10 000 Kč. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uváděl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost ani žádné další úvěry či půjčky ani kreditní karty a žije v nájmu (žádost o spotřebitelský úvěr – zákaznická karta).

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice v žádosti o spotřebitelský úvěr zaškrtla, že ověřila příjmovou stránku žalovaného z výplatních pásek a pracovní smlouvy, nicméně tyto y k důkazům nedoložila; žalobkyně pak netvrdila ani neprokazovala, že by jakýmkoliv způsobem ověřovala výdaje žalovaného a jeho domácnosti, případně příjem členů domácnosti, ačkoliv s ním v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného kalkulovala. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila, nemohla být proto soudem na jednání poučena dle a 3 o tom, že je potřeba uvést, zda a jakým způsobem zjiš´tovala a ověřovala rovněž výdaje žadatele o úvěr a že je potřeba navrhnout a předložit y, jimž svá tvrzení může prokázat, popř. y, na které odkazuje. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru a a o.z..

15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který obdržel dne 19.1.2023 na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 15 000 Kč, uhradil na tento dluh dosud toliko částku 4 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 11 000 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

16. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve ve splátkách po částce 500 Kč, jež se mu jevila být částkou přiměřenou s ohledem na tvrzené poměry žalovaného v době žádosti o úvěr, když ty skutečné v dané době soudu ani žalobkyni známy nejsou. Splátky byly pak stanoveny pod ztrátou jejich výhody.

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalovaný byl ve věci úspěšnějším účastníkem, ale žádné náklady mu v něm nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.