Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 61/2025-35
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Šottovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 16 285 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do požadavku na zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do požadavku na zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce, na základě které žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného, kdy si vyžádala dokumenty ověřující informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky a poplatek v celkové výši částka žalobkyni vrátit do datum, což však neučinil a nevrátil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky částka (poskytnuté finanční prostředky) ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od datum do dne podání žaloby, tj. dne datum v kapitalizované výši částka a dále na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil, ačkoli byl žalobkyní upomínán, a to i formou předžalobní upomínky.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.
3. Soud provedl důkazy, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili s tím, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), soud došel k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, soud zjistil, že tato smlouva byla namísto podpisu žalovaného opatřena pouze jedinečným PIN kódem 2582 a jejími účastníky byli žalobkyně a žalovaný, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka na účet uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka do datum. Podle čl. 2 . 3. smlouvy byla v případě prodlení žalovaného žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále zákonný úrok z prodlení, a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení činil 14,75 % ročně z dlužné částky a dále náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, přičemž náklady za písemné výzvy a upomínky k úhradě činily částka.
5. Z běžného výpisu účtu žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. č. účtu (uvedený ve smlouvě) pod variabilním symbolem var. symbol dne datum částku částka.
6. Žalobkyně žalovaného opakovaně (celkem 5x) vyzvala k úhradě dlužné částky (zjištěno z upomínky ze dne datum a ze dne datum, z opakované výzvy k úhradě ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum).
7. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne, žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky včetně sankcí a nákladů ve výši částka do tří dnů.
8. Soud věc právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši částka, přičemž tuto částku zaslala na jeho bankovní účet pod ujednaným variabilním symbolem. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.
17. Podle zjištěného skutkového stavu věci však žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy si vyžádala dokumenty ověřující informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, avšak tyto skutečnosti zůstaly pouze v rovině tvrzení, neboť žalobkyně k jejich prokázání soudu vůbec ničeho nedoložila (např. dokumenty ověřující příjmy či výdaje žalovaného, výpisy z jeho účtu atd.), a to i přesto, že k doložení těchto dokumentů byla zdejším soudem vyzvána. Soud proto v řízení nevzal za řádně prokázané, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je přitom sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).
I přes absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde však nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku v celkové výši částka ponechat. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši částka (§ 2991 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v této výši, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k okamžitému zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) do tří dnů v rámci předžalobní upomínky ze dne datum, která mu byla odeslána téhož dne. Okamžik prodlení, resp. dobu přiměřenou pro vrácení poskytnuté částky, soud stanovil s ohledem na původní lhůtu splatnosti a další závazky a možnosti spotřebitele, když určená lhůta k zaplacení (určený okamžik splatnosti) je i vzhledem k výši částky dostatečnou lhůtu odpovídající možnostem běžného spotřebitele i v objektivně nepříznivé finanční situaci dostát svému závazku. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení.
18. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 150 o.s.ř. o.s.ř. Za důvody zvláštního zřetele hodné se ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. o.s.ř. považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při rozhodování o náhradě nákladů soud zásadně přihlédl k tomu, že žalobkyně postavila své podnikání na postupu, kterým porušuje povinnosti stanovené právními předpisy pro takovou činnost, a to takovým způsobem, že je hodnocen jako zjevné porušení veřejného pořádku. Je si tak vědoma při konstantní judikatuře nižších i vyšších soudů, že jí uzavírané smlouvy jsou absolutně neplatné, takto postupuje zcela vědomě a dlouhodobě. Je tak na místě takovému výkonu práva neposkytnout právní ochranu v tom směru, aby jeho prostřednictvím byly ještě generovány další zisky ve formě náhrady nákladů soudního řízení, které bude povinen platit žalovaný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.