Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 123/2025-32

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 10 234,18 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně – společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, kdy žalovaný čerpal úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit do datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši Anonymizováno, avšakAnonymizovánodo uvedeného data, ani později po upomínání, ničeho neuhradil.

2. Aktivní legitimaci žalobkyně dovodila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi ní a její právní předchůdkyní.

3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v návrhu uvedla, že její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je jim ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, přičemž tento rozdíl musí být minimálně ve výši životního minima. Žalovaný byl rovněž lustrován ve veřejně dostupných databázích – ISIR, CEE, CRKI, EUCB.

4. K následné výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně částečně zopakovala tvrzení uvedená v žalobním návrhu a rovněž uvedla, že nedisponuje žádnými doklady k prokázání úvěruschopnosti.

5. Žalovaný se k návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním.

6. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle , (dále jen „ “), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:

7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba., IČO IČO (postupitelem) a žalobkyní (postupníkem), a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V příloze č. 1 – seznamu postoupených pohledávek byla zahrnuta pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy Anonymizováno ve výši částka. Postoupení bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum.

8. Z detailu poukázky č. Anonymizováno bylo zjištěno, že transakce ve výši částka byla zúčtována dne datum.

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši částka, a to do tří dnů (včetně nákladů zastoupení). Výzva byla zaslána dne datum (podací lístek Anonymizováno).

10. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit, nebyly z nich zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

11. Soud důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze toliko z důkazů navržených žalobkyní i z jejich tvrzení a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

12. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost k čerpání peněžních prostředků, přičemž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky ani přes výzvu nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

13. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

14. Podle , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle , (dále jen „ “), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně.

19. Jak výše uvedeno v bodě 3. – 4. tohoto odůvodnění, žalobkyně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud posuzoval otázku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souladu s dlouhodobě jednotnými závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. , kdy poskytovatel úvěru, tedy právní předchůdkyně žalobkyně, má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně netvrdila, ani nedoložila konkrétní zkoumané příjmy a výdaje žalovaného, pouze obecně shrnula, jak takový proces u její právní předchůdkyně probíhá. S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo, telefonní a internetové poplatky, hygienické potřeby, benzín/naftu), když blíže nedoložila konkrétními tvrzeními či důkaznímu návrhy, jak konkrétně zkoumání proběhlo, s jakými výdaje a příjmy pracovala. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.

20. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.

21. Ve smyslu cit. zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva týkající se úvěru shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily ( ) a podle platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila – li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila ( ). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky, tedy částky ve výši částka. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle , kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum dnem datum za přihlédnutí k fikci doby dojití v souladu s , když žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky do 3 dnů. (výrok I)

22. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s , když každý z účastníků byl úspěšným jen v části, žalobkyně byla úspěšná z 39 % a žalovaný z 61 %, proto soud rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků, když z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly a nárok by měl právě on ve výši 22 % vzniklých nákladů.

24. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I základě , když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.