Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 36/2025-83

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 33 654,79 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 537,86 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 537,86 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 116,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 116,93 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 537,86 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 537,86 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 116,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 116,93 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 1. 2025 ve spojení s jejím doplněním ze dne 21. 5. 2025 a ze dne 11. 9. 2025 domáhala zaplacení částky 33 654,79 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 22. 8. 2024 se společností právnická osoba., dříve právnická osoba. (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr, který se zavázala vrátit do 22. 10. 2024. Uvedla, že peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet č. č. účtu. K uzavření smlouvy žalobkyně sdělila, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy a po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, a to dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, CRKI a EUCB a současně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalované, poté byl žalované zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně rovněž tvrdila, že za dobu trvání úvěru žalovaná načerpala finanční prostředky v celkové výši 26 300 Kč a před postoupením pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku ve výši 25 762,14 Kč. Poukázala na to, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, kdy toto bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tak po žalované požaduje částku ve výši 33 654,79 Kč sestávající se z jistiny ve výši 16 759,66 Kč, z náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 999,78 Kč a z úroku za dobu čerpání úvěru ve výši 15 895,35 Kč dle úvěrových podmínek. Žalovaná po postoupení pohledávky již ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána před podáním žaloby. Nakonec žalobkyně uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.

4. Z dokumentu nazvaného „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 22. 8. 2023“, včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr (tzv. Loan application info) a obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba), bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalované, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 20 000 Kč, který bude žalované poskytnut bezhotovostně na její bankovní účet uvedený v žádosti o úvěr, tj. bankovní účet č. č. účtu. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání úvěru s tím, že se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit výpůjční úrokovou sazbu ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, tedy ve výši 15 919,47 Kč v jednom roce. Dále byla sjednána roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši 299,98%. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis ani elektronický podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že dokument vznikl dne 22. 8. 2023 v 18:45:52. K uvedenému dokumentu není připojen žádný elektronický podpis.

5. Z potvrzení o provedené platbě označené jako „external payout“ ze dne 24. 6. 2024, ze dne 29. 11. 2023, ve spojení s platební bilancí žalované, sdělením právnická osoba. ze dne 2. 4. 2025 a 16. 5. 2025 a s výpisem z účtu žalované (vše za období od 22. 8. 2023 do 23. 7. 2024, resp. 31. 10. 2024) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet shodný s účtem uvedeným ve smlouvě, vedeným na jméno žalované, postupně částku v celkové výši 26 300 Kč, a to vždy pod variabilním symbolem var. symbol, a zároveň že žalovaná na úvěr uhradila částku v celkové výši 25 762,14 Kč.

6. Z faktury s variabilním symbolem č. var. symbol ze dne 22. 10. 2024 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala jako minimální částku k zaplacení do 22. 10. 2024 částku ve výši 16 181,80 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, jejího dodatku, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2024, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala a zároveň jí vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 11. 2024, podací lístek ze dne 14. 11. 2024).

8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala postupně na účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 26 300 Kč a žalovaná na tento svůj závazek uhradila částku v celkové výši 25 762,14 Kč. V řízení nebyl prokázán obsah smluvních ujednání mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. obsah úvěrové smlouvy a smluvní podmínky.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení a , (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

18. Podle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v nebo .

19. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

23. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

27. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 537,86 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy, resp. že byla vůbec uzavřena nějaká smlouva, neboť není doložen jakýkoli podpis na smlouvě z jedné či druhé smluvní strany, potažmo pokud si strany „něco“ ujednaly, není vůbec zřejmé, jaký byl obsah ujednání mez nimi. Z tohoto hlediska tedy nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru. Navíc ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem nezjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně nedoložila žádné relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. předchozí výpisy z běžného účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu atd., ač k tomu byla ze strany soudu vyzvána. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, NKRI, CRKI, EUCB, přičemž na základě skutečností získaných z těchto databází nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti.

28. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně (i pokud by soud připustil, že smlouva byla uzavřena – byť tomu tak v tomto případě není) před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.

29. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 26 300 Kč, a že ze strany žalované došlo na tento závazek k úhradě částky 25 762,14 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby dále neuhradila ničeho, a tak žalobkyně má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 537,86 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 23. 10. 2024 do zaplacení s tím, že lhůta k plnění byla stanovena dle věta prvá před středníkem , neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody (výrok I. tohoto rozsudku).

30. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť tyto nároky požadované žalobkyní jsou navázány na smlouvu o úvěru.

31. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souladu s , , tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější a náležela by ji tak poměrná část úhrady účelně vynaložených nákladů, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Praze, a to prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).