Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 324/2025-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 27 220 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 780 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 13 440 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 440 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 780 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 13 440 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 440 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 26. 9. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 6. 2024 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na jeho telefonní číslo tel. číslo elektronicky smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč převodem na jeho účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 550 Kč ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 27. 9. 2024. Žalovaný však tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil, když žalobkyni uhradil toliko částku 1 220 Kč. V důsledku prodlení vznikla žalovanému dále povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky 23 550 od 28. 9. 2024 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 3 670 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč za pět písemných výzev zaslaných žalovanému. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

Přípisem zdejšího soudu ze dne 7. 10. 2025 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nedoplnila a uvedla, že žádná skutková tvrzení doplňovat nebude.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.

Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle ). Soud proto ve věci postupoval podle , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Na základě listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku tohoto dne smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému bezhotovostně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 550 Kč ve třech splátkách po 7 850 Kč. Celková zaplacená suma žalovaným měla činil částku 23 550 Kč a RPSN 1 485 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady dle Sazebníku.

Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu ze dne 13. 6. 2024 bylo zjištěno, že tohoto dne žalobkyně zaslala žalovanému na uvedený účet částku 15 000 Kč.

Z protokolu o vlastnictví účtu ze dne 13. 5. 2024 bylo zjištěno, že vlastnictví bankovního účtu č. č. účtu žalovaným bylo ověřeno prostřednictvím služby informování o platebním účtu, poskytované společností Kontomatik UAB.

Z výzvy k úhradě za dne 24. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě splátky ve výši 9 644 Kč.

Z výzvy k úhradě za dne 4. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě splátek v celkové výši 10 521 Kč.

Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky 26 366 Kč.

Z opakované výzvy k úhradě ze dne 2. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky 27 106 Kč.

Z výzvy k úhradě právní zástupkyně žalobkyně ze dne 22. 5. 2025 a z podacího lístku ze dne 23. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě částky 29 726 Kč, a to do 3 dnů a dále částky 1 121 Kč za právní zastoupení žalobkyně.

Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval, soud proto má z tvrzení žalobkyně za zjištěné, že žalovaný na úvěr zaplatil toliko 1 220 Kč.

Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:

Dne 13. 6. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve třech splátkách po 7 850 Kč, tedy celkem 23 550 Kč, což zahrnovalo poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 550 Kč. Žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, když žalobkyni uhradil toliko částku 1 220 Kč. Žalovaný na výzvy nereagoval. Žalobkyně však nijak nedoložila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s , , v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu až 3 uvedeného zákona a a a násl. o. z.

Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného nijak nedoložila. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně prověřeny jeho příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ neprověřila úvěruschopnost žalovaného, a přesto mu úvěr poskytla. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 13 780 Kč (zapůjčených 15 000 Kč po odečtení vrácené částky 1 220 Kč), vrátit. Soud proto žalobě co do částky 13 780 Kč s odkazem na o. z. vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle o. z. ve výši stanovené , a to od 28. 9. 2024, jak žalobkyně požadovala. (výrok I.).

Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce, resp. o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

Jelikož byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 50,62 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 49,38 %), rozhodl soud dle ust. , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny skutečnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly uložení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.