Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 125/2025-42
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 66 925,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá požalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka, od datum do datum zamítá.
III. Žalovaná je povinná nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá požalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, , od , datum, do , datum, zamítá.III. Žalovaná je povinná nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz. Na základě této smlouvy byla žalované dne datum poskytnuta bezhotovostně částka částka. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr do datum spolu se smluvním úrokem ve výši částka, avšak dlužnou částku ani přes upomínky neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou ze dne datum žalobkyni. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s posouzením úvěruschopnosti žalovaná souhlasila ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR,SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie a z prohlášení žalované dle odst. 1.2 Obchodních podmínek, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoli třetí osobě, není evidována v databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie, zejména v interní databázi věřitele, insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů právnická osoba a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný dopad na plnění jejích dluhů a povinností. Žalobkyně nicméně listinami ohledně posouzení úvěruschopnosti nedisponovala. Žalovaná se s úhradou úvěru dostala do prodlení ohledně čehož byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínána. Úvěr by splatný nejpozději dne datum. Od následujícího dne se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
4. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách číslo hodnota z datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka tím, že bude splacen do datum včetně úroku ve výši částka.
5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. hodnota společnosti právnická osoba., IČO IČO žalobkyně.
6. Z výpisu z běžného účtu z datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum na účet č. č. účtu částku částka.
7. Ze sdělení ČSOB z datum soud zjistil, že dne datum byl žalované otevřen bankovní účet č. č. účtu na který byla dne datum připsána částka částka. Dne datum byl účet uzavřen.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy uzavřené dne datum ve lhůtě 3 dnů. Z podacího lístku z datum soud zjistil, že dne datum byla žalované odeslána písemnost.
10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro právní posouzení věci, a proto je již dále nerekapituloval.
11. S ohledem na shora uvedená zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum na účet částku ve výši částka na základě smlouvy označené jako Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku částka, avšak nic nesplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), neboť tuto smlouvu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka a žalovaná jako spotřebitel.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od datum poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti uvedla pouze obecně, že její právní předchůdkyně vyhodnotila úvěruschopnost na základě tvrzení žalované o příjmech a výdělcích, lustrací v CEE, ISIR,SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie a prohlášení žalované dle odst. 1.2 Obchodních podmínek, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoli třetí osobě, není evidována v databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie, zejména v interní databázi věřitele, insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů právnická osoba a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný dopad na plnění jejích dluhů a povinností. Žalobkyně však žádné konkrétní údaje, se kterými pracovala při posuzování úvěruschopnosti žalované neuvedla. Z ústního jednání konaného dne datum se omluvila, a tudíž ani v tomto směru nemohla být poučena podle § 118a o.s.ř. Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posuzovala úvěruschopnost žalované a na předmětnou smlouvu je tedy třeba ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona hledět jako na absolutně neplatnou.
17. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla částku celkem částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaná mohla ponechat. Žalovaná z ní nic nevrátila. Soud proto ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované vrátit dosud nesplacenou jistinu ve výši částka. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení soud žalované uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne datum, u které lze s ohledem na § 573 o. z. mít za to, že byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání tj. datum. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení do 3 dnů, tj. do datum. Ode dne následujícího se tak žalovaná ocitla v prodlení. Výši úroku z prodlení soud přiznal v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši 12,75 %. Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 o.s.ř. třídenní, neboť žalovaná ke své aktuální finanční situaci nic nedoložila, jednání soudu se neúčastnila, a tudíž nemohla být v tomto smyslu poučena podle § 118a o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru ohledně nároků z ní vyplývajících zamítl. (výrok II.)
18. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 75 %, žalovaná co do 25 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §6 odst. 1 , §7 odst. 5 , § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva) a 2 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění do datum) a částky částka za úkon uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (návrh ve věci samé) a náhradu hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od datum). Součástí nákladů řízení je i náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. částka. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy částka. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 50 % pak činí částka. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.