Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 70/2025-79
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
o 25.466 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba o zaplacení 25.466 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 1.902,40 Kč, kapitalizovaného úroku 2.391,14 Kč, zákonného úroku z prodlení 15% ročně z částky 10.447,94 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, úroku 18,18% ročně z částky 10.447,94 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 737,05 Kč, kapitalizovaného úroku 3.033,55 Kč, zákonného úroku z prodlení 15% ročně z částky 5.264,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a úroku 27,48% ročně z částky 5.264,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení 25.466 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 1.902,40 Kč, kapitalizovaného úroku 2.391,14 Kč, zákonného úroku z prodlení 15% ročně z částky 10.447,94 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, úroku 18,18% ročně z částky 10.447,94 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 737,05 Kč, kapitalizovaného úroku 3.033,55 Kč, zákonného úroku z prodlení 15% ročně z částky 5.264,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a úroku 27,48% ročně z částky 5.264,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 2. 12. 2024, doplněným dne 5. 6. 2025 a 7. 8. 2025, domáhala po žalované zaplacení částky 25.466 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.902,4 Kč a 737,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.391,14 Kč a 3.033,55 Kč, zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem ve výši 18,18 % ročně a 27,48 % ročně) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva 1“), na základě které poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, žalovaná se zavázala tyto společně se sjednaným příslušenstvím spočívajícím v úrocích a poplatcích splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 528 Kč. Žalovaná na dluhu z úvěru ze Smlouvy 1 uhradila celkem částku 9.230 Kč, zbytek dluhu neuhradila. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva 2“), na základě které poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, žalovaná se zavázala tyto společně se sjednaným příslušenstvím spočívajícím v úrocích a poplatcích splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 729 Kč. Žalovaná na dluhu z úvěru ze Smlouvy 2 uhradila celkem částku 30.640 Kč, zbytek dluhu neuhradila. Pohledávky byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalobkyně požadovala po žalované z titulu Smlouvy 1 úhradu částky 18.213 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.447,94 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7.765,06 Kč, dále úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 2.391,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.902,40 Kč, smluvních úroků ve výši 18,18 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.447,94 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.447,94 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Z titulu Smlouvy 2 požadovala úhradu částky 7.253 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 5.264,64 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1.988,36 Kč, dále úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 3.033,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 737,05 Kč, smluvních úroků ve výši 27,48 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.264,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.264,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 31. 10. 2024 na dluhu neuhradila ničeho dalšího.
2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena 30. 6. 2025 (pondělí, pracovní den za použití § 49 odst. 4 a § 57 odst. 2 o.s.ř. ) nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní.
3. Ve věci se konalo dne 25. 9. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila, a to bez omluvy, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno do vlastních rukou dne 1. 9. 2025. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvila podáním ze dne 12. 9. 2025. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Z listinných důkazů, které předložila žalobkyně spolu s žalobou a které soud provedl k důkazu, soud zjistil následující skutečnosti:
- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 5. 2022 (Smlouva 1), že právní předchůdce poskytl žalované dne datum v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto společně s poplatkem ve výši 11.883 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 528 Kč.
- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum (Smlouva 2) a zařazení zákazníka do pojistného programu, že právní předchůdce poskytl žalované dne 26. 10. 2021 v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto společně s poplatkem ve výši 16.333 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 729 Kč. Žalovaná byla zároveň zařazena do pojistného programu za pravidelné pojistné ve výši 1.560 Kč.
- Z výzvy k plnění ze dne 31. 10. 2024 včetně podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek.
- Ze zákaznické karty ke Smlouvě 1, že právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované pouze na základě jí vyplněných údajů, když žalovaná uvedla, že žije ve vlastním bydlení, je vdaná a úvěr slouží na neočekávané výdaje. Žalovaná uvedla, že pracuje jako operátor u společnosti Anonymizováno čistým měsíčním příjmem ve výši 25.154 Kč. Žalovaná uvedla, že pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 3.800 Kč. Údaje byly ověřeny výplatními páskami za měsíce únor a březen 2022.
- Ze zákaznické karty ke Smlouvě 2, že právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované pouze na základě jí vyplněných údajů, když žalovaná uvedla, že žije ve vlastním bydlení, je vdaná a úvěr slouží k vybavení domácnosti. Žalovaná uvedla, že pracuje jako operátor u společnosti Anonymizováno s čistým měsíčním příjmem ve výši 27.413 Kč. Žalovaná uvedla, že pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 4.000 Kč. Údaje byly ověřeny výplatními páskami za měsíce srpen a září roku 2021.
- Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku, že pohledávky za žalovanou byly právním předchůdcem postoupeny na žalobkyni a žalovaná byla o tomto vyrozuměna.
- Z tabulky umoření ke Smlouvě 1, že žalovaná na této uhradila částku 9.230 Kč.
- Z tabulky umoření ke Smlouvě 2, že žalovaná na této uhradila částku 30.640 Kč.
4. Soud na základě uvedených skutečností zjistil tento skutkový stav.
5. Žalovaná dne datum uzavřela s právním předchůdcem Smlouvu 1, na základě které právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč a žalovaná se společně se smluveným příslušenstvím zavázala tyto vrátit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 528 Kč. Dále žalovaná dne datum uzavřela s právním předchůdcem Smlouvu 2, na základě které právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaná se společně se smluveným příslušenstvím a pojistným zavázala tyto vrátit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 729 Kč. Žalovaná však na těchto smlouvách nehradila splátky řádně a včas, na Smlouvě 1 uhradila pouze částku 9.230 Kč, na Smlouvě 2 částku 30.640 Kč. Před poskytnutím úvěrů byla právním předchůdcem zkoumána úvěruschopnost žalované, a to na základě jí vyplněných údajích v zákaznických kartách. V těchto právní předchůdce tvrdil, že skutečnosti ohledně práce žalované byly ověřovány výplatními páskami, ty však žalobkyně soudu nepředložila k provedení důkazu. Pohledávky byly následně ke dni datum postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná na dluhu z obou úvěrů ničeho dalšího neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 31. 10. 2024.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.
9. Závazky žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smluv o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce poskytl žalované částku 14.000 Kč a 20.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce a žalovaná jednali o uzavření smluv vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztahy naplňovaly zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěry. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně splnil tuto zákonnou povinnost, ale zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně v řízení soudu nepředložila dostatečné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěrů prokázala. K tomuto účelu předložila pouze zákaznické karty, ze kterých je zřejmé, že úvěrující věřitel si vystačil s údaji, které žalovaná o své osobě poskytla, a to ke splnění zákonné povinnosti nestačí. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy prokazující tvrzené příjmy či výdaje žalované, a to např. výpisy z bankovních účtů nebo nájemní smlouvu, avšak nepředložila ani listin y, které měl právní předchůdce dle zákaznických karet k dispozici při uzavírání smluv, a to výplatní pásky. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. , nicméně žalobkyně se o tuto možnost připravila svou neúčastí na jednání. S ohledem na výše uvedené lze proto shrnout, že úvěrující věřitel řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 14.000 Kč a 20.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřených smluv, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
10. S ohledem na skutečnost, že žalované byly právním předchůdcem poskytnuty prostředky ve výši 14.000 Kč a 20.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovanou nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalované byly dohromady poskytnuty peněžní prostředky ve výši 34.000 Kč, přičemž ta vrátila souhrnnou částku 39.870 Kč, tedy částku vyšší, než jí poskytnutých 34.000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že povinnost vydat bezdůvodné obohacení žalovanou nestíhá a z tohoto důvodu celou žalobu zamítl. (odst. I. výroku)
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly z důvodu její procesní nečinnosti. (odst. II. výroku)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.