Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 213/2025-63
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupené advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 254 390 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, ohledně smluvní pokuty ve výši částka, ohledně úroku v výši částka a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ohledně smluvní pokuty ve výši , částka, , ohledně úroku v výši , částka, a úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku částka za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, nesplácel však řádně a včas, neuhradil žalobci ničeho a dosud dluží, a to přes výzvy k úhradě. Žalovaný souhlasil s tím, že smlouvu uzavřel, částku částka obdržel a částečně splatil (naposledy splátkou v březnu Anonymizováno), další splátky už nikoli; úvěr byl důsledkem dluhové pasti, po nezvládnutí splácení předchozích úvěrů.
2. Soud provedl důkaz listinami, předloženými žalobcem – smlouva o úvěru č. hodnota, oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru, splátkový kalendář, 3x výzva k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, doručenka ke schválení úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, karta klienta, předžalobní výzva, dodatek č. hodnota ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, podací arch k předžalobní výzvě, výpis NRKI, doklad o vyplacení úvěru, prohlášení klienta, výpis vybraných pohybů na účtu žalované – příjmy za květen až srpen Anonymizováno, formulář hodnocení klienta, předsmluvní formulář, základní, informace o klientovi, výpis k odeslání potvrzující platby částka, doklad k zaslání SMS k vyplacení a doklad k přijetí SMS, scan OP žalované, a dále listinami ze spisu Okresního soudu v Benešově sp. zn. spisová značka - protokol o jednání ze dne datum a rozsudek ze dne datum, č.j. spisová značka – a po jejich zhodnocení dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný se žalobcem jako úvěrujícím uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru schválením návrhu – žádosti o úvěr ze dne datum, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovanému dne datum poskytl bezhotovostním převodem, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 68,34 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen (září Anonymizováno). Žalovaný však splatil žalobci pouze částka (poslední splátku uhradil datum). Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvy k zaplacení s upozorněním na prodlení a předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného výpisem z registru NRKI – negativním, dále zjištěním údajů od žalovaného – příjmy a výdaje zachycené v hodnocení klienta, podle nichž je žalovaný zaměstnán s průměrným čistým příjmem částka měsíčně, zaměstnání na dobu neurčitou, jiné příjmy nemá. Výdaje žalovaný uvedl částkou životního minima částka, a náklady na bydlení ve výši částka s tím, že žalovaný bydlí v nájmu; další náklady (doprava, kurzy, záliby apod.) byly uvedeny částkou částka. Byla zjištěn splátka jednoho předchozího úvěru, ve výši částka měsíčně; dále byla započtena rezerva na další výdaje částka. Počet dětí v domácnosti i náklady na jejich výdaje byly uvedeny 0. Žalovaný doložil částečný výpis z účtu za dobu květen až srpen Anonymizováno, zachycující pouze příjmy – výplatu mzdy, a to částkou částka v květnu, částka v červnu, částka v červenci a částka v srpnu. Ze scanu občanského průkazu žalovaného vyplývá totožnost – jméno, příjmení, datum narození, bydliště.
3. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku , zákona č. 89/2012 Sb. , a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku částka dne datum na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, smluvní podmínky a kartu klienta, dále negativní prověření žalovaného v rejstříků NRKI, částečný výpis z bankovního účtu žalovaného, dokládající pravidelnou výplatu mzdy. Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval – především že by verifikoval údaje poskytnuté žalovaným, zachycené v kartě klienta, a to zejména údaje o výdajích. Pokud jde o příjmy, ty byly ověřeny dostatečně, byla zjištěna a doložena pravidelná mzda z pracovního poměru žalovaného. Pokud však jde o výdaje, nelze v žádném případě vycházet z částky životního minima, určované státem pro účely výplat dávek státní sociální podpory. Částka ostatních výdajů, kromě výdajů na bydlení, nemůže být částka měsíčně, nemůže v žádném případě odpovídat realitě. V předchozím sporu (spisová značka) pak žalovaný upozorňoval i na dvě studující děti ve společné domácnosti, pravidelné dojíždění do práce do Prahy – to znamená další výdaje, které nebyly žalobcem ani zachyceny v kartě klienta, natož prověřovány. Náklady na bydlení nebyly ověřeny, v případě nájemního bydlení však nepochybně požadovat ověření tohoto údaje (nájemní smlouvou, potvrzením pronajímatele apod.). Především však žalobce vůbec neověřil další běžné výdaje žalovaného, které by byly patrné z úplného výpisu z účtu. Žalobce evidentně záměrně žádal pouze částečný výpis z účtu, zachycující pouze příjmy, na což poukazoval žalovaný. Výdaje žalovaného v úplnosti však žalobce neprověřil a neobjektivizoval v dostatečném rozsahu. Z jiných důkazů, žalobcem předložených a soudem provedených, žádné údaje k poměrům žalovaného nevyplývají. Prověření úvěruschopnosti žalobcem před poskytnutím úvěru žalovanému nebylo provedeno dostatečně a v míře, ve které provedeno bylo, nebylo kvalifikovaně vyhodnoceno. Jelikož však žalovaný částku částka skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu.
6. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vrátil žalobci pouze částka, je povinen vydat žalobci ještě zbylých částka. Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne datum). Zbylé požadované částky – částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, ohledně smluvní pokuty ve výši částka, ohledně úroku v výši částka a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení - nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (datum, den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně (zákonná sazba platná pro den počátku prodlení).
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že nenáleží žádnému z účastníků, protože poměrný úspěch žalobce nedosahuje 10 %.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, sídlem Náměstí Kinských 5, 150 00 Praha 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, sídlem Masarykovo náměstí 223, 256 01 Benešov.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).