Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 261/2025-18
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 5 476,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a pohledávky ve výši částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (z toho částka částka představovala nesplacenou jistinu, částka částka poplatek za vyplacení tranší úvěru, částka částka poplatek za službu „presto“ a částka částka kapitalizovanou smluvní pokutu) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi ní a žalovaným dne datum, jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ve výši částka nesplácel včas. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum prostřednictvím elektronických prostředků listinu s názvem „Anonymizováno č. hodnota“, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně obdržet do datum až částku částka, a to postupně i opakovaně. Žalovaný měl obdrženou částku následně vrátit spolu se smluvním úrokem při úrokové sazbě 0,903 % p.d. s denním úrokovým obdobím (úroky jsou připisovány denně) a poplatkem za vyplacení tranše úvěru odpovídajícím 1,99 % z obdržené částky, to celé v pravidelných denních splátkách ve výši podle vzorce uvedeného v čl. 5 všeobecných smluvních podmínek. Žalobkyně ve dnech 12. 7. až datum převedla na bankovní účet žalovaného celkem částku částka, načež ho dne datum prostřednictvím emailové zprávy vyzvala k úhradě dluhu v částce částka. K úhradě zmíněné částky žalovaného vyzvala i prostřednictvím upomínky zaslané poštou zástupcem žalobkyně před podáním žaloby v této věci. Žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala s informacemi, že žalovaný má průměrný čistý příjem v částce částka měsíčně a výdaje v částce částka měsíčně (z toho na bydlení v částce částka a na ostatní záležitosti v částce částka), a že bydlí sám.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395, § 588 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z. a podle § 86 odst. 1 a odst. 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečným způsobem, když ke tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak je ověřovala.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni neuhradil ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou částku částka jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění), do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli v řízení úspěch jen částečný, resp. téměř stejný (při zohlednění žalobkyní požadovaného příslušenství).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).