Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

230 C 111/2025-67

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 000 Kč od 5.4. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a co do částky 24 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 000 Kč za období od 5.4. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 000 Kč od 5.4. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. V části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a co do částky 24 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 000 Kč za období od 5.4. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní 3.9.2024 uzavřela smlouvu č. hodnota, kterou se zavázala jí poskytnout peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala včetně úroku z úvěru vrátit v měsíčních splátkách po 7500 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila schopnost žalované splácet ujednané splátky. Žalovaná však nezaplatila splátku splatnou dne 15. 12. 2024, a to ani přes upomínku, kterou jí žalobkyně odeslala dle svého tvrzení dne 24. 11. 2024 a 5. 12. 2024. Žalobkyně proto dne 21. 3. 2025 v souladu se smluvním ujednáním vyzvala žalovanou k vrácení všech poskytnutých peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč a nákladů na obě uvedené upomínky v celkové výši 1 000 Kč, to vše nejpozději do 4. 4. 2025. Žalovaná jí však nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná rozporovala výši dlužné částky, když se ve věci vyjádřila tak, že žalobkyni dne 4. 11. 2024 na účet č. č. účtu uhradila částku 8000 Kč, na stejný účet byla žalovanou uhrazena dne 3. 10. 2024 částka 8 000 Kč, pak částka 7 500 Kč a 22.11.2021 částka 500 Kč.

3. Soud věc projednal při jednání dne 15.9. 2025, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná v rámci jednání uvedla, že žalobkyně nezkoumala její schopnost splácet úvěr, pokud jde o výdaje žalované; příjmy žalované žalobkyně zjišťovala a ověřovala. Navrhla dále, aby soud umožnil zbytek dlužné částky uhradit ve splátkách, neboť se nachází v obtížné finanční situaci.

4. Dokazování soud provedl při jednání písemnostmi předloženými žalobkyní a žalovanou.

5. Z písemnosti označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (č. l. 17–20) včetně přílohy č. hodnota – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (č. l. 25–25) soud zjistil, že v této písemnosti jsou jako smluvní strany označeni žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako spotřebitel. V písemnosti je uvedeno, že žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč na jeho bankovní účet č. č. účtu. Zápůjční úroková sazba úroku, k jehož zaplacení žalobkyni měla být žalovaná podle písemnosti povinna, byla v písemnosti uvedena ve výši 15 % měsíčně. Žalovaná se měla podle písemnosti zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 57 500 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 7500 Kč se splatností vždy do 15. dne v měsíci. V případě nezaplacení některé splátky žalovanou ani po dvou upomínkách ze strany žalobkyně měla mít žalobkyně podle písemnosti právo celou jistinu zesplatnit. Každá z obou upomínek měla být zpoplatněna částkou 500 Kč. Písemnost nebyla opatřena vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem žalované, namísto toho obsahovala pouze údaje o SMS kódu Anonymizováno z telefonního čísla hodnota s datem 3.9.2024.

6. Ze dvou detailů plateb (č. l. 40-41) soud zjistil, že dne 3.9.2024 byla z účtu číslo č. účtu vedeného na jméno žalované připsána na účet číslo č. účtu platba ve výši 1 Kč s variabilním symbolem var. symbol. Téhož dne byla zároveň provedena platba ve výši 50 000 Kč z účtu číslo č. účtu ve prospěch účtu číslo č. účtu rovněž s variabilním symbolem var. symbol a se zprávou pro příjemce „Anonymizováno“.

7. Z upomínek ze dne 20. 11. 2024 a ze dne 5. 12. 2024 včetně e-mailů soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila tyto upomínky, v jejichž textu vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

8. Konečně z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným téhož dne advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky zahrnující i částku 50 000 Kč, a to nejpozději do dne 4. 4. 2025.

9. Z potvrzení vystavených právnická osoba. bylo zjištěno, že žalovaná na účet žalobkyně uhradila dne 4. 11. 2024 na účet č. č. účtu částku 8000 Kč, na stejný účet byla žalovanou uhrazena dne 3. 10. 2024 částka 8 000 Kč, pak částka 7 500 Kč a 22.11.2021 částka 500 Kč, celkem tedy 24 000 Kč.

10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně v březnu 2024 poskytla ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelem byla žalovaná, peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná žalobkyni vrátila pouze 24 000 Kč. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyně v rámci posuzování schopnosti splácet úvěr zjišťovala a zohlednila běžné měsíční výdaje žalované v porovnání s jejími příjmy.

11. Podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“

15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, neboť podle účinného znění daného zákona soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z žalobních tvrzení nebylo zjištěno, k jakým konkrétním zjištění v rámci zkoumání schopnosti splácet úvěr žalobkyně dospěla. Jelikož žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitelka, což vyplývá z obsahu smlouvy s ním i z označení její osoby ve smlouvě rodným číslem, spadá tento právní vztah pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Soud měl proto v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), aby doplnila žalobní tvrzení, jaká konkrétní zjištění ohledně příjmů a výdajů, resp. úvěrového zatížení žalovaného, učinila v rámci posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr; žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Stejně tak v občanském soudním řízení nelze žalobní tvrzení dovozovat z listin navržených k důkazu jedním z účastníků, procesní odpovědnost za úplnost tvrzení o rozhodných skutečnostech ve sporu nesou účastníci.

17. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení stran toho, že dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o poplatcích, smluvní pokutě a splatnosti.

18. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nebylo platné ani ujednání o povinnosti žalované platit poplatky za upomínky. Co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč požadovaných na tvrzených poplatcích tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Žalobkyně nicméně žalované bez platného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 50 000 Kč, z nichž jí žalovaná vrátila pouze 24 000 Kč. Rozdíl těchto finančních prostředků představuje bezdůvodné obohacení ( ) na straně žalované, které je žalovaná povinna podle věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni.

20. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 21.3.2025 k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Výzva byla odeslána dne 21.3.2025 . Podle 573 § o. z. se má zato, že zásilka odeslána pomocí poštovní přepravy došla třetím dnem po odeslání. Výzva byla žalovanému doručena dne 24.3.2025, počínaje dnem 25.3.2025 je tak žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle a ve výši určené Žalobkyně však žalobou požadovala úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 5.4.2025.

21. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl pouze co do 26 000 Kč a úroku z prodlení z této částky ve zákonné výši (tj. 12% ročně) od 5.4.2025 do zaplacení. Ve zbývající části (tj. zejména co nákladů spojených s uplatněním pohledávky) soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na špatnou finanční situaci žalované bylo vyhověno jejímu návrhu splatit dlužnou částku po splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci měli v řízení téměř shodnou míru úspěchu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem řádně splněny v uvedených lhůtách, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).