Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 216/2025-45
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně/Anonymizováno, Anonymizováno 00 Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 71 743,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum, s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 0,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 0,5 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dne datum s možností čerpání až do výše částka v období od datum do datum. Žalovaný čerpal úvěr dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka. Žalovaný nesplácel úvěr řádně, splatil částka, byl marně upomínán a žalobkyně emailem ze dne datum informovala žalovaného, že smlouvu vypovídá. Žalobkyně požadovala kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení, poplatek za vyplacení tranší úvěru částka, smluvní úrok částka, poplatek za službu Presto částka a smluvní pokutu ve výši částka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobkyni své kontaktní údaje, prohlásil, že uvedl pravdivé informace o svých finančních závazcích, které ve smlouvě nejsou blíže specifikovány, žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout až částka a žalovaný se zavázal ke splácení spolu s úrokem a poplatky v denních splátkách. Předpis splátek dokládá předepsané splátky. Z autorizace ověření totožnosti a BankID výpisu má soud za prokázané, že žalovaný smlouvu podepsal prostým elektronickým podpisem prostřednictvím služby BankID, kterou byla ověřována totožnost žalovaného přes jeho mobilní telefon. Z principů posuzování úvěruschopnosti soud nemá za prokázaná konkrétní zjištění ohledně úvěruschopnosti přímo žalovaného. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný věřiteli uvedl, že žije sám, má měsíční příjem částka, věřitel uvedl ověřený příjem částka, má výdaje na bydlení částka, na půjčky částka, další zbytné výdaje částka, nezbytné částka. Věřitel počítal rezervu na výdaje částka, spočetl minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka a posoudil prověření jako úspěšné. Z výpisu identifikovaných příjmů má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka, a to posouzením příjmových transakcí na účtu žalovaného. Z přehledu vyplacených bankovních transakcí má soud za prokázané, že žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě poukázala dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka. Ze zprávy právnická osoba. ze dne datum má soud za prokázané, že částky poukázané žalobkyní byly připsány na účet vedený na jméno žalovaného. Z údajů o poskytovateli úvěru, z informací pro spotřebitele, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů a všeobecných obchodních podmínek soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Z upomínky ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného upozornila na prodlení se splácením a úvěr zesplatnila. Z výzvy ze dne datum a podacího lístku má soud za prokázané další upomínání žalovaného před podáním žaloby.
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru elektronickým způsobem, žalovaný projevil souhlas prostým elektronickým podpisem. Žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta postupně částka celkem částka na jeho osobní účet u peněžního ústav u. Žalobkyně zjistila údaje o jeho osobě, příjmech a výdajích a ověřila jeho příjmové transakce na účtu. Vyzvala žalovaného ke splácení a úvěr vypověděla.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si žalobkyně ověřila příjmové položky na účtu žalovaného a získala od něj informace o životní situaci a výdajích. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost a to ověřením příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Žalobkyně dle soudu neprověřila úvěruschopnost řádně, nijak neověřila žalovaného skutečné náklady na bydlení, energie, v jaké výši má další závazky, které uvedl, že splácí, jaká je jeho platební morálka, mohla ověřit osobu žalovaného lustrací v dostupných veřejných rejstřících, požadovat výpisy z účtu, kde je zjistitelné, zda žalovaný není předlužený. Pouhé posouzení příjmových položek na účtu neprokazuje pravidelný soustavný příjem. Žalovaný tvrdil příjem částka a uváděl výdaje ve výši částka. Žalobkyně měla mít pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, nemohl soud v tomto smyslu žalobkyni poučit podle § 118a o.s.ř. , ač nutnost takového poučení v předvolání avizoval. Žalobkyně tedy neprokázala, že jako věřitel splnila svou povinnost podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a smlouvu o úvěru soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku .
9. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, která žalovanému byla poskytnuta jako jistina úvěru ponížená o částku částka, kterou dle tvrzení žalobkyně splatil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka. Soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení, když v této době již byl žalovaný prokazatelně v prodlení poté, co jej žalobkyně doručenou výzvou vyzvala k platbě. Ohledně případné nemožnosti splatit jistinu v této lhůtě tíží břemeno tvrzení a důkazní žalovaného, který se však v řízení nijak nebránil. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.
10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu za situace, kdy úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
11. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , když k jinému postupu neshledal důvod.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.