Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 156/2025-79

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 633 202 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 202 Kč, úroku ve výši 7,3 % ročně z částky 600 000 Kč za dobu od 1. 7. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 600 000 Kč za dobu od 1. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 39 698 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 202 Kč, úroku ve výši 7,3 % ročně z částky 600 000 Kč za dobu od 1. 7. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 600 000 Kč za dobu od 1. 7. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 39 698 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum. Žalovaná úvěrová pohledávka ve výši 633 202 Kč představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 600 000 Kč, smluvní úrok do data odstoupení ve výši 31 305 Kč a neuhrazené poplatky ve výši 1 897 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku ve výši 7,3 % ročně z částky 600 000 Kč za dobu od 1. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne 1. 7. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ( ).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč [úvěrová smlouva ze dne datum].

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala a prověřovala zkoumáním jeho příjmů a předpokládaných výdajů. Žalovaný doložil potvrzení o výši příjmu, kdy žalovaný byl osobou samostatně výdělečně činnou v oboru stavebnictví, přičemž dle jeho prohlášení činil průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců 49 133 Kč. K doložení čistých měsíčních příjmů žalovaný poskytl výpisy ze svého běžného účtu za období 06-08/2023. Žalobkyně dále doložila žádost o poskytnutí úvěru a náhled do svého interního systému, ze kterých vyplývá, že žalovaný je svobodný a má jednu vyživovací povinnost, bydlel u rodičů/příbuzných a měsíční náklady domácnosti včetně nákladů na bydlení činí 12 500 Kč [žádost o poskytnutí meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření ze dne datum, interní záznam žalobkyně, potvrzení o výši pracovního příjmu, výpis z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum]. Žalovaný dále uvedl, že nemá další splátkové závazky kromě plánovaných vůči žalobkyni z posuzovaného úvěrového případu (ve výši 5 930 Kč měsíčně), což žalobkyně dle tvrzení ověřila náhledem do dlužnických registrů (BRKI, SOLUS). V tomto směru nepředložila žádné důkazy. Při propočtu pravidelných předpokládaných výdajů na měsíc, žalobkyně zohlednila pravděpodobné výdaje na domácnost na dvě osoby ve výši 8 185 Kč a náklady na obživu na jedno dítě do 6 let ve výši 2 480 Kč a jednu dospělou osobu ve výši 4 470 Kč. Výdaje na domácnost a obživu tedy dle žalobkyně činily 15 135 Kč. Dále žalobkyně ponechala mimo výpočet jako finanční rezervu pro žalovaného částku ve výši 6 % čistých příjmů (tj. 2 947,98 Kč). Po těchto propočtech žalobkyně posoudila příjmy žalovaného vůči jeho výdajům jako dostatečné (příjem 49 133 – splátka úvěru 5 930 – výdaje 15 135 – rezerva 2 947,98).

5. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum, z něhož vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, v červnu 2023 bylo připsáno na účet 75 000 Kč a odepsáno 75 000 Kč. Konečný zůstatek na účtu ke dni 30. 6. 2023 činil -1,37 Kč. V červenci 2023 bylo na účet připsáno 96 200 Kč a odepsáno 96 145 Kč. Konečný zůstatek na účtu ke dni 31. 7. 2023 činil 53,63 Kč. V srpnu 2023 bylo na účet připsáno 112 402,15 KčAnonymizovánoa odepsáno 110 013,80 Kč. Konečný zůstatek na účtu ke dni 31. 8. 2023 činil 2 441,98 Kč. Žalovanému byly na účet poukazovány příjmy z podnikání, ale nehradil prostřednictvím tohoto účtu své pravidelné výdaje. Veškeré příjmy, které byly na účet připsány, obratem vybral [výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum].

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, když žalovaný neuhradil ani jednu splátku. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila, protože namísto aby ověřila jeho skutečné výdaje, které žalovaný pouze tvrdil, ale nikterak nedoložil, se spokojila s pouhým odhadem jeho výdajů. Závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet nelze učinit ani z výpisu z účtu za období od 6-9/2023, na který sice byly žalovanému poukazovány příjmy z podnikání, ale žalovaný prostřednictvím tohoto účtu nehradil své pravidelné výdaje. Veškeré příjmy, které byly na účet připsány, obratem vybral, aniž by bylo zřejmé, jak s nimi naložil, a na účtu již několik měsíců před poskytnutím úvěru nebyl dostatek finančních prostředků na placení úvěrových splátek. Neověřila-li žalobkyně skutečné výdaje žalovaného a na jeho účtu nebyly několik měsíců před poskytnutím úvěru finanční prostředky ke splácení úvěru, nemohla učinit závěr, že je žalovaný schopen úvěr splácet.

13. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. ). Pouhé vyplnění údajů do formuláře žádosti o úvěr, aniž by byly tyto údaje ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného a míře jeho zadlužení v daném případě nemohlo dojít. Spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou.

15. K námitce žalobkyně, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru prohlásil, že poskytl pravdivé a úplně údaje, přičemž pro posouzení příjmů a výdajů je pro žalobkyni stěžejní historie na účtu, kde je pro ni podstatný příjem a žalobkyně není schopna vyvíjet žádnou detektivní činnost, aby zjišťovala výdaje žalovaného, soud uvádí, že pokud se týká prohlášení žalovaného o pravdivosti jeho údajů, nezbavuje toto prohlášení žalobkyni zodpovědnosti za posouzení jeho úvěruschopnosti. Je na žalobkyni, aby před poskytnutím úvěru kompletně posoudila poměry žalovaného, tedy zejména příjmy, výdaje a míru jeho zadlužení. Tvrdila-li žalobkyně, že není schopna provádět detektivní činnost, je třeba uvést, že informace a důkazy o těchto skutečnostech je povinen předložit žadatel o úvěr, není tedy třeba žádné detektivní pátrání poskytovatele úvěru. Sama žalobkyně uvedla, že z výpisu z účtu zkoumala pouze příjmy žalovaného. Výpis z účtu, který měla žalobkyně k dispozici, ani nedával úplný obraz o výdajích žalovaného. Pokud se týká míry zadlužení žalovaného, žalobkyně sice tvrdila, že vycházela z registru dlužníků, ale toto své tvrzení nikterak nedoložila. Tvrdila-li tedy, že splátka projednávaného úvěru byla jedinou splátkou závazků žalovaného, není toto tvrzení doloženo.

16. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 600 000 Kč, k jejíž zaplacení jej soud zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru (poplatky a smluvní úrok), žalobu zamítl.

17. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částkyAnonymizováno600 000 KčAnonymizovánocoby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

19. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši 783 777,30 Kč (633 202 Kč + úrok vyčíslený dle žaloby do dne 1. 10. 2025 ve výši 54 960 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne 1. 10. 2025 ve výši 96 615,30 Kč). Žalobkyně uspěla s částkou 600 000 Kč, tj. ze 76 %. Dle jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % (76 % - 24 %). V řízení žalobkyně účelně vynaložila náklady v celkové výši 76 342 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 25 329 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 38 010 Kč [3,5×10 860 Kč dle vyhl. č. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle vyhl. č. , sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle vyhl. č. , sepis žaloby dle vyhl. č. a účast na jednání před soudem dne datum dle vyhl. č. ], náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč (tj. 4×450 Kč dle vyhl. č. za shora uvedené úkony právní služby), náhrady zástupce žalobkyně za promeškaný čas ve výši 900 Kč (tj. 6×150 Kč za 6 započatých půlhodin strávených cestou zástupce žalobkyně k jednání a zpět) dle , 3 vyhl. č. , jízdného ve výši 1 449 Kč (náhrada za dopravu zástupce žalobkyně k jednání osobním vozem Anonymizováno Anonymizováno, reg. zn. SPZ, z adresa a zpět při ujeté vzdálenosti celkem 184 km, spotřebě pro kombinovaný provoz 5,8 l/100 km, ceně 35,80 Kč za 1 l pohonné hmoty a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč dle vyhl. č. ) dle , 4 vyhl. č. a částky 8 854 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle Soud tak zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši 39 698 Kč (52 % z 76 342 Kč). Náhradu nákladů řízení je žalovaný v souladu s povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

20. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne datum, jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobce) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.