Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 172/2025-30

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno

pro Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit částku částka a dále zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně, částku částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyni soud neukládá povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. V části požadující zaplatit částku , částka, a dále zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, částku , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.III. Žalobkyni soud neukládá povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum, doplněnou ze dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše částka. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem 1,07 % denně a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných denních splátek, nejpozději do datum. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, poplatku za vyplacení úvěru ve výši částka a smluvního úroku v kapitalizované výši částka. Dále žalobkyně požadovala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s , , , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr až do výše částka s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně, poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a dalšími poplatky za volitelné služby prostřednictvím pravidelných denních splátek ve výši částka. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

6. Přehled bankovních transakcí prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet č. č. účtu poukázána dne datum částka ve výši částka.

7. Zpráva právnická osoba, prokazuje, že majitelem účtu č. č. účtu byl v době poskytnutí peněz žalobkyní žalovaný.

8. Z výpisu o posouzení úvěryschopnosti se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem ve výši částka. Na nákladech na bydlení hradil částka, na dalších nákladech pak částku v celkové výši částka.

9. Identifikované příjmy prokazují, že z účtu žalovaného byly ověřeny měsíční příjmy ve výši částka.

10. Z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaný pobíral příspěvek na bydlení od Úřadu práce adresa ve výši částka za měsíce červen a červenec 2024 a ve výši částka za měsíce srpen a září 2024. Výdaje spojené s bydlením nebyly soudem dohledány.

11. Z oznámení ze dne datum plyne, že žalobkyně zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného k tomuto dni dlužnou částku v celkové výši částka.

12. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

13. Ze zbylých listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.

14. Na právní posouzení věci soud aplikoval , (dále jen ,.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).

15. Dle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Dle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Dle věta první a třetí a odst. 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný vyčerpal úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky prostřednictvím pravidelných denních splátek ve výši částka. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil.

26. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

28. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

29. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

30. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost smlouvy o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalovanému. Žalobkyně se v žalobě u posouzení úvěryschopnosti žalovaného omezila na sdělení, že při posuzovaní majetkové situace žalovaného vycházela z lustrace databází ISIR, CEE, KN, Registru neplatných dokladů MVČR, Registru TelcoScore, Registru hledaných osob PČR, Registru politicky aktivních osob, Registru ,,sankční seznamy“, výpisu bankovního účtu a z údajů sdělených žalovaným. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila žádné doklady o výdajích žalovaného (výdaje na nájem, další poplatky spojené s bydlením apod.). Z předloženého výpisu bankovního účtu vyplývají pouze příjmy žalovaného přestavující příspěvek na bydlení od Úřadu práce adresa ve výši od částka do částka. Ohledně výdajů žalovaného se žalobkyně omezila toliko na jeho, ničím neověřená, tvrzení. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak podle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, natož s odbornou péčí.

31. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka částka poskytnutá žalovanému bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle a povinen vrátit žalobkyni (viz výrok I).

32. Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu , neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného. Dle rozsudku NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na uvedené určil soud dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením , jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohl žalovaný dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející.

33. V části požadující zaplacení smluvní pokuty, poplatku za vyplacení úvěru, smluvního a zákonného úroku z prodlení soud žalobu z výše popsaných důvodů zamítnul (výrok II).

34. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III) soud rozhodl dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo usnesení NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud neuložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.