Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 78/2025-40
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci
žalobce: 1) Jméno žalobce
proti
žalované: Jméno žalované
o určení vlastnictví k vozidlu
takto:
I. Zamítá se žaloba na určení, že vlastníkem a provozovatelem vozidla zn. Anonymizováno, VIN: VIN kód, RZ: SPZ není žalobkyně 2) anonymizováno, ani žalobce 1) anonymizováno.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba na určení, že vlastníkem a provozovatelem vozidla zn. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , RZ: , SPZ, není žalobkyně 2) , anonymizováno, , ani žalobce 1) , anonymizováno, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce 1) se s žalobkyní 2) anonymizováno se podanou žalobou domáhali, aby soud určil, že vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla značky Anonymizováno, identifikační číslo vozidla (VIN) Anonymizováno, registrační značka SPZ, není žalobkyně 2) anonymizováno ani žalobce 1) anonymizováno. Žalobci tvrdili, že vlastnické právo k uvedenému vozidlu přešlo na žalovanou na základě kupní smlouvy ze dne datum, kterou žalobce 1) uzavřel s žalovanou jako prodávající, přičemž žalobkyně 2) byla dosavadní formální vlastnicí vozidla a k převodu dala svůj souhlas. Žalobci navrhli, aby soud svým rozhodnutím deklaroval skutečný právní stav a odstranil nesoulad mezi evidovaným a faktickým vlastnictvím vozidla, neboť žalovaná dosud nesplnila svou povinnost provést přepis v registru silničních vozidel. Dále žalobci požadovali, aby soud uložil žalované povinnost nahradit jim náklady soudního řízení do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku.
Žalovaná se i přes výzvu soudu ze dne datum, která jí byla doručena dne datum, k žalobě nevyjádřila a nezaslala soudu žádné stanovisko ani vyjádření k uplatněným tvrzením žalobců.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, rozhodl o zastavení řízení ve vztahu k žalobkyni 2), neboť tato ani po doručení výzvy ze dne datum ve stanovené lhůtě nezaplatila soudní poplatek za podanou žalobu. Soud konstatoval, že poplatková povinnost vzniká podáním žaloby a její nesplnění v určené lhůtě zakládá důvod k zastavení řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť zastavení řízení zavinila žalobkyně 2) svým opomenutím a žalované v této fázi žádné náklady nevznikly. K odvolání žalobkyně 2) proti uvedenému usnesení rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, tak, že usnesení soudu prvního stupně v plném rozsahu potvrdil. Odvolací soud shledal, že žalobkyně 2) uhradila soudní poplatek opožděně, až po marném uplynutí lhůty k jeho zaplacení, a proto nelze k této skutečnosti přihlížet. Zároveň upřesnil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů ani v řízení odvolacím.
Po právní moci rozhodnutí Městského soudu v Praze zůstal v řízení na žalobní straně pouze žalobce 1), neboť řízení ve vztahu k žalobkyni 2) bylo pravomocně zastaveno.
Soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal bez nařízení ústního jednání, neboť žalobce 1) s tímto postupem výslovně souhlasil svým podáním ze dne datum a žalovaná konkludentně, když v soudem stanovené lhůtě nereagovala na výzvu ze dne datum, která jí byla doručena dne datum.
Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Již z žalobních tvrzení žalobců je zřejmé, že žalobce 1) není osobou, která by měla na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř.. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva může mít pouze osoba, která je vedena jako vlastník v registru silničních vozidel, nebo osoba, která se domáhá zápisu svého vlastnického práva do tohoto registru. Žalobce 1) však v registru silničních vozidel veden jako vlastník ani provozovatel předmětného vozidla není a ani se svého zápisu do registru nedomáhá. Z jeho tvrzení vyplývá, že vozidlo krátce vlastnil pouze formálně, aby je převedl na žalovanou, přičemž změna v registru vozidel mezi ním a žalobkyní 2) nebyla nikdy provedena. Za tohoto tvrzeného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobce 1) nemá k podání určovací žaloby aktivní legitimaci. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
O náhradě nákladů soud rozhodoval v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. soudního řádu, kdy nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť ačkoli žalovaná byla v řízení plně úspěšná, žádné prokazatelné náklady jí nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.