Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 152/2025-77
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 966 364,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 932 337,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 932 337,78 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení, a to a to ve splátkách ve výši 8 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s uhrazením byť jediné splátky.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 34 026,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 67 357,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 55 904,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 966 364,36 Kč od 25. 9. 2024 do 4. 12. 2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 34 026,58 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení a s úrokem 6,29 % ročně z částky 963 664,36 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 140 183,7 Kč k rukám jejího právního zástupce tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem advokáta, a to a to ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s uhrazením byť jediné splátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 932 337,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 932 337,78 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení, a to a to ve splátkách ve výši 8 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s uhrazením byť jediné splátky.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 34 026,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 67 357,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 55 904,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 966 364,36 Kč od 25. 9. 2024 do 4. 12. 2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 34 026,58 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení a s úrokem 6,29 % ročně z částky 963 664,36 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 140 183,7 Kč k rukám jejího právního zástupce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, advokáta, a to a to ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s uhrazením byť jediné splátky.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 11. 10. 2022 se společností právnická osoba., IČO: IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o úvěru – konsolidaci půjček. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 1 000 000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu. Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované a zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet sjednaný v čl. IV. smlouvy. Žalovaná se v čl. II. smlouvy zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 6,29 % p. a. Žalovaná byla dle čl. II. smlouvy povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru včetně úroků a poplatky byla žalovaná povinna splácet formou zápočtu peněžních prostředků na běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. smlouvy a dopisem ze dne 18. 3. 2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 18. 3. 2024. V souladu s ujednáním v čl. IV. smlouvy a dle sazebníku právní předchůdce žalobkyně dále uplatnil právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 023 702,99 Kč byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, a to s účinností ke dni 19. 9. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 8. 10. 2024. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 19. 9. 2024, celkem 1 089 626,19 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 963 664,36 Kč a dlužné částky poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 700 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 55 904,22 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 67 357,61 Kč, úroků ve výši 6,29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 963 664,36 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, a úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 963 664,36 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaná se dne 27. 3. 2025 vyjádřila tak, že uplatněný nárok obsažený v žalobě uznává pouze zčásti, a to pouze co do skutečně obdržené původní jistiny úvěru ve výši 1 000 000 Kč ponížené o provedené platby ve výši 36 335,64,- Kč, tedy co do částky dosud nesplacené jistiny ve výši 963 664,36,- Kč. Veškeré ostatní nároky žalobkyně neuznává z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. V době před sjednáním úvěrové smlouvy s právním předchůdcem žalobkyně v říjnu 2022 měla příjem ze zaměstnání ve výši cca 22 000 Kč měsíčně a nájemné v posledním bytě na adrese Pod adresa činil cca 14 000 Kč. Žalovaná nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti při uzavírání smlouvy a nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru, jelikož byla pod tlakem splácení u již dříve uzavřených úvěrových smluv. Přestože úvěrovou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně uzavírala osobně na pobočce na Anonymizováno na adresa, nebyla pracovnicí nijak upozorněna, že tento krok v její situaci prakticky již nedává smysl a má tedy za to, že právní předchůdce žalobkyně ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřil její schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. Vzhledem k uvedenému má za to, že uzavřená smlouva je od samého počátku neplatná, a to z důvodu, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil své zákonem dané povinnosti. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu částečně zamítnul v rozsahu části jistiny a příslušenství, které převyšuje plněné, které žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy náleží. Zároveň navrhla, aby soud uložil zbývající plnění žalované hradit v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč.
3. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované stran výše příjmu na základě potvrzení o výši příjmu ze dne 15. 9. 2022, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná byla od 14. 7. 2021 na dobu neurčitou zaměstnána jako bezpečnostní pracovník ve společnosti Anonymizováno´s Anonymizováno Anonymizováno (CZ), a že výše průměrného čistého příjmu žalované činila za poslední 3 měsíce 27 701 Kč, že výše čistého příjmu žalované za posledních 12 měsíců činila 321 831 Kč a že ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky. Žalovaná rovněž v žádosti uvedla měsíční příjem domácnosti ve výši 60 000 Kč, že má pronajaté bydlení, je svobodná a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Příjem byl ověřen z běžného účtu žalované. Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr a dále částka životního minima a částka normativních nákladů na bydlení.
4. Žalovaná ke zjištění stran její úvěruschopnosti dne 17. 6. 2025 uvedla, že jediný doklad, který právní předchůdce žalobkyně požadoval doložit, bylo potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele, žádné jiné doklady k příjmům ani výdajům vyžádány nebyly. Žalovaná uvedla, že celkový měsíční příjem ve výši 60 000 Kč neodpovídá skutečnosti a sama jej ani neudávala, rovněž položka náklady 5 500 Kč neodpovídá skutečnosti, neboť náklady na bydlení činily přibližně 14 000 Kč. Ostatní nezbytné náklady ve výši 0 Kč rovněž nereflektují skutečnost.
5. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.
6. Žalovaná požádala o úvěru ve výši 1 000 000 Kč, přičemž průměrný čistý příjem uvedla ve výši 27 701 Kč, náklady na bydlení ve výši 5 500 Kč, ostatní nezbytné náklady 0 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti 60 000 Kč (žádost o úvěr konsolidace půjček 11. 10. 2022). Právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost zkoumá lustrací veřejných databází, ověřuje příjem klienta, dále používá matematický model výpočtu úvěruschopnosti (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti společnosti právnická osoba ze dne 9. 4. 2025, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. CZ a. s.). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne 11. 10. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru, výše úvěru činila 1 000 000 Kč, měsíční anuitní splátka činila 11 248,24 Kč, úvěr byl rozložen do 120 splátek. Poskytnuté peněžní prostředky byly částečně vázány účelově, a to ve výši 20 000 Kč na splacení dluhu u společnosti právnická osoba a ve výši 766 824,32 Kč na splacení dluhu u společnosti Anonymizováno Anonymizováno. Zbývající část nebyla účelově vázána. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 6,29 % ročně, celkově měla žalovaná zaplatit 1 350 439,78 Kč (smlouva o úvěru, konsolidace půjček ze dne 11. 10. 2022). Žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 67 662,22 Kč, kdy poslední částečná splátka byla uhrazena dne 7. 12. 2023 (výpis z úvěrového účtu za období od ledna 2022 až září 2024, platební historie ke smlouvě číslo hodnota, označení této skutečnosti za nespornou účastníky řízení). Žalovaná byla informována, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek byl úvěr zesplatněn ke dni 18. 3. 2024 (oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 3. 2024). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou ze smlouvy na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o provedené úplatě). Dne 30. 9. 2024 byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně informována o postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 9. 2024). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu po splatnosti a to nejpozději do 4. 12. 2024 (předžalobní výzva ze dne 19. 11. 2024, včetně podacího lístku).
7. Soud žalovanou na jednání konaném dne 4. 7. 2025 vyzval, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání svých aktuálních měsíčních příjmů a výdajů.
8. Co se týče majetkových poměrů žalované v současné době, soud zjistil následující skutečnosti: Žalovaná hradí měsíční nájemné ve výši 8 000 Kč a platbu za služby ve výši 2 500 Kč měsíčně (smlouva o podnájmu ze dne 3. 4. 2025). Žalovaná za měsíce červen a červenec 2025 zaplatila na nájemném a poplatcích za služby částku 10 500 Kč (doklad o přijetí finanční hotovosti ze dne 19. 6. 2025 a 19. 7. 2025). Za měsíc červen měla žalovaná čistý měsíční příjem ve výši 25 766 Kč (výplatní lístek za měsíc červen 2025).
9. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 1 000 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 67 662,22 Kč. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování příjmů a výdajů žalované.
10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.
11. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
12. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
18. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
19. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
21. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval výdaje žalované tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval pouze příjmy žalované, případně ji posuzoval pouze nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a na základě sdělení žalované uvedených v žádosti o úvěr. Pokud právní předchůdce přihlédl k tvrzení žalované, že čistý příjem domácnosti činí 60 000 Kč, tuto skutečnost nijak neověřil. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, které žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, nelze tak vycházet pouze z uvedených lustrací v databázích a sděleních žalované a ověřováním příjmů žalované bez současného ověřování jejích výdajů, aby bylo možno dovodit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.
22. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky.
23. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaná mohla ponechat poskytnutou finanční částku, resp. zbývající neuhrazenou částku 932 337,78 Kč, kdy soud vzal za zjištěné, že žalovaná na poskytnutou jistinu již uhradila částku 67 662,22 Kč. Žalovaná je tedy povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši 932 337,78 Kč.
24. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 19. 11. 2024; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 20. 11. 202 (viz podací lístek) byla žalovaná požádána o úhradu dluhu do 4. 12. 2024. Pokud tak žalovaná neučinila, do prodlení s úhradou se dostal dne 5. 12. 2024. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.
25. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.
26. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud tak přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, právo na náhradu nákladů řízení v částce 140 183,7 Kč.
28. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 38 655 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 12 180 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby, písemná podání ze dne 3. 4. 2025 a 15. 7. 2025, účast na jednání soudu ve dnech 4. 7. 2025 a 19. 9. 2025) dle § 7 odst. 6 zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif) a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 250 Kč za pět úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025. Celková částka zvýšená o DPH ve výši 21 % tak činí 106 613,10 Kč, v součtu se zaplaceným soudním poplatkem pak 145 268,10 Kč.
29. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí 96,5 %, neúspěch 3,5 %, odečtením neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu činí rozdíl 93 %, tedy z částky 145 268,10 Kč se jedná o částku 140 183,70 Kč.
30. Soud při rozhodování o způsobu plnění přihlédl k ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Toto ustanovení reflektuje princip ochrany spotřebitele, který se ocitl v závazkovém vztahu na základě neplatné smlouvy, a zároveň zajišťuje, aby věřitel nebyl zcela zbaven možnosti získat zpět poskytnuté prostředky.
31. Soud zohlednil finanční situaci žalované, kdy žalovaná momentálně disponuje příjmem 25 766 Kč měsíčně a nájemné hradí ve výši 10 500 Kč měsíčně. Po odečtení této částky žalované zbývá disponibilní příjem ve výši cca 15 266 Kč.
32. Soud při stanovení výše měsíčních splátek zohlednil nejen výši disponibilního příjmu žalované, ale i nutnost zachování její schopnosti hradit další běžné životní výdaje. Výše měsíční splátky byla proto stanovena na částku 10 000 Kč, rozdělenou na dvě části: 8 000 Kč měsíčně na úhradu jistiny, 2 000 Kč měsíčně na úhradu nákladů řízení. Tato výše splátek byla soudem vyhodnocena jako přiměřená, neboť žalované ponechává dostatečný prostor pro úhradu dalších životních nákladů, a zároveň umožňuje postupné uspokojení nároku žalobkyně v rozumném časovém horizontu.
33. Návrh žalované na stanovení splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně, neboť taková výše neodpovídá její reálné finanční situaci a neumožňovala by efektivní uspokojení pohledávky žalobkyně. Naopak návrh žalobkyně na splátky ve výši 48 000 Kč měsíčně byl shledán jako zjevně nepřiměřený, neboť by žalované nezbyly žádné prostředky na základní životní potřeby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.