Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 227/2025-21

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 11 595,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 999,97 Kč od 6.2.2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 6 595,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 168,83 Kč od 6. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 999,97 Kč od 6.2.2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 6 595,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 168,83 Kč od 6. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 11 595,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7.10.2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a to dne 7.10.2024. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky dle smlouvy, dlužnou částku však řádně nesplácel.

Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

Za splnění podmínek soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaný žije ve společné domácnosti spolu s další osobou s vlastním příjmem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 12 633 Kč (dle bankovního výpisu). Výdaje žalovaného na bydlení činí 3 500 Kč, další nezbytné výdaje 1 500 Kč, zbytné výdaje 1 500 Kč. Žalobkyně na základě těchto skutečností dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a to dne 7.10.2024. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky dle podmínek smlouvy.

Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.

Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle d. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.

Smlouvu o úvěru uzavřel žalovaný jako spotřebitel, žalobkyně byla proto povinna před uzavření smlouvy zkoumat úvěruschopnost dlužníka.

Žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaný žil v době uzavření smlouvy v domácnosti s další osobou s vlastním příjmem. Jeho příjmy činily 12 633 Kč, což bylo zjištěno z výpisu z bankovního účtu. Nutno zdůraznit, že příjmové transakce jsou na tomto účtu zpravidla v řádu nižších stokorun, nejedná se o jeden příjem např. ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti. Žalobkyně nezjišťovala, z jakého důvodu tomu tak je, nelze proto učinit závěr, že se jedná o pravidelný příjem žalovaného. Výdaje žalovaného nejsou žádným způsobem ověřeny, přičemž se jeví značně podhodnocené (výdaje na bydlení 3 500 Kč, další nezbytné 1 500 Kč).

Žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když nezjistila přesně, o jaké příjmy žalovaného se jedná a zda jde učinit závěr, že žalovaný bude těchto příjmů dosahovat pravidelně. Zároveň neověřila výdaje žalovaného, které se jeví značně podhodnocené. Použitelný příjem, ke kterému došla, je tak naprosto nevypovídající o skutečné schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

Uzavřená smlouva o úvěru je proto dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

Poskytnuté peněžní prostředky tak byly žalovanému poskytnuty bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen tuto částku dle vrátit.

Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč, ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná jistina činí 4 999,97 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do této částky včetně zákonného úroku z prodlení.

Ve zbylé části žalobu zamítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle s ohledem na skutečnost, že žalobkyně i žalovaný měli ve věci přibližně stejný úspěch.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.