Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 117/2025-45
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Miroslavem Králem ve věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 16 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.490 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od 9.5.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na nákladech řízení částku 2.252 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.490 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od 9.5.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na nákladech řízení částku 2.252 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 16.490 Kč s příslušenstvím, neboť dne 20.3.2024 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, který se zavázal splatit nejpozději do 17.4.2024. Následně žalobce s žalovaným sjednal prodloužení doby splatnosti úvěru, a to do 8.5.2024 a poplatek za poskytnutý úvěr za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 4.440 Kč. Dne 20.3.2024 byl úvěr poskytnut žalovanému převodem na účet č. č. účtu. V duchu článku IX. 1. a. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 10.000 Kč, a to za období od 9.5.2024 do 29.11.2024 v celkové výši 2.050, neboť žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru žalobci neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 20.3.2024 byla uzavřena mezi účastníky smlouva o úvěru č. hodnota, a to elektronickou formou s tím, že žalovaný byl identifikován následujícími prostředky: předložením kopii občanského průkazu současně s fotografií společně s občanským průkazem, kdy podobizna na fotografii se shodovala s podobiznou žalovaného v občanském průkazu a dále uvedením čísla mobilního telefonu za účelem následné komunikace ze strany žalobce, a to zejména zasláním kódu k podpisu smlouvy o úvěru. Na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč s tím, že žalovaný měl poskytnutý úvěr vrátit žalobci zpět nejpozději do 17.4.2024. Následně si účastníci sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do 8.5.2024 s tím, že poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru činil 4.440 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě (č. účtu), a to dne 20.3.2024. Součástí smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% dlužné částky denně pro případ prodlení. Dle informací žalobce uvedl žalovaný příjem žádosti o poskytnutí úvěru ve výši 34.189 Kč, jež představuje průměr za období od ledna až března 2024. K pravidelným výdajům uvedl výdaje na domácnost ve výši 4.000 Kč, na bydlení 10.500 Kč a jiné finanční závazky ve výši 6.800 Kč. Čistý příjem domácnosti tak činí necelých 13.000 Kč. V evidenci dlužníků nebyl žalovaný nalezen s negativním záznamem. Dle sdělení právnická osoba. ze dne 30.5.2025 bylo soudem zjištěno, že žalovanému jako majiteli účtu č. č. účtu byla připsána dne 20.3.2024 od společnosti žalobce částka 10.000 Kč. Výzvou k úhradě dluhu, předžalobní upomínkou dle § 142 o.s.ř. ze dne 4.10.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 21.370 Kč, a to nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy.
4. V projednávané věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o.z. “). Ve smyslu ust. § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a oproti tomu stojí závazek úvěrovaného mu tyto prostředky vrátit s úrokem. Z přihlédnutím k vymezení práv a povinností obou účastníků v předložených dokladech dospěl soud k závěru, že o takový vztah se v projednávané věci nejedná, když nebyly sjednány úroky jako podstatná náležitost smlouvy. Je nicméně možné posoudit vztah účastníků ve smyslu ust. § 2390 o.z. jako smlouvu o zápůjčce, u niž podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. nemusí být sjednány úroky. Je nepodstatné, že spolu s jistinou byl žalovaný povinen uhradit i poplatek za poskytnutí peněžních prostředků, pokud výslovně byl sjednán úrok ve výši 0,1% ročně. V takovém případě při dodržení dalších náležitostí nicméně i tak vzniká povinnost straně dlužníka vrátit poskytnuté prostředky spolu s dalšími sjednanými platbami, v daném případě částku 10.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a prodloužení doby splatnosti, který měl být vrácen nejpozději do 8.5.2024. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobce dosud na poskytnuté finanční prostředky ničeho nevrátil a soud neměl důvod zabývat se případným odpočtem vrácených prostředků oproti půjčené částce. Vzhledem k tomu, že v dané věci je žalovaný spotřebitelem, je třeba na jeho postavení aplikovat ust zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah účastníků nespadá pod výjimky ust. v § 4 tohoto zákona. Naopak z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plynu, že „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitel na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. Vycházeje ze shora citovaného zákonného ustanovení je pak nutné zkoumat jak složku příjmovou, tak složku výdajovou či dokonce exekuce a insolvence. Z předložených listin pak nevyplývá, že by žalovaný byl dlužníkem, který je evidován v databázi jako „neplatič“, že by žalovaný byl evidován v rámci exekuce či insolvenčního řízení. Pokud se týká otázky příjmů, soud částku 34.189 Kč považuje za částku nikoliv nadhodnocenou a rovněž pravidelné měsíční výdaje, ať již na bydlení či další výdaje domácnosti soud nepovažuje za nepřiměřeně podhodnocené. Z uvedeného pak vyplývá, že i průměrný měsíční příjem ponížený v rámci prověřování žádosti, a to z částky 60.000 Kč, kterou uvedl původně ve své žádosti žalobce na částku 34.189 Kč, jak vyplývá z výpočtu dle kontomatiku, zbývala žalovanému k dispozici měsíčně částka bezmála 13.000 Kč, tedy částka, která se zásadním způsobem blíží k částce, kterou byl povinen splatit zpět žalobci.
5. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v 3 leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. Vycházeje z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že lze smlouvu uzavřenou mezi účastníky považovat za platně sjednanou s přihlédnutím k jiné právní kvalifikaci uvedené výše, při nesjednané výše úroku z prodlení.
6. Ve vztahu k sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1% z dlužné částky denně, nemá soud za to, že by byla neplatně sjednána, když je třeba ve smyslu ust. § 2048 o.z. tuto považovat za platnou. Ačkoliv toto ujednání nebylo mezi účastníky sjednáno, ale fakticky vnuceno formulářovým typem smlouvy, má soud za to, že s přihlédnutím k nulové výši úroku kompenzuje smluvní pokuta riziko prodlení s platbou, její výše daná pozitivními platbami v kapitalizované podobě je spočítána řádně, kdy současně zápočet proběhl v souladu s článkem VII. bod 2. písm. b. smlouvy, a to jako druhá úhrada ihned po úhradě nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaným nebylo ničeho hrazeno (když žalovaný opak netvrdil), je opodstatněný požadavek na úhradu pokuty za období od 9.5.2024 do 29.11.2024, a to v celkové výši 2.050 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku vůbec, natož řádně a včas neuhradil, a tento se dostal do prodlení dle § 1968 a následující o.z. a je tak povinen zaplatit kromě dlužné jistiny a smluvní pokuty též úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč (dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), tři režijní paušály po 100 Kč (dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), a to za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. a) ,d)h), to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1 ,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř. ) tedy celkem 2.252 Kč, z čehož DPH představuje 252 Kč.
8. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému poskytnuta lhůta ke splnění povinnosti v rozsahu 3 dnů.
9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř. , soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve třech písemných vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.