Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 17/2025-16
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyněAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 18 217,45 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí celkem částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % a dále částku ve výši částka spolu s náhradou nákladů řízení ve výši částka. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši částka, s tím, že dohodnutá maximální výše úvěru mohla být čerpána až do částky částka. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr formou pravidelných denních splátek. Žalovaná na poskytnutý úvěr na jistinu uhradila toliko částku ve výši částka, s ohledem na to, byla ke dni podání žaloby jistina ve výši částka. Jelikož žalovaná kromě částky ve výši částka nehradila ničeho, přistoupila žalobkyně dne datum k vypovědění smlouvy a žalovaná se tak ke dni datum dostala do prodlení s úhradou celého zbytku úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu řízení pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnut žalované úvěr v maximální výši čerpání ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v pravidelných denních splátkách, s tím, že první splátka byla splatná kde ni datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. RPSN byla sjednána ve výši 2006,66 % a denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1,016 %. Z přehledu transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne datum poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Z výzvy úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že byla žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši částka, společně s náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši částka, a to do tří dnů. Z podacího lístku právnická osoba soud zjistil, že tato výzva byla žalované zaslána dne datum.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši částka a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se sjednanými poplatky a denním úrokem ve výši 1,016 %. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 2006,66 % a denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1,016 %. Taková smluvní ujednání má soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka za odporující dobrým mravům. Podmínky smlouvy byly dle názoru soudu nastaveny extrémním způsobem v neprospěch žalované jako spotřebitelky a nerovnováha, založená sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činila 2006,66 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, činila 6,25 %) je v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.
12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaná přijetím peněžité hotovosti obohatila o částku částka. Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nijak neodporovala, vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku ve výši částka. Proto soud uložil žalované, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši částka žalobkyni vrátila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže výzvě k úhradě ze dne AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, v rámci kterého žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne datum, přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum. Protože žalovaná žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě nevrátila, dostala se ode dne datum do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
13. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu celého řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.