Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 28/2025-43

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem ve věci

žalobce:

Jméno žalobce., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta Ph.D. sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 35 552 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 368 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 368 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 27 184 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 134,30 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 593,25 Kč, se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 642,28 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, jakož i co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 368 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 368 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 27 184 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 134,30 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 593,25 Kč, se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 642,28 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, jakož i co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 35 552 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 001,25 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 026,03 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 010,28 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a s 8 % úrokem z prodlení ročně z částky 14 474,27 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, jakož i úhrady vzniklých nákladů řízení. Následně vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět. Soud proto řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši 432,78 Kč a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 866,95 Kč usnesením č. j. -21 ze dne 8. července 2025 zastavil. O zbytku žalobou uplatněného nároku soud rozhodoval věcně tímto rozsudkem.

2. Žalobce v rámci odůvodnění svých žalobních tvrzení uvedl, že pohledávku za žalovaným nabyl platně podle postupní smlouvy od společnosti právnická osoba., IČO: IČO, která žalovanému dne 27. 12. 2022 poskytla podle smlouvy o úvěru č. hodnota finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti. Strany si dále sjednaly, že částka bude splatná ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Zaplacená měla být nejpozději do 27. 2. 2024. Úhrada za poskytnutí úvěru a za uzavření smlouvy byla sjednána na částku 9 800 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu na částku 2 770 Kč a úhrada za umožnění splátek v hotovosti na částku 3 600 Kč. Celková výše dluhu činila 37 184 Kč. Žalobce také uvedl, že žalovaný v průběhu smluvního vztahu uhradil celkem 11 632 Kč.

3. V rámci doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřená v jednotlivých bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou, když jeho příjem činil částku 47 555 Kč měsíčně a výdaje činily jen 5 250 Kč měsíčně. To bylo ověřené z jeho pracovní smlouvy, výplatních pásek a bankovních výpisů. Žalobce také uvedl, že bylo i na žalovaném, aby věřiteli nezamlčel relevantní informace a ty mu poskytnul v úplné podobě. Podle by smlouvy měly být vykládány spíše jako platné než jako neplatné, když obecnou povinností je jednat v rámci smluvních vztahů poctivě.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

5. Za využití ustanovení , (dále jen „ “) soud ve věci rozhodl na základě obsahu spisu, když účastníci řízení s takovým postupem fakticky souhlasili.

6. Z listin do spisu založených byl zjištěný následující skutkový stav věci.

7. Z žádosti založené na č. l. 17 spisu vyplývá, že žalovaný od 15. 5. 2017 pracuje u společnosti právnická osoba., IČO: 607 13 47, a že žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč, když doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Z dodatku k pracovní smlouvě vyplývá, že pracovní poměr má sjednaný na dobu neurčitou. V žádosti o úvěr své náklady stanovil na částku 5 250 Kč měsíčně. Jako místo trvalého pobyt uvedl adresu: adresa v jméno FO. Nemá žádnou vyživovací povinnost ani bankovní účet. Svoji totožnost měl prokázat občanským průkazem.

8. Z výplatní pásky žalovaného za období října 2022 bylo zjištěno, že výše jeho tarifní mzdy činí částku 18 030 Kč. Osobní příplatek činil částku 5 610 Kč. V rámci práce přesčas žalovaný získal 10 882 Kč a za příplatky za soboty a neděle si přišel na 4 323 Kč a za přesčas obdržel také přes 4 000 Kč. Celkem v uvedeném období činil jeho hrubý příjem částku 52 414 Kč. Po odvedení obvyklých odvodů mu byla na účet č. č. účtu zaslaná částka 40 549 Kč.

9. Z výplatního lístku za období listopadu 2022 vyplývá, že čistý příjem žalovaného měl dosáhnout částky 54 561 Kč.

10. Podle ustanovení ( ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru ( ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Po provedeném dokazování soud uvádí, že žaloba byla podaná důvodně jen ohledně části žalobou uplatněného nároku.

18. Předně soud uvádí, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného. Tedy, že by řádně posoudil i jeho výdajovou stránku rozpočtu. Prakticky se žalobce, resp. jeho právní předchůdce spokojil s žalovaným v žádosti deklarovanou výdajovou částkou 5 250 Kč měsíčně, čemuž lze jen těžko uvěřit.

19. S ohledem na strukturu výplatní pásky za období října 2025 je zjevné, že sama mzda žalovaného nebyla nijak vysoká, neboť činila jen 18 030 Kč měsíčně a osobní příplatek činil 5 610 Kč měsíčně. Ostatní části mzdy byly ze strany žalovaného dosažené mimořádně, a to buď přesčasy, anebo prací v noci. Tudíž deklarovaného a dokládaného příjmu bylo dosaženo spíše mimořádně, anebo zvýšeným pracovním úsilím. Naopak výdaje, které je věřitel povinný ex lege ( ) zkoumat, nebyly ničím doložené a pro jejich uvedenou měsíční výši nebyly pohledem obecné cenové hladiny ani reálné. Žalovaný je dospělý člověk v produktivním věku a jeho reálné náklady jsou bezesporu vyšší.

20. Přestože bylo žalobcem deklarováno, že žalovaný bankovní účet nemá, tak ze samotné výplatní pásky/výplatnice je jasné, že mzdové prostředky jsou žalovanému poukazovány na jeho účet. Tudíž v uvedeném ohledu měly být věřiteli k dispozici i bankovní výpisy za poslední dva či tři měsíce před poskytnutím úvěru. Ty však soudu ani přes výzvu a soudem dané poučení ve smyslu ustanovení , a v této věci předložené nebyly. Protože nebyl dodržený zákonem předvídaný postup ( ), mohla být úvěrová smlouva považována za neplatně sjednanou ( citovaného předpisu).

21. Co se týká nároku žalobce, který pohledávku za žalovaným platně odkoupil od právního předchůdce, tak ze samotné úvěrové smlouvy je jasné, že žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč v hotovosti, které se zavázal splácet ve 14ti splátkách po 2 656 Kč měsíčně. Celkově měl žalovaný zaplatit částku 37 184 Kč. V souladu s judikaturou vyšších soudů je jasné, že záležitost poskytování předražených úvěrů je tématem celospolečenským, a že jí nelze poskytovat nadměrnou právní ochranu, obzvláště mají-li znaky lichevní smlouvy (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). V daném případě mělo být za období cca jednoho roku dosaženo zhodnocení poskytnutých finančních prostředků ve výši cca 85 %. V uvedeném ohledu tak bylo porušené i ustanovení a .

22. Za situace, kdy nebyla řádným způsobem prověřena výdajová stránka žalovaného, přestože se jinak mohl žalovaný věřiteli jevit jako osoba kredibilní, mající své finanční záležitosti pod kontrolou, což by mohlo odpovídat tvrzením žalobce, případně zjištěním právního předchůdce žalobce, tak na druhou stranu takový závěr neodpovídá realitě, neboť žalovaný po provedení několika plateb přestal na dluh splácet. Lze zopakovat, že jelikož nebyla před poskytnutím úvěru řádně vyhodnocená výdajová stránka rozpočtu/skutečných možností žalovaného, mohl soud hodnotit úvěrovou smlouvu ( a násl. ) jako neplatnou (srov. např. sp. zn. Nejvyššího správního soudu), a to pro nedodržení ustanovení a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále je možné konstatovat, že podmínky, za kterých byl úvěr poskytnutý, byl pro spotřebitele krajně nevýhodný. Pro zanedbání povinnosti řádně zkoumat výdajovou stránku žalovaného byl úvěr poskytnut také neprofesionálně, tzv. za každou cenu. Tudíž pohledem ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru nebyl sjednán platným způsobem.

23. Soud tak žalobci přiznal jen bezdůvodné obohacení, které vypočítal tak, že od poskytnuté částky 20 000 Kč odečetl částku žalovaným již zaplacenou, tedy částku 11 632 Kč. Žalobci po právu náleží jen částka 8 368 Kč. Zároveň žalobci náleží i úroky z prodlení z uvedené částky jdoucí, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení dostal. Výše úroku z prodlení odpovídá obsahu Tomu odpovídá výrok I. rozsudku.

24. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, čemuž odpovídá výrok II. rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení tak, že je soud nepřiznal žádnému z účastníků řízení, neboť každý z nich v řízení zaznamenal procesní úspěch i neúspěch. Byť byl spíše v řízení procesně úspěšný žalobce, tak tomu fakticky žádné náklady řízení ani nevznikly. Proto mohl soud ve věci rozhodnout tak, že si každý z účastníků řízení své náklady ponese ze svého.

Poučení:

Proti tomuto lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.