Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Co 162/2025-264

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Karla Šabaty, PhD., a JUDr. Petra Coufalíka, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

o zákaz směny pozemků

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 11. 2. 2025 č. j. -184

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 1.200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 1.200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 11. 2. 2025, č. j. -184, byla výrokem I. zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zákazu směny pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. Anonymizováno u právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, s Obcí adresa, se sídlem adresa, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. Anonymizováno Dále byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zákazu upravovat či stavět na pozemku parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. Anonymizováno. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud I. stupně zamítl žalobu, neboť řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. Anonymizováno bylo skončeno a žalobkyně požadovala vyslovení zákazu do pravomocného skončení tohoto řízení, tudíž předmět řízení odpadl.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně do všech výroků odvolání, ve kterém namítá, že soud I. stupně pochybil, pokud nepřipustil změnu žaloby, kterou se domáhala uložení zákazu směnit předmětné pozemky a upravovat a stavět na předmětných pozemcích, avšak až do doby rozhodnutí o kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu pod sp. zn. Anonymizováno, případně do pravomocného rozhodnutí o budoucí ústavní stížnosti. Dále namítá, že soud I. stupně neprovedl navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností, tedy k tomu, jakým způsobem jednala žalovaná i Obec adresa z pozice nadřazené instituce a měli v úmyslu zasáhnout do vlastnického práva žalobkyně.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání považuje rozsudek soudu I. stupně za věcně správný a zdůrazňuje, že s předmětnými pozemky nijak nenakládá a předmětné pozemky byly ze směny pozemků vyjmuty.

4. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací ( - dále jen ), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), k tomu legitimovaným subjektem ( ) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné ( a a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), že soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností ( ) a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející ( ) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně.

5. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a řízení mu předcházející a dovodil, že ve věci jsou důvody pro potvrzení zamítavého rozhodnutí soudu I. stupně, avšak na základě jiných důvodů, než učinil soud I. stupně. Důvody pro zamítnutí žaloby byly dány již od samého počátku řízení, a to již na základě samotných skutkových tvrzení žalobkyně.

6. Žalobkyně navrhla v žalobě účast Obce adresa jako vedlejší účastnice na straně žalované. Podle jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Podle odstavce druhého do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhoduje jen na návrh. Soud I. stupně však v této procesní otázce takto nepostupoval. Soud I. stupně nevyzval na základě podnětu žalobkyně vedlejšího účastníka k vyjádření, zda vstupuje do řízení či nikoliv a celé řízení potom s ním jednal jako s vedlejším účastníkem, aniž tento do řízení vstoupil. Odvolací soud toto procesní pochybení napravil, když vyzval Obec adresa k vyjádření, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. Obec adresa nevstoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované a nestala se tak vedlejším účastníkem. Odvolací soud dospěl k závěru, že toto procesní pochybení soudu I. stupně nemůže mít vliv na správnost rozhodnutí, neboť soud I. stupně sice jednal v řízení s vedlejším účastníkem nadbytečně, nicméně z obsahu řízení se nepodává, že by vedlejší účastník uplatnil v průběhu řízení nějaké procesní návrhy, které by ovlivnily výsledek řízení, a především důvody pro zamítnutí žaloby vyplývají již ze samotných tvrzení žalobkyně uvedených v žalobě. Žalobkyně namítá další procesní pochybení soudu I. stupně spočívající v tom, že soud I. stupně nepřipustil návrh žalobkyně na změnu žaloby, kterou by navrhovaný zákaz směny předmětných pozemků a zákaz pozemky upravit a stavět na nich, byl vysloven nikoli do doby skončení řízení u Krajského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. Anonymizováno, ale až do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Anonymizováno, popřípadě do pravomocného skončení řízení vedeného u Ústavního soudu o ústavní stížnosti žalobkyně proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. Anonymizováno. Podle soud nepřipustí změnu žaloby, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněné žalobě. Proti rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na změnu žaloby není odvolání přípustné. Za určitých specifických okolností může být nepřipuštění změny žaloby zásahem do práva žalobce na spravedlivý proces. Nicméně k tomuto ani nemohlo v tomto řízení dojít, neboť žaloba je zcela zjevně nedůvodná a je zcela nerozhodné, zda zákaz dispozice s předmětnými pozemky by byl žalobou navrhován do rozhodnutí Krajského soudu v Brně o správní žalobě či až do doby rozhodnutí o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí nebo o ústavní stížnosti proti těmto rozhodnutím, neboť i změna žaloby je zjevně nedůvodná ze stejných důvodů jako původně podaná žaloba.

7. Žalobkyně se vedle dalších nároků domáhá žalobou, aby žalovanému bylo zakázáno stavět na předmětných pozemcích. Podle v občanském soudním řízení projednají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle , a povolení stavby na pozemku uděluje stavební úřad a nikoliv soud. Nicméně zde nejde o povolení určité konkrétní stavby v rámci veřejného práva. Žalobkyně odůvodňuje návrh na uložení zákazu stavby na předmětných pozemcích tím, že by jí vznikla škoda v důsledku stavby na pozemku, který nemá dosud určené hranice a mohlo by být zasaženo do jejího vlastnického práva, které dovozuje ke sporné části při hranici pozemku. Zde se nejedná o návrh v rámci stavebního řízení, ale jde o negatorní žalobu i v této části, kterou se žalobkyně domáhá uložení zákazu stavět na předmětných pozemcích.

8. Žalobkyně v podané žalobě konstatuje spor o průběh hranice mezi jejími pozemky a pozemky Obce adresa a dovozuje, že žalovaný a Obec adresa mají úmysl dotčené pozemky směnit a žalovaný má úmysl zde provádět úpravy povrchu a stavební činnost. Žalobce se domáhá toho, aby žalovaný nemohl s Obcí adresa pozemky směnit a zákazu tyto pozemky upravit a na těchto stavět až do doby, než bude spor o hranici pozemků vyřešen, kdy toto časově vymezil právní mocí rozsudku o správní žalobě proti správnímu rozhodnutí, kterým byl průběh hranice určen. Následně po zamítnutí této správní žaloby navrhl změnit žalobu tak, aby zákaz byl uložen až do doby rozhodnutí o kasační stížnosti, popřípadě rozhodnutí o ústavní stížnosti. Odvolací soud konstatuje, že podle je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Podle může soud posoudit sám otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. V dané věci by měla dle žalobkyně být řešena jako předběžná otázka, otázka průběhu hranice mezi jejími pozemky a pozemky Obce adresa, které míní směnit s žalovaným. Tato otázka však byla pravomocně rozhodnuta, a to rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno, kterým bylo podle zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl námitky žalobců podané podle o katastru nemovitostí, proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Tato rozhodnutí jsou tedy pravomocná a průběh hranice je určen. Skutečnost, že proti rozhodnutí Anonymizováno byla podána správní žaloba a že rozhodnutí správního soudu bylo napadeno kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu a ústavní stížností, nemá odkladný účinek a rozhodnutí správních orgánů, na základě kterých je vyznačen průběh hranice mezi pozemky žalobkyně a vedlejšího účastníka jsou pravomocná. Podle nemá podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu odkladný účinek. Na napadená rozhodnutí správních orgánů je tedy třeba hledět jako na rozhodnutí věcně správná a pravomocná až do doby, než dojde k jejich případnému zrušení. Jak dovozeno shora, podle je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Ke dni vyhlášení rozsudku jsou správní rozhodnutí, z kterých vychází určení hranice mezi pozemky žalobkyně a vedlejšího účastníka pravomocná a hranice je tedy určena, přičemž námitky žalobkyně k průběhu hranice jsou nedůvodné. Vzhledem k tomu, že hranice je pravomocně určena, nemůže být žalobkyní uplatněná žaloba vycházející z předpokladu spornosti hranice, důvodná a nemůže žalobkyně dovozovat hrozící zásah do jejich vlastnických práv.

9. Podle má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Součástí vlastnického práva vedlejšího účastníka k předmětným pozemkům je mimo jiné i právo pozemky zcizit či s nimi jinak disponovat, tedy i věc upravit nebo změnit. Vlastnické právo, jako základní lidské právo zakotvené v d, může být omezeno zcela výjimečně, jestliže by bylo zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněným obecnými zájmy. Nic takového však v dané věci nenastalo a ani nehrozí. Žalobkyně tvrdí, že pokud by došlo ke směně pozemků Obce adresa s žalovaným, tak by mohla být neprávem převedena i část pozemku žalobkyně, čímž by jí mohla vzniknout škoda a její část pozemku by mohla být znehodnocena zamýšlenou činností žalovaného. Tato úvaha je však zcela nedůvodná a nemá racionální základ. Jednak je třeba připomenout již shora uvedenou skutečnost, že hranice mezi pozemky je pravomocně určena a není dán vůbec předpoklad, že v zamýšlené směně by mohla být fakticky zahrnuta i část pozemku žalobkyně. I pokud by hranice mezi pozemky nebyla pravomocně určena a pokud by ke směně došlo, nemohlo by touto směnou dojít k zásahu do vlastnického práva žalobkyně. Směna jako taková by nemohla zabránit uplatnění důvodných námitek proti průběhu hranice i proti nabyvateli pozemků. Nabyvatel by nastoupil do práv a povinností původního vlastníka a spor o průběh hranice by se za stejných podmínek vedl mezi žalobkyní a novým vlastníkem. Úvaha, že by snad mohl účastník nabýt převodem pozemků právo k části cizí věci jen proto, že v době převodu nebyla vyjasněna otázka hranice pozemků, je zcela lichá, zvláště když v případě, že nový nabyvatel o tomto problému věděl, by nemohl být v dobré víře. K převodu by mělo dojít v budoucnu, kdy již žalovaný i Obec adresa věděli, že žalobkyně zpochybňuje hranici pozemků a žalovaný a Obec adresa nemohou být v dobré víře a nabýt vlastnické právo od nevlastníka či vydržením. Obec adresa i žalovaný mají právo disponovat s pozemky ve svém vlastnictví. Žalobkyně ani netvrdí žádné podstatné skutečnosti, pro které by hrozil zásah do jejího vlastnického práva a nejsou žádné důvody pro omezení žalovaného ve výkonu jeho vlastnického práva. Odvolací soud proto v souladu s podle potvrdil zamítnutí žaloby. Nákladový výrok je v souladu se zásadou úspěšnosti ve věci a při vzdání se nároku na náhradu nákladů žalovaným, byl podle potvrzen i nákladový výrok rozsudku soudu I. stupně.

10. V odvolacím řízení byl žalovaný plně úspěšný a má podle a právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši. Žalovaný učinil v odvolacím řízení 4 úkony právní služby, a to písemné vyjádření z 5. 5. 2025 a 28. 8. 2025, dále přípravu k jednání u odvolacího soudu a účast u jednání odvolacího soudu dne 2. 9. 2025. Za každý z úkonů žalovanému náleží paušální náhrada výdajů dle ve výši 300 Kč za úkon, celkem tedy 1.200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe odvolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V takovém případě je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí.