Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cmo 55/2021-105

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Malou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A

bytem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

3. Anonymizováno, IČO IČO žalované B

sídlem Adresa žalované B

všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 10 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaných 1., 2., 3. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2020, č. j. -88

takto:

Odvolání žalovaných se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolání žalovaných se odmítá.

1. Napadeným usnesením soudu prvního stupně zamítl námitku nedostatku pravomoci českých soudů, kdy tuto vyhodnotil jako účelovou, o čemž svědčí fakt, že žalovaní navrhli postoupení věci Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému, i když včas podanou, neboť „se nejedná o směnečnou námitku, ale námitku proti podmínkám řízení“. Poukázal na to, že platebním místem je adresa v České republice, zde sídlí výstavce i remitent směnky, je sepsána v českém jazyce a není tak pochybností o tom, že platební místo leží v České republice. Žalovaní pouze tvrdili, že existují jiné obce téhož jména v jiných státech, netvrdili, že by existoval jakýkoliv vztah mezi předmětnou směnkou či souvisejícím právním jednáním a jinou konkrétní obcí.

2. Proti němu podali žalovaní včasné odvolání, ve kterém navrhli změnu napadeného usnesení tak, že bude vysloven nedostatek pravomoci českých soudů. Poukázali na to, že žaloba směřuje pouze proti avalům směnky, kteří mají bydliště, resp. sídlo na území Slovenské republiky. Jedná se tak o věc s mezinárodním prvkem a je třeba ji posoudit podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, kdy platí, že se v projednávané věci nejedná o žádný z případů výlučné příslušnosti podle čl. 24 nařízení či zvláštní příslušnosti dle čl. 7 Nařízení, mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o příslušnosti soudu podle čl. 25 Nařízení a příslušnost soudu nebyla založena ani postupem podle čl. 26 Nařízení, podle čl. 4 Nařízení jsou tak příslušné soudy členského státu Evropské unie, na jehož území mají žalovaní bydliště, resp. sídlo. V posuzované věci to jsou tedy soudy Slovenské republiky.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného usnesení s tím, že postup žalovaných považuje za šikanozní výkon procesních práv. Námitka nedostatku pravomoci českých soudů je nedůvodná a je pouze obstrukčním jednáním žalovaných s cílem oddálit plnění jejich povinnosti uložené jim vydaným směnečným platebním rozkazem. Příslušnost českých soudů je dána dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském stát žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Judikaturní praxe pak stojí na závěru, že směnečné spory spadají pod čl. 7 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení (např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. , rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Pokud by nebyla posouzena příslušnost soudu dle výše uvedeného, pak platí, že by byla dána příslušnost českých soudů podle čl. 26 odst. 1 nařízení, neboť žalovaní namítli nedostatek pravomoc soudu až zhruba rok po vydání směnečného platebního rozkazu a nikoliv při prvním úkonu ve věci, tj. v podaných námitkách.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo ( , 212a ), aniž za tím účelem nařizoval jednání ( ).

5. Podle odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Podle odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

6. Z obsahu spisu se podává, že žalovaní podali odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta námitka nedostatku pravomoci českých soudů.

7. Na rozdíl od soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o výše uvedené námitce, je usnesením srovnatelným s usnesením, kterým se upravuje vedení řízení a jedná se tak o usnesení, proti kterému není odvolání přípustné ( ). Tento závěr dovozuje ze závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 5. 3. 2019, dle kterého platí, že otázka pravomoci soudu (tj. vazba mezi a 104 odst. 1 ) nesměřuje k tomu, aby otázka pravomoci soudu byla definitivně vyřešena jiným rozhodnutím, než kterým se řízení končí, ledaže právní předpis stanoví postup vedoucí k závaznému vyřešení takové otázky. Dle tohoto rozhodnutí dále platí, že dovolací soud neshledává důvod klást soudům překážku v tom, aby v případě, že je vznesena námitka nedostatku pravomoci soudu, o zamítnutí námitky rozhodovaly usnesením. Vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí nenabývá závaznosti, spočívá jeho smysl v informování účastníka o vyřízení (zamítnutí námitky), o důvodech vedoucích k uvedenému vyřízení, a dalšímu pokračování v řízení. Jelikož otázka bude moci být opětovně nastolena a přehodnocena, a to až do vydání konečného rozhodnutí, je neúčelné vést řízení o opravných prostředcích proti takovému usnesení, které je v takovém případě třeba pokládat za srovnatelné s usnesením, kterým se upravuje vedení řízení. Neodklizení rozhodnutí nemůže účastníkům přivodit žádné nepříznivé důsledky, a proto je-li proti němu podáno odvolání, odvolací soud jej odmítne podle

8. Odvolací soud proto postupoval podle a odvolání žalovaných odmítl pro jeho nepřípustnost. Přitom je nerozhodné, že žalovaní podali odvolání proti napadenému usnesení vedeni nesprávným poučením soudu prvního stupně.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.