Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 341/2020-62

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

již zaniklé společnosti Anonymizováno, IČO IČO, naposledy sídlem adresa,

o přiznání odměny likvidátorky právnická osoba., sídlem adresa, IČO IČO, k odvolání likvidátorky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. října 2020, č. j. -55,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku I. potvrzuje ve správném znění: Likvidátorce Anonymizováno se přiznává odměna ve výši 9 000 Kč; ve výroku II. se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku I. potvrzuje ve správném znění: Likvidátorce , Anonymizováno, se přiznává odměna ve výši 9 000 Kč; ve výroku II. se potvrzuje.

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal likvidátorce společnosti právnická osoba. odměnu ve výši 8 000 Kč a výrokem II. jí přiznal náhradu hotových výdajů spojených s likvidací ve výši 2 248,68 Kč.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 8. listopadu 2019, č. j. -20, byla společnost právnická osoba (dále jen „společnost“) zrušena s likvidací a jejím likvidátorem byla jmenována společnost právnická osoba.

3. Soud prvního stupně při určování výše odměny likvidátora a náhrady hotových výdajů vyšel z vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „ “). Ukončením likvidace a výmazem společnosti z obchodního rejstříku likvidátorce vznikl nárok odměnu, kterou soud prvního stupně určil s odkazem na 7 v tam uvedeném rozmezí. Likvidátorce přiznal odměnu ve výši 9 000 Kč (ve výroku usnesení je však uvedena částka 8 000 Kč – pozn. odvolacího soudu), namísto požadované částky 20 000 Kč. Přiznanou odměnu s ohledem na poměry dané společnosti, rozsah provedených úkonů a s přihlédnutím k náročnosti provedené likvidace, považoval za adekvátní; důvod pro její zvýšení na maximální výši neshledal.

4. Náhradu hotových výdajů spojených s likvidací společnosti soud prvního stupně přiznal v požadované částce 2 248,68 Kč (2 178 Kč za zveřejnění oznámení o vstupu společnosti do likvidace a poštovné 70,68 Kč), považuje tyto náklady za účelně vynaložené (dle ).

5. Závěrem soud prvního stupně konstatoval, že odměna za provedenou likvidaci ve výši 9 000 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2 248,68 Kč, celkem 11 248,68 Kč bude likvidátorce vyplacena ze státních prostředků.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že odměnu likvidátorky a náhradu hotových výdajů navýší o 21 % daň z přidané hodnoty, tj. odměnu ve výši 10 890 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2 720,90 Kč.

7. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně nesprávně stanovil výši odměny a náhrady hotových výdajů, když tyto nenavýšil o 21 % DPH, byť je likvidátorka plátcem této daně. Odvolatelka rovněž poukazuje na to, že výše přiznané odměny uvedená ve výroku I. v částce 8 000 Kč nekoresponduje s výší odměny uvedenou v odůvodnění napadeného usnesení, kde soud prvního stupně hovoří o přiznané odměně ve výši 9 000 Kč.

8. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné pouze v té části, kdy je soudu prvního stupně vytýkána diskrepance výše přiznané odměny uvedené ve výroku I. (částka 8 000 Kč) a s výší odměny uvedené v odůvodnění (částka 9 000 Kč); ostatním námitkám odvolatelky přisvědčit nelze, v tomto směru není odvolání důvodné.

9. Odvolací soud přisvědčuje odvolatelce v tom, že výrok I. týkající se přiznané odměny a jeho odůvodnění nejsou souladné. Uvedeným výrokem byla přiznána odměna ve výši 8 000 Kč, přičemž z kontextu odůvodnění napadeného usnesení je evidentní, že soud prvního stupně likvidátorce přiznal odměnu ve výši 9 000 Kč (viz 4 a 7 odstavec odůvodnění). Je tudíž zřejmé, že ve výroku I. došlo zjevné písařské nesprávnosti. Jelikož se další odvolací námitky týkají toliko nepřiznané náhrady DPH v příslušné výši, nezvolil odvolací soud (s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení) postup dle , (dále jen „ “); a sám předmětnou nesprávnost napravil.

10. Požadovanou náhradu za daň z přidané hodnoty v příslušné sazbě nad rámec přiznané odměny likvidátorky a náhrady hotových výdajů však odvolatelce přiznat nelze. Důvod, pro který není možné odvolatelce v tomto směru vyhovět, spatřuje odvolací soud v souladu se svojí konstantní rozhodovací praxí v absenci právní úpravy, která by takový postup umožňovala. Náhrada za daň z přidané hodnoty totiž může být přiznána jedině na základě výslovné právní úpravy /srov. např. větu třetí , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), , o znalcích a tlumočnících, či /; analogii k dovození platební povinnosti státu použít nelze. Takovou normu, která by stanovila, že likvidátorovi náleží vedle přiznané odměny ještě náhrada za daň z přidané hodnoty, neobsahuje ani , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013, ani , , účinný od 1. ledna 2014, ani prováděcí předpisy (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena statutárního orgánu společnosti jmenovaného soudem či shora zmíněné vyhláška ), či , o dani z přidané hodnoty. Zvýšení odměny likvidátora o částku odpovídající dani z přidané hodnoty tak nemá oporu v platné právní úpravě.

11. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil s tím, že výrok I. potvrdil ve správném znění, jež koresponduje s odůvodněním napadeného rozhodnutí, jde-li o výši přiznané odměny likvidátorky ( ).

12. Jediným účastníkem odvolacího řízení je odvolatelka, za této situace rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení nepřichází v úvahu.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.