Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 118/2020-101

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za

účasti: 1) právnická osoba., IČO IČO

sídlem adresa

zastoupený advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

2) fyzická osoba, narozená datum narození

bytem adresa

3) fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

4) fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

zastoupený advokátem Jméno advokáta G

sídlem Adresa advokáta G

5) fyzická osoba, narozená datum narození

bytem adresa

zastoupená advokátem Jméno advokáta I

sídlem Adresa advokáta I

6) fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

7) fyzická osoba, narozená datum narození

bytem adresa

8) fyzická osoba, narozená datum narození

bytem adresa

zastoupená advokátem Jméno advokáta M

sídlem Adresa advokáta M

9) fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

o zrušení společnosti, o návrhu na přerušení řízení a o návrhu na přibrání společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa jako účastníka do řízení, k odvolání účastnice 1) a společnosti právnická osoba. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2020 č. j. -81,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2020 č. j. -81 se ve výroku II. potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2020 č. j. -81 se ve výroku II. potvrzuje.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na přerušení řízení (výrok I.) a dále zamítl návrh na přibrání společnosti Jméno účastnice., IČ: IČO (dále též jen „společnost Anonymizováno“), jako účastníka do řízení (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se podáním ze dne 30. 3. 2019 domáhá zrušení obchodní korporace právnická osoba., IČO: IČO, … (dále též „společnosti“) s likvidací a jmenování likvidátora. Návrh odůvodnil nepřekonatelnými rozpory mezi společníky, které dle jeho názoru dosáhly takové intenzity, že naplňují důvod pro zrušení obchodní korporace obsažený v ust. § 93 písm. c) z. o. k.

2. Podáním datovaným 2. 12. 2019, doručeným soudu dne 3. 12. 2019, navrhla společnost Anonymizováno, aby byla soudem přibrána jako účastník do řízení o zrušení společnosti. Společnost Anonymizováno v návrhu uvedla, že v řízení o zrušení společnosti se jedná o jejích právech a povinnostech, neboť společnost je akcionářem společnosti Anonymizováno s podílem na základním kapitálu ve výši 51,34%, s tím, že podání návrhu na zrušení společnosti ze strany navrhovatele je motivováno ztrátou faktické kontroly nad společností právnická osoba. a následně společností Anonymizováno.

3. V případě návrhu společnosti Anonymizováno na přibrání do řízení vyšel soud prvního stupě z následující právní úpravy - § 85 písm. a) z. ř. s. a. § 6 odst. 1 z. ř. s. a § 7 odst. 1 z. ř. s. s tím, že v případě řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací, jsou účastníky řízení u řízení zahájeného návrhem - navrhovatel, vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným, a dále všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným, když takto vymezený okruh účastníků odpovídá soudní praxi - rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2018 sp.zn. , rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2019 sp.zn. , která vychází z „historického“ rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. září 1996, sp.zn. , publikovaného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39. Závěr Ústavního soudu o účastenství společníků v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným byl soudní praxí přejat a k odklonu nedošlo ani přijetím současné právní úpravy. Společnost Anonymizováno společníkem společnosti není, společnost je jejím akcionářem a má mj. právo podílet se na řízení společnosti. Společnost má tedy majetkovou účast na akciové společnosti, tato kapitálová účast však nepředstavuje práva a povinnosti související se statusovým řízením, byť sekundárně rozhodnutí o zrušení společnosti může ovlivnit řízení společnosti Anonymizováno. S ohledem na skutečnost, že o právech a povinnostech společnosti Anonymizováno se v řízení o zrušení společnosti nejedná, nevyhověl návrhu na přibrání tohoto účastníka do řízení, uzavřel soud prvního stupně.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně jen do výroku II. podali včasné odvolání společnost a společnost Anonymizováno, jež odkázala - pokud jde o důvody odvolání, plně na odvolání společnosti. V odvolání odvolatelky „připomenuly“, že zákon účastníky daného typu řízení taxativně nevymezuje, když zákonodárce zjevně ponechává k vymezení konkrétních osob, o jejichž právech a povinnostech je v jednotlivém řízení rozhodováno, prostor pro úvahu soudu. Uvedly, že společnost právnická osoba tradiční českou společností specializující se na průmyslovou výrobu kuličkových ložisek, která byla založena již v roce 1939 a společnost nevykonává žádnou hospodářkou činnost nad rámec nakládání s akciemi společnosti Anonymizováno s tím, že společnost je jednoznačně většinovým akcionářem společnosti Anonymizováno, když vlastní cca 51,34% podíl na základním kapitálu společností Anonymizováno. Společnost splňuje ve vztahu ke společnosti Anonymizováno kritéria ovládající osoby dle ustanovení § 74 odst. 1 z. o. k. V souladu s uvedeným je společnost Anonymizováno vůči společnosti v postavení dceřiné společnosti, přičemž stabilita fungování a rozhodování nejvyššího orgánu této společnosti jsou neoddělitelně provázány právě s činností (a tudíž a priori i samotnou existencí) společnosti. Nelze než uzavřít, že v rámci rozhodování o předmětu řízení bude současně rozhodováno také o právech a povinnostech společnosti Anonymizováno a je tudíž nezbytné tuto postupem dle § 7 odst. 1 z.ř.s. přibrat jako účastníka nadepsaného řízení. Dále namítly, že ve vztahu k judikaturním rozhodnutím, na které soud odkazuje v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, nebylo předmětem žádného z nich posuzování práva dceřiné společnosti na účast v řízení o nařízení likvidace společnosti mateřské. Nelze proto než uzavřít, že argumentace citovanými rozhodnutími soudů nejvyšších instancí není skutkově, ani jinak přiléhavá a nelze k ní přihlížet. Závěrem poukázaly na to, že odnětí možnosti účastníku jednat před soudem je zmatečnostní vadou. Navrhly, aby bylo návrhu na přibrání společnosti Anonymizováno do řízení vyhověno.

5. K odvolání se vyjádřili navrhovatel a účastníci 4) a 8) a zdůraznili, že společnost Anonymizováno účastníkem řízení ve věci nemůže být, protože žádná práva ve vztahu ke společnosti nemá a jde jen o obstrukční pokus k průtahům v řízení. Svědčí o tvrzení navrhovatele, že mezi společníky společnosti trvají nepřekonatelné rozpory. Navrhli „zamítnout“ odvolání a přiznat navrhovatel a účastníkům 4) a 8) náhradu nákladů soudního řízení.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

7. Základní otázkou v dané věci je, kdo je resp. má býti účastníkem řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací. Byla-li totiž účastníku nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, jedná se o zmatečnostní vadu ( ), k níž je odvolací soud povinen přihlížet ex officio (viz ). Řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora je řízením ve statusové věci právnické osoby podle z. ř. s. Takové soudní řízení se primárně řídí , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastníky řízení jsou dle z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníky řízení o zrušení obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným s likvidací jsou vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným a dále také všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným. Stejně k otázce účastenství společníků zrušované společnosti uzavřel Ústavní soud v nálezu ze dne 12. září 1996, sp.zn. , publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39, a dále v nálezu ze dne 29. června 2005, sp.zn. . Takto vymezený okruh účastníků řízení je v souladu s ustanovením z.ř.s. a odpovídá i konstantní soudní praxi (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2020 sp.zn. , usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2020 sp.zn. , či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2018 sp.zn. ), jež vychází z uvedených rozhodnutí Ústavního soudu, a kterážto rozhodnutí již reflektují právní a skutkový stav společností po rekodifikaci občanského práva, tedy právní stav účinný ode dne 1. 1. 2014 . především . zákon o obchodních korporacích, jakož i o zvláštních řízeních soudních. Tam formulovaný a odůvodněný závěr o účastenství společníků v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným, na níž mají účast platí za současné právní úpravy, jež z hlediska nálezů Ústavního soudu nedoznala v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (viz. výše) takových zásadních změn, aby odvolací soud shledal zásadní důvod, proč se od něj odchýlit. Tento závěr ohledně účastenství společníků s.r.o. lze nepřímo dovodit i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018 sp.zn. .

8. Pravdou nicméně je, že výše uvedená judikatura se dosud explicitně nezabývala situací, kdy se účasti v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným domáhala obchodní společnost (v daném případě akciová společnost), jejímž akcionářem je zrušovaná společnost (společnost, o jejímž zrušení má soud rozhodnout). Ve smyslu § 6 odst. 1 z. ř. s. je totiž účastníkem daného statusového řízení pouze ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v předmětném, tedy statusovém řízení jednáno. Jde o přímý vliv na práva a povinnosti příslušné osoby - účastníka řízení. Tento přímý vliv je zjevný ve vztahu k osobám společníků účastnivších se na zrušované společnosti, jimž se zásadním způsobem transformuje (z hodnotového i právního pohledu) jejich účast na společnosti resp. podíl na ní. To je dáno především vstupem společnosti do likvidace k okamžiku jejího zrušení (§ 169 o.z.), přičemž od tohoto okamžiku za společnost nikdo nesmí právně jednat mimo rozsah dle § 196 o.z. podle § 196 odst.1 činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace. Účelem likvidace je podle § 187 odst. 1 o.z. vypořádat majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace. Spolu se skončením likvidace společníkům vzniká podíl na likvidačním zůstatku, zatímto se již nevytváří podíl na zisku. Spolu se zánikem zlikvidované společnosti zaniká i jejich podíl. Přímý vliv je dán z logického, právního i ekonomického hlediska kromě společníků samozřejmě i ohledně zrušované (a následně likvidované) společnosti s ručením omezeným, jež vstupem do likvidace ve výše uvedeném smyslu a rozsahu přestává naplňovat svůj předmět podnikání (činnosti) resp. svou činnost omezuje tak, aby byl naplněn účel likvidace. Po skončení likvidace zaniká společnost výmazem z obchodního rejstříku.

9. Otázkou zásadní pro navrhovatelku přibrání své osoby do řízení - společnost právnická osoba. je, zda se uvedený přímý vliv na práva a povinnosti kromě zrušované společnosti a jejích společníků vztahuje též i na další osoby, či zda nikoli, tedy zda se jejich práv a povinností dotýká jen nepřímo (či vůbec ne). Jak bylo v řízení resp. v návrhu společnosti Anonymizováno tvrzeno, zrušovaná společnost má na ní účast 51,34%, tedy patří jí coby tzv. mateřské společnosti akcie reprezentující tento podíl. Akcie jsou tak majetkem společnosti s ručením omezeným, o jejíž zrušení s likvidací probíhá řízení (v němž se řečená akciová společnost domáhá účastenství). Podle § 489 o.z. je věcí v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Podle § 256 odst. 1 z. o. k. je akcie cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se podle zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. V rámci Hlavy IV o.z. nazvané „Věci a jejich rozdělení“ jsou v Dílu 4 „Cenný papír“ upraveny cenné papíry. Akcii lze potud považovat za věc, když podle o.z. je cenný papíru, se kterou je právo spojen takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez tétoy uplatnit ani převést. Ve smyslu z. o. k. má i akcionář podíl na akciové společnosti. Ten je u akciové společnosti představován akcií. Ve vztahu k výše uvedené otázce tedy zrušované společnosti náleží v předmětné akciové společnosti podíl, jenž je představován akciemi (ve výši 51,34% na základním kapitálu). Z hlediska majetkového hlediska tak zrušované společnosti náleží určitý majetek, představovaný podílem, reprezentovaným akciemi o řečeném celkovém podílu. Akcie jsou tak majetkovou hodnotou. S touto hodnotou by bylo, došlo-li by ke zrušení předmětné společnosti s ručením omezeným a její likvidaci, nakládáno tak jako s jinými hodnotami - byla by zpeněžena (ledaže by ve smyslu 38 odst. 3 z. o. k. došlo k jejich použití na likvidační zůstatek). Je tedy na straně jedné zjevné, že se případné zrušení a likvidace společnosti předmětných akcií dotýká (změní se jejich vlastník), je však také zjevné, že se nijak přímo nedotýká předmětné akciové společnosti, jež se dožaduje účasti v daném řízení. To, že se část akcií coby předmět zpeněžení v rámci likvidace zrušené společnost dostane vlastnicky do jiných rukou, než zrušované společnosti, nepředstavuje přímý vliv na práva a povinnosti akciové společnosti, o jejíž akcie se jedná. Totéž platí, byly-li by akcie použity coby podíl společníka likvidované společnosti na likvidačním zůstatku (naturální podíl) ve smyslu z. o. k. Jinak řečeno, zrušení a likvidace společnosti s ručením omezeným coby mateřské společnosti akciové společnosti, se logicky i právně dotýká akcií coby věcí tvořících likvidační podstatu ( o.z.), nicméně se právně ani majetkově nedotýká (přímo) akciové společnosti, o jejíž akcie se jedná. Odvolací soud tudíž d dospěl k závěru, že ve vztahu k posuzovanému statusovém řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací se ze jmenovaných důvodů přímo o právech nebo povinnostech dceřinné akciové společnosti nejedná. Odvolatelkou předestřený výklad by vedl ke zcela neudržitelnému a absurdnímu závěru o tom, že zrušení společnosti se týká práv nebo povinností i všech věřitelů společnosti (jejíž zrušení je předmětem řízení), a že proto všichni tito věřitelné musí být účastníky řízení o zrušení společnosti s likvidací. Či dokonce i všech jejích obchodních partnerů apod. Z toho je zjevné, že výklad vedoucí k odvolatelkou zastávanému závěru je zcela nepřijatelný a neudržitelný. Ustanovení z. ř. s. o účastenství se uplatní jen ve vztahu k příslušnému řízení, v daném případě statusovém řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací. V něm se však o právech nebo povinnostech dceřinné společnosti zrušované společnosti ve vztahu k tomuto statusovému řízení nejedná, byť sekundárně rozhodnutí soudu o zrušení mateřské společnosti může mít zprostředkovaně, nepřímo vliv i na tuto dceřinou společnost, neboť není nepodstatné, kdo je či kdo bude jejím majoritním akcionářem. Obdobný vliv může mít, ve větší či menší míře, i na další subjekty - případné věřitele, obchodní partnery apod. Ani těch se však přímo předmětné statusové řízení netýká, protože není rozhodováno přímo o jejich právech nebo povinnostech. Proto předmětná dceřinná akciová společnost účastníkem tohoto statusového řízení o zrušení mateřské společnosti s ručením omezeným není.

10. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. potvrdil jako věcně správné.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.