Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 157/2021-34

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za

účasti: právnická osoba, IČO IČO

sídlem adresa

zastoupené advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení účastníka, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. března 2021 č. j. -26,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. března 2021 č. j. -26 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. března 2021 č. j. -26 se potvrzuje.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl dočasný zákaz jednat podle rozhodnutí shromáždění právnická osoba, a to usnesení bod č. 5 ze dne 2. 12. 2019. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že rozhodnutí o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění podle věta za středníkem o.z. je svou povahou rozhodnutím o předběžném opatření, a proto soud o takovém návrhu rozhoduje podle ve spojení s z.ř.s. Proto aplikoval ustanovení o povinnosti navrhovatele složit jistotu, která činí 10 000 Kč. Soud prvního stupně zjistil, že uvedená jistota složena nebyla, a proto návrh odmítl. Odkázal přitom i na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 12. 12. 2016.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Brojil proti tomu, že ustanovení § 1209 o.z. neuvádí žádnou povinnost ohledně složení jistoty s tím, že ani není navázáno na příslušné procesní předpisy, protože takováto provázanost není nikde v hmotném právu zakotvena, ani žádným prováděcím procesním předpisem. Ani o tom nehovoří důvodová zpráva. Právní závěry Nejvyššího soudu, na něž odkazuje soud prvního stupně, jsou dle odvolatele v této věci neaplikovatelné a neakceptovatelné. Dále brojil proti tomu, že soud prvního stupně nesplnil povinnost rozhodnout o návrhu na předběžné opatření ve lhůtě 7 dnů poté, kdy byl podán. Navrhl zrušit odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Podle je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1); ….ustanovení , 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, až d), , a se použijí obdobně (odst. 3); V daném případě se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření po zahájení řízení.

5. Dle „K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. ….“ Dle „Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.

6. Dle § 1209 odst. 1 o.z. „Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. ...“

7. Vrchní soud v Praze již ve svém usnesení ze dne 26. dubna 2016 č. j. -145 uvedl, že: „… návrh na zákaz jednání podle napadeného rozhodnutí shromáždění vlastníků je sice svou povahou předběžným opatřením v řízení o věci samé, možnost tohoto procesního opatření však nevychází z procesního předpisu, nýbrž přímo z hmotněprávní úpravy.“ Ostatně ke shodnému závěru o tom, že návrh na zákaz jednání podle napadeného rozhodnutí shromáždění vlastníků je svou povahou předběžným opatřením, sdílí i Nejvyšší soud, jenž ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2016 sp.zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 60/2018 přijal právní větu ve znění: „Návrh na vydání rozhodnutí podle věty první za středníkem o. z. o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění, jehož platnost je zpochybňována, je návrhem na nařízení předběžného opatření. Použijí se proto mj. i ustanovení o povinnosti navrhovatele složit jistotu a ….“ Ke shodnému závěru dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře: „Jde o předběžné opatření, jímž mají být dočasně upraveny poměry účastníků řízení.“ - viz komentář k o.z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. . Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017.

8. Odvolací soud neshledal v nyní projednávané věci žádného důvodu, proč by se měl odchýlit od svých předchozích závěrů, jež byly následně shledány jako správné i Nejvyšším soudem - viz jeho rozhodnutí publikované v tzv. zelené sbírce a jsou sdíleny též i odbornou právní teorií.

9. Odvolací soud pro úplnost ještě uvádí, že faktické normativní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou v právním systému České republiky oslabeny potud, že závěry v nich obsažené formálně nižší soudy nezavazují. Právem soudu nižšího stupně je ustálenou judikaturní praxi Nejvyššího soudu sice nerespektovat, nicméně reflektovat. To znamená, že s ohledem na jistý tzv. kvaziprecedenční charakter rozhodnutí Nejvyššího soudu, obzvláště těch publikovaných ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, jež působí obecně a jsou s to být zobecnitelnou interpretací právní normy, musí nižší soudy, hodlají-li se od judikatorních závěrů Nejvyššího soudu odchýlit, pečlivě odůvodnit, resp. vysvětlit, proč se neztotožňují se závěry judikatury Nejvyššího soudu. A to s ohledem na požadavek principu předvídatelnosti soudního rozhodování a legitimního očekávání účastníků řízení na jednotné rozhodování soudy. V daném případě však soud prvního stupně neshledal žádné právně relevantní důvody pro to, aby se odchýlil v posuzované věci od závěrů vyjádřených v předmětném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. a posléze rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. První a stěžejní odvolací námitka není tudíž důvodná.

10. Stran druhé odvolací námitky, tedy že nebylo rozhodnuto ve lhůtě 7 dnů (čímž vlastně odvolatel de facto přiznává, že se jednalo skutečně o návrh na nařízení předběžného opatření), odvolací soud uvádí, že tato odvolací námitka není také důvodná. Nejzazší lhůta pro rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření ve smyslu ve spojení s se týká takového návrhu, ohledně něhož jsou splněny zákonné podmínky pro to, aby o něm mohl soud „věcně“ rozhodnout. Jednou z těchto podmínek je i složení předepsané jistoty - v daném případě ve výši 10 000 Kč, jež však složena nebyla. Proto nebyl ani soud prvního stupně vázán lhůtou uvedenou v

11. Odvolací soud z výše vyložených důvodů dospěl k závěru, že soud prvního stupně rozhodl správně, a proto podle usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.