Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 279/2024-47

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupen advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o určení neplatnosti zástavní smlouvy, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2024, č. j. -27,

takto:

I. Odvolání žalovaného proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2024, č. j. -27, se odmítá.

II. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2024, č. j. -27, se ve výroku I. zrušuje a věc se postupuje Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení jako soudu věcně příslušnému.

Odůvodnění:

I. Odvolání žalovaného proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2024, č. j. -27, se odmítá.II. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2024, č. j. -27, se ve výroku I. zrušuje a věc se postupuje Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení jako soudu věcně příslušnému.

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze coby soudu prvního stupně dne 27. 5. 2024 se žalobce domáhá, aby soud rozhodl tak, že zástavní smlouva uzavřená dne 20. 2. 2024 mezi žalovaným a žalobcem (dále jen „zástavní smlouva“), jejímž předmětem je zřízení zástavního práva a zákazu zatížení nebo zcizení k nemovitostem:

- pozemku parcelní číslo Anonymizováno

- pozemku parcelní číslo st. Anonymizováno, jehož součástí je budova s číslem popisným Anonymizováno,

- pozemku parcelní číslo st. Anonymizováno jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního,

- pozemku parcelní číslo st. Anonymizováno

- pozemku parcelní číslo st. Anonymizováno jehož součástí je budova s číslem popisným Anonymizováno,

- pozemku parcelní číslo st. Anonymizováno, jehož součástí je budova s číslem popisným Anonymizováno,

to vše v katastrálním území adresa, obci adresa, jejichž vlastnictví je zapsáno u Katastru nemovitostí pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný (dále jen „nemovitosti“), je absolutně neplatná. Pro případ, že nebude vyhověno navrženému předběžnému opatření a práva ze zástavní smlouvy budou zapsána do katastru nemovitostí, domáhal se žalobce, aby soud určil, že nemovitosti v katastrálním území adresa nejsou zatíženy zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení dle zástavní smlouvy.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že je vlastníkem nemovitostí. Zástavní smlouvou měl být zajištěn dluh společníka žalobce Anonymizováno ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 20. 2. 2024, kterou žalovaný jako druhý společník žalobce převedl svůj podíl v žalobci na Ondřeje Vrkoče. Podle žalobce byla zastavením nemovitostí poskytnuta Anonymizováno finanční asistence, která nebyla schválena valnou hromadou žalobce. Zástavní smlouva je proto absolutně neplatná.

3. Žaloba je spojena s návrhem na nařízení předběžného opatření, kterým by soud žalovanému uložil, aby se zdržel nakládání se zástavním právem a právem zákazu zcizení a zatížení nemovitostí podle zástavní smlouvy. Žalobce má za to, že osvědčil důvody rozhodující pro uložení povinnosti již v žalobě, a to konkrétně pod body 7 až 17 (ve spisu však v žalobě chybí body 6 až 10). K prokázání potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků navíc uvedl, že dluh zajišťovaný zástavní smlouvou je již po splatnosti. Pokud by došlo k zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí, bude se žalovaný domáhat zpeněžení zástavy, čímž by žalobce pozbyl významnou část závodu a jeho podnikatelská existence by byla ohrožena. Dále uvádí, že předběžné opatření by se dotklo pouze žalovaného. Domnívá se, že žalovaný se pokouší „získat“ přístup k nemovitostem žalobce a obohatit se tak na úkor jiných případných věřitelů. Žalobce je dále toho názoru, že pokud by byla u předmětných nemovitostí zapsána pouze poznámka spornosti z důvodu zahájení tohoto řízení, neposkytne mu to dostatečné zajištění jejích práv.

4. Usnesením ze dne 29. května 2024, č. j. -27, soud prvního stupně výrokem I. nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému uložil, aby se zdržel nakládaní se zástavním právem a právem zákazu zcizení a zatížení na základě zástavní smlouvy. Výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. S odkazem na věty první (dále jen „ “) ve spojení s judikaturou Ústavního soudu soud prvního stupně toto usnesení neodůvodnil.

5. Proti výše uvedenému usnesení podal žalovaný odvolání. Uvedl, že Anonymizováno zaslal dne 22. 4. 2024 žalovanému e-mail s žádostí, aby souhlasil s vkladem zástavního práva v druhém pořadí pro společnost Investown, který poskytne Anonymizováno finanční prostředky, ze kterých zaplatí dluh vůči žalovanému. Žalovaný odpověděl e-mailem ze dne 23. 4. 2024 a s tímto návrhem souhlasil. Následně žalovaný komunikoval i přímo s Investownem a bylo mu slíbeno, že bude jeho pohledávka zaplacena do 28 dnů od uzavření smlouvy, což se však nestalo. Je toho názoru, že žalobkyně nemá právo namítat neplatnost zástavní smlouvy. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení v celém jeho rozsahu zrušil.

6. Žalobce se k odvolání nevyjádřil.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně musel zabývat otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna.

8. Účastník je subjektivně legitimován k podání odvolání v případě, že mu rozhodnutím soudu první instance nebylo vyhověno nebo mu byla rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Újmu lze však posuzovat pouze z procesního hlediska a rozhodujícím je přitom výrok rozhodnutí soudu prvního stupně. „Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. ). Žalovaný není oprávněn se odvolat proti výroku II. napadaného usnesení, kterým bylo žalobci uloženo, aby zaplatil soudní poplatek, jelikož mu tímto výrokem nevznikla žádná újma na jeho právech.

9. Na základě výše uvedeného odvolací soud odvolání žalovaného proti výroku II. napadeného usnesení podle odmítl.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalovaného proti výroku I. bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že je důvodné, byť z jiných důvodů, než které jsou v něm uvedeny.

11. Podle (dále jen „ “) nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

12. Podle rozhodují v prvním stupni krajské soudy ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývajíli z účasti na obchodní korporaci.

13. Podle namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v , je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a).

14. Podle věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

15. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2024, sp. zn. , „ne každý spor mezi obchodní korporací na straně jedné a společníkem (akcionářem) nebo členem jejího orgánu na straně druhé, splňuje kritéria věcné příslušnosti krajských soudů podle a f) , ale pouze spor, kde požadovaný nárok vznikl ze vztahu přímo právně souvisejícího (de iure) s účastí na společnosti nebo výkonem funkce, nepostačuje pouze souvislost zprostředkovaná (např. ekonomická)“.

16. Žalobce se žalobou domáhá, aby soud rozhodl tak, že zástavní smlouva k nemovitostem je absolutně neplatná, popřípadě, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení dle zástavní smlouvy. Odvolací soud tak neshledal, že by předmět řízení přímo právně souvisel s účastí na společnosti nebo výkonem funkce člena orgánu. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že pro výsledek řízení může být rozhodnou otázka platnosti smlouvy o převodu podílu mezi žalovaným a druhým společníkem žalobce, která by podle ustálené judikatury (srov. i shora citované usnesení Nejvyššího soudu) do věcné příslušnosti krajských soudů spadala. Tato otázka má totiž v projednávané věci povahu otázky předběžné. Pro určení věcné příslušnosti soudů je však rozhodný předmět řízení, kterým je platnost zástavní smlouvy k nemovitostem, případně existence zástavního práva a zákazu zatížení a zcizení. Takový předmět řízení do věcné příslušnosti krajských soudů nepatří.

17. Místní a věcná příslušnost se posuzují podle okolností, které tu jsou v době zahájení řízení ( ). Pokud z podané žaloby nejdou vyčíst žádné skutečnosti, které by zakládaly věcnou příslušnost krajských soudů, je v souladu s k projednání a rozhodnutí věcně příslušný okresní soud.

18. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle zrušil a podle postoupil věc věcně příslušnému Okresnímu soudu v Kladně, který určil s ohledem na místo, kde se nachází nemovitosti ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).