Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 330/2019-138

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený dne Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: 1) Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

2) Jméno advokáta C, narozená dne Datum narození advokáta C

bytem Adresa advokáta C

3) Jméno advokáta D, advokátka

sídlem adresa

o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2019, č. j. -126

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2019, č. j. -126 se potvrzuje ve správném znění: „Soud ustanovuje účastníku: Jméno advokáta B., IČO: IČO advokáta B, sídlem Adresa advokáta B, opatrovníka Jméno advokáta D, advokátku, sídlem adresa.“

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2019, č. j. -126 se potvrzuje ve správném znění: „Soud ustanovuje účastníku: , Jméno advokáta B, ., IČO: , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa advokáta B, , opatrovníka , Jméno advokáta D, , advokátku, sídlem , adresa, .“

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud ustanovuje účastníku: Jméno advokáta B., IČO: IČO advokáta B, sídlem Adresa advokáta B, opatrovníka Jméno advokáta D, advokátku, sídlem adresa, podle ve spojení s , .“ Odůvodnil své rozhodnutí tím, že jediná jednatelka společnosti je současně společníkem společnosti. S ohledem na skutečnost, že statutární orgán je zároveň z pozice společníka společnosti účastníkem řízení, je dán konflikt zájmů ve smyslu ust. a statutární orgán je vyloučen z jednání za právnickou osobu. Ohledně toho, že střet zájmů mezi statutárním orgánem a společnicí společnosti je zřejmý a existující, nikoli jen hypotetický, odkázal na usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 9. 2019, č. j. -120 s tím, že z důvodu hospodárnosti ustanovil soud opatrovníkem společnosti Jméno advokáta D, která již společnost zastupovala na základě usnesení ze dne 5. 10. 2016, č. j. -12, tj. v době, kdy společnost neměla v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán a soud dovodil, že tu nebyla osoba oprávněná za společnost jednat.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník 2) včasné odvolání. V odvolání namítl, že není nutné, aby byl v dané věci společnosti ustanovován procesní opatrovník, když není dán konkrétní důvod, proč by nemohla být standardně zastoupena jednatelem. Ze spisu je zřejmé, že právě účastník, jako jednatel společnosti tuto v podstatě zachránil před ekonomickým úpadkem, nastartoval její činnost, která byla zásadně poškozena jednáním navrhovatele a kroky, které účastník činil a činí, jsou jednoznačně ku prospěchu a v zájmu společnosti. Navíc ustanovení procesního opatrovníka vede k dalšímu prodražování celého řízení, což je v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení. Dalším argumentem je pak minimální nebo dokonce žádná znalost opatrovníka ohledně vnitřního fungování společnosti. Pokud bude opatrovník chtít zjistit informace o činnosti společnosti, bude si je muset stejně obstarat od účastníka 2) jako jednatele. Účastník na rozdíl od toho má předmětné informace ze své činnosti a tento postup je tak efektivnější. Posledním důvodem pro nesouhlas s napadaným usnesením spočívá v tom, že Jméno advokáta D již byla jednou opatrovníkem společnosti ustanovena a k návrhu na likvidaci společnosti se vyjádřila kladně. Z toho důvodu má účastník 2) za to, že by měl být případně ustanoven opatrovník jiný. Dle odvolatele jmenování opatrovníka není z výše uvedených důvodů potřebné, eventuálně měl být ustanoven jiný opatrovník. Odvolatel navrhl, aby Vrchní soud v Praze napadané usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

3. K odvolání se vyjádřil navrhovatel, maje za to, že by odvolání mělo být „zamítnuto jakožto podání bez relevantní právní argumentace postrádající smyslu“ a napadené usnesení potvrzeno. Odvolání zřejmě vychází z nepochopení institutu procesního opatrovnictví v soudním řízení, či se jedná o šikanózní a obstrukční jednání, neboť v podání nejsou dle názoru navrhovatele uvedeny žádné relevantní důvody. Navrhovatel se obává, že opět dojde k prodloužení celého řízení, které probíhá již několik let.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Soud prvního stupně ustanovil odvoláním napadeným usnesením procesního opatrovníka účastníku řízení ad 1) – obchodní společnosti právě s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. září 2019, č. j. – 120 (dále též jen „kasační usnesení“). Uvedeným usnesením Vrchní soud v Praze coby odvolací soud v řízení o zrušení obchodní společnosti /tj. účastníka ad 1)/ a jmenování likvidátora rozhodl tak, že zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2017, č. j. – 60, jímž soud prvního stupně zrušil předmětnou společnost s likvidací a jmenoval likvidátora, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V kasačním usnesení Vrchní soud v Praze uvedl následující: „Usnesením ze dne 31. října 2016, č. j. - 27 rozhodl soud prvního stupně o přibrání společníka Jméno advokáta C do řízení jako účastníka řízení, usnesení dle vyznačené doložky právní moci nabylo dne 28. 12. 2016. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnosti coby účastníka 1) je současně Jméno advokáta C jednatelkou společnosti a v tomto postavení udělila dne 17. 10. 2016 za společnost plnou moc advokátovi tituly před jménem Anonymizováno. Z uvedeného vyplývá, že Jméno advokáta C je ve dvojím postavení – jednou v postavení účastníka řízení z titulu společníka společnosti a podruhé u společnosti coby účastníka řízení je v postavení jejího statutárního orgánu. Dle „Za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu….dle „Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.“ Ustanovení vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jež je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat dle až 3 ), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů). Jinak řečeno, žádná z osob uvedených v až 3 nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy -uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení. „Lze si představit, že určitá fyzická osoba může být považována v určité situaci ve vztahu k právnické osobě za nezpůsobilou jednání pro střet zájmů, ale v jiné nikoliv. K vyloučení fyzických osob z jednání za právnickou osobu musí střet zájmů reálně existovat“ (kom. k in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. – 78g . Havlíček Brain Team, vydání první, 2014). Ve věcech obchodních společností sice platí předpoklad loajality společníka (viz o. z.), nicméně existují konkrétní situace, kdy zájmy společnosti a společníka nejsou totožné, resp. mohou být či jsou v rozporu. Tak např. společník společnosti s ručením omezeným přející si ukončit účast ve společnosti může mít ryze osobní zájem na tom, aby byla společnost zrušena s likvidací a připadl mu příslušný podíl na likvidačním zůstatku za situace, kdy může být pro něj právně složité ukončit svoji účast na společnosti jiným způsobem. Přitom existence společnosti je z hlediska její činnosti i vůle ostatních společníků plně odůvodněná. Lze obecně konstatovat, že v případě, že řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora z důvodu nepřekonatelného rozporu mezi společníky, za situace, že účastníky řízení jsou společníci a jeden z nich je současně statutárním orgánem společnosti, je na místě postup soudu dle V daném případě nastal konflikt zájmů již před soudem prvního stupně. Společnost jednající opatrovnicí v řízení uvedla ve svém vyjádření k návrhu ze dne 25. října 2016 (na č. l. 24 a 25), že navrhuje zrušení společnosti s likvidací, neboť jsou zde dány důvody pro zrušení společnosti s likvidací a zdůraznila, že „Jediným řešením je zrušení společnosti s likvidací.“, zatímco společnost jednající jednatelkou, resp. advokátem, jemuž udělila plnou moc za společnost Jméno advokáta C, v podání ze dne 15. 2. 2017 (na č. l. 36 až 40) navrhla zamítnout návrh na zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora jako nedůvodný. Již jen z toho vyplývá zjevnost střetu zájmů u Jméno advokáta C, jež není jen hypotetický, ale zřejmý a existující. Jméno advokáta C je proto nezpůsobilou za společnost jednat z pozice jednatelky a tedy i udělovat plné moci. V posuzovaném případě tak u Jméno advokáta C nastala situace předvídaná výše citovaným ustanovením …. Tímto pochybením – neustanovením opatrovníka z důvodu popsaného konfliktu zájmů soud prvního stupně zatížil řízení vadou, jež je sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí bez dalšího.“ Od uvedeného závěru nemá odvolací soud důvodu odchýlit se ani v nyní projednávané věci. Jedním ze stěžejních důvodů kasačního rozhodnutí bylo právě neustanovení opatrovníka z důvodu popsaného konfliktu zájmů, čímž soud prvního stupně zatížil řízení vadou, jež i sama o sobě by byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Postupoval – li soud prvního stupně v souladu s tímto závazným právním názorem odvolacího soudu, postupoval správně. Argumenty odvolatelky na tom nemohou ničeho změnit. Skutečnost, že Jméno advokáta D již byla jednou soudem opatrovníkem předmětné společnosti ustanovena (viz usnesení na č. l. 12), tehdy však z důvodu, že zde není osoba oprávněná za společnost jednat, a nyní byla ustanovena z jiného důvodu - střetu zájmů dle , nezakládá její nezpůsobilost pro její ustanovení opatrovníkem, stejně jako to, že již v rámci tohoto řízení vyjádřila názor ve věci samé na zrušení společnosti.

6. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, avšak ve správném znění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.