Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 200/2021-51

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupen advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o zrušení účasti společníka ve společnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. dubna 2021, č. j. -41,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zamítl „návrh navrhovatele“ na zrušení jeho účasti ve společnosti Anonymizováno, IČO IČO (dále jen „společnost“) /výrok I. /, „navrhovateli“ uložil povinnost zaplatit společnosti k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 8 228 Kč do tří dnů od právní moci /výrok II. /.

2. Již na tomto místě odvolací soud uvádí, že předmětné řízení nespadá do skupiny řízení vymezených v , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), účastníky řízení je tak na místě (na rozdíl od úpravy zakotvené z. s. ř.) označovat jako žalobce a žalovaný ( , , dále jen „ “), řečenému již dále odpovídá označování účastníků v rozhodnutí odvolacího soudu.

3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- společnost byla založena 8. října 2012, zapsána do obchodního rejstříku 2. února 2013,

- prvním jednatelem byl Anonymizováno, jenž byl zároveň společně s Anonymizováno a žalobcem společníkem (každý s podílem 70/210 na základním kapitálu), Anonymizováno byla vymazána 10. května 2016, u Anonymizováno byl k uvedenému dni zapsán obchodní podíl 140/210,

- 18. listopadu 2015 žádal žalobce společnost o zaslání zápisů z valných hromad (konaných po převodu podílu Anonymizováno), smluv a dalších dokumentů,

- žádost o zaslání dokumentů byla opakována u bez data,

- v květnu 2019 zaslal žalobce společnosti návrh dohody o ukončení účasti ve společnosti.

4. Na takto ustaveném základě dospěl k závěru, že:

- žalobcem tvrzený důvod pro zrušení jeho účasti ve společnosti, tedy to, že mu společnost neposkytuje potřebné informace, není možno považovat za tak závažný postup, jakým je zrušení jeho účasti ve společnosti / , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“/,

- nečinnost společnosti vůči výzvám žalobce k poskytnutí informací nelze bez dalšího považovat za dlouhodobé a opakované znemožnění výkonu práv společníka,

- není zřejmé, zda žalobce využil dalších (mírnějších) nástrojů, jak se svých práv společníka domoci (např. § 156 odst. 2 z. o. k.),

- další tvrzení k dispozici neměl.

5. Dodal, že ve věci jednal a věc rozhodl za splnění podmínek v nepřítomnosti řádně předvolaného žalobce, jenž se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Omluvu odkazující na prodělané onemocnění Covid-19, již soudkyně obdržela až po vyhlášení rozhodnutí, považoval soud prvního stupně za nikoli včasnou a nikoli důvodnou, neboť žalobce měl dostatek času k přípravě na předmětné jednání soudu i na to, aby se případně řádně a včas omluvil (a svou omluvu řádně doložil).

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle , procesně úspěšné společnosti přiznal na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč sestávající z odměny zástupce za dva úkony právní služby po 3 100 Kč, dvou režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH.

7. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Předně namítá, že postupem soudu prvního stupně, jenž ve věci jednal a věc rozhodl v jeho nepřítomnosti, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. V době doručení předvolání (do jeho datové schránky) onemocněl nemocí Covid-19, zřejmě z důvodu, že je alergik, s těžkým průběhem (po dobu 3 týdnů měl vysoké horečky, situaci řešil izolací a samoléčbou); v té době tedy nebyl schopen vnímat a zpracovávat informace. Ke ztížení orientace přispěla i skutečnost, že se společností (či jejím jednatelem Anonymizováno – bratrem) vede řadu dalších soudních sporů. Neměl tak možnost reagovat na nikoli pravdivá tvrzení společnosti. Nadto se soud prvního stupně nikterak nevypořádal s tvrzením, že společnost nekoná valné hromady, což je další z důvodů proč na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Společnost navíc neplní své povinnosti zveřejňovat účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku. Dalším důvodem pro zrušení jeho účasti ve společnosti je velmi vypjatý vztah právě s Anonymizováno (jednatelem a druhým společníkem), jejichž neshody vyústily v řadu soudních sporů.

9. Pro případ, že by odvolací soud jeho odvolání nepovažoval za důvodné, žádá, aby v případě rozhodování nákladů řízení celého řízení byl s ohledem na jeho majetkovou situaci aplikován

10. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným.

12. Primárně se odvolací soud zabýval vyřešením odvoláním nastolené otázky, zda byly splněny podmínky , tedy zda měl soud prvního stupně prostor věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti odvolatele.

13. Z obsahu spisu se podává, že dne 20. dubna 2021 se v době od 9.00 hod do 9.20 hod. konalo před soudem prvního stupně jednání, soud věc projednal a rozhodl dle v nepřítomnosti žalobce (viz protokol na č. l. 40). Žalobci bylo předvolání k jednání doručeno (do jeho datové schránky fikcí) dne 26. března 2021 (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 29). Dne 20. dubna 2021 v 8.15 hod kontaktoval žalobce telefonicky soud prvního stupně s omluvou a žádostí o odročení jednání s poukazem na prodělané onemocnění Covid-19 s tím, že se o nařízeném jednání dozvěděl až uvedeného dne; informace byla předána soudkyni v 10.00 hod. (viz záznam na č. l. 39). Totožného dne v 8.53 hod zaslal žalobce (ze své datové schránky) písemnou žádost o odročení jednání rovněž s poukazem na prodělané koronavirové onemocnění s nikoli lehkým průběhem (viz žádost na č. l. 36 a 37); k žádosti doložil potvrzení o prodělání nemoci ze dne 19. dubna 2021, z nějž se podává, že (PCR) test absolvoval dne 23. března 2021 s pozitivním výsledkem (viz potvrzení na č. l. 38).

14. V nepřítomnosti účastníka řízení může soud věc projednat a rozhodnout – jak vyplývá z ustanovení – jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu o odročení jednání.

15. Nejvyšší soud k výkladu dospěl k následujícím závěrům:

1/ Nepožaduje se, aby ten, kdo se k nařízenému jednání soudu omlouvá (a žádá o odročení jednání), svůj důvod neúčasti u jednání soudu také prokázal. K tomu, aby jeho omluva byla důvodná, postačuje, aby tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. takové skutečnosti, které mu znemožňují zúčastnit se jednání a které jsou současně omluvitelné, přičemž důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání je podle ustálené judikatury zpravidla také jeho nemoc. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2013, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2005, sp. zn. , dostupné shodně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.

2/ Dospěje-li soud k závěru, že důvod omluvy z jednání je důležitý, jednání odročí; v opačném případě může věc samu projednat i v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2012, sp. zn. .

3/ Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, však nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (v tomto případě zdravotní neschopnost), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení , ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 8. dubna 2009, sp. zn. .

4/ Ustanovení je normou s relativně neurčitou hypotézou (srov. formulaci z důležitého důvodu), neboť hypotéza právní normy zde není stanovena přímo právním předpisem, ale přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. V rámci posuzování důležitosti důvodu omluvy tak lze vedle existence lékařské zprávy o pracovní neschopnosti (předložené v této věci) zohlednit celou řadu skutečností významných pro rozhodnutí o tom, je-li omluva důvodná. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2019, sp. zn. .

16. V poměrech projednávané věci se odvolací soud neztotožňuje se (shora uvedenými) závěry soudu prvního stupně vztahujícími se k žádosti žalobce o odročení jednání nařízeného na 20. dubna 2021.

17. Důvod uváděný žalobcem v jeho žádosti o odročení jednání korespondující s obsahem přiloženého lékařského potvrzení o prodělání nemoci Covid – 19, představoval v daném případě s přihlédnutím nejen k délce nařízených karanténních opatření u osob pozitivně testovaných na Covid – 19 (jakožto vysoce infekčního onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2), ale i s přihlédnutím k celkové (mimořádné, všeobecně známé) epidemiologické situaci, jež (nejen) na území České republiky panovala právě v žalobcem zmiňovaném období, důležitý důvod pro odročení jednání nařízeného soudem prvního stupně na 20. dubna 2021 ve smyslu citovaného

18. Odvolací soud neshledal v již konstatovaném jednání žalobce, že by důvod pro odročení jednání využil v rozporu se smyslem a účelem citované právní úpravy k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování řízení a zvyšování nákladů s tím spojených.

19. Soud prvního stupně tím, že věc navzdory zmíněné žádosti o odročení jednání projednal a rozhodl bez účasti žalobce, zkrátil jej na jeho procesních právech - především na právu být přítomen u provedeného dokazování ve smyslu a právu vyjádřit se k provedeným důkazům ve smyslu ustanovení - zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé.

20. Uvedené závěry se prosadí přesto, že v okamžiku zahájení předmětného jednání soudu prvního stupně neměla věc projednávající soudkyně (Anonymizováno) omluvu (žádnou z nich) k dispozici. Ústavní soud ve své judikatuře již opakovaně zdůraznil, že nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých základních práv a svobod (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 13. října 1999, sp. zn. , ze dne 23. listopadu 2000, sp. zn. , ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. ).

21. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil dle a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( ) za současné aplikace

22. V dalším řízení soud prvního stupně znovu nařídí jednání, věc projedná a rozhodne; nepomine přitom (mimo jiné) tu skutečnost, že nadepsané řízení má spornou (nikoli nespornou) povahu.

23. Podle je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.