Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 258/2019-202

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, nar. Datum narození žalobce A

bytem adresa

b) Jméno žalobce B, nar. Datum narození žalobce B

bytem adresa

c) Jméno žalobce C, nar. Datum narození žalobce C

bytem adresa

d) Jméno žalobce D, nar. Datum narození žalobce D

bytem adresa

e) Jméno žalobce E, nar. Datum narození žalobce E

bytem adresa

všichni zastoupení advokátem Jméno advokáta A

sídlem adresa

proti žalované: Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem adresa

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem adresa

o zaplacení dorovnání přiměřeného protiplnění, k odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2019 č. j. -175,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2019 č. j. -175 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2019 č. j. -175 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že „ Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) jako protiplnění za 140 ks akcií společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, částku Kč 175 420 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 26. 6. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I.), „Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) jako protiplnění za 55 ks akcií společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, částku Kč 68 915 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.05% p.a. od 26. 6. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí“ (výrok II.), „Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) jako protiplnění za 103 ks akcií společnosti Anonymizováno, IČO IČO, sídlem adresa, částku Kč 129 059 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 26. 6. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí“ (výrok III.). „Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) jako protiplnění za 58 ks akcií společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, částku Kč 72 674 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 26. 6. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí“ (výrok IV.), „Žalovaná je povinna zaplatit žalobci e) jako protiplnění za 17 ks akcií společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, částku Kč 21 301 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 26. 6. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí“ (výrok V.), „Lhůta podle ust. o obchodních korporacích činí 60 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok VI.).

2. Podle soudu prvního stupně se návrhem ze dne 23. 3. 2015 žalobci domáhali vydání rozhodnutí ve smyslu § 390 a násl. z. o. k. o určení výše přiměřeného protiplnění účastnických cenných papírů. Uvedli, že byli akconáři společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa a měli, žalobce a) 140 akcií, žalobce b) 55 akcií, žalobce c) 103 akcií, žalobce d) 58 akcií, žalobce e) 17 akcií. Valná hromada společnosti, konaná dne 5. 5. 2014, rozhodla o převodu akcií minoritních akcionářů na hlavního akcionáře, společnost Jméno žalované A., IČO IČO žalované A, sídlem adresa. Valnou hromadou byla stanovena výše za jednu zaknihovanou akcii na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, v částce Kč 5 660. K zápisu na majetkovém účtu žalobců došlo 16. 6. 2014. Podle žalobců není poskytnuté protiplnění přiměřené a domáhají se doplatku protiplnění, jehož výši získají v průběhu řízení, zejména na základě znaleckých posudků.

3. Soud prvního stupně uvedl, že ve věci rozhodl usnesením ze dne 5. března 2019, č. j. -152 o výši přiměřeného protiplnění za jeden kus kmenové akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti právnická osoba. IČO: IČO, sídlem adresa, (ve znění opravného usnesení ze dne 14. května 2019, č. j. ). Tímto rozhodnutím nebylo rozhodnuto o celém návrhu požadovaném žalobci, nýbrž pouze o základu návrhu, tj vyčíslení protiplnění ve výši Kč 6 913 za jednu akcii. Soud uvedeným usnesením vyřešil předběžnou otázku pro rozhodnutí o celém nároku, aniž by o nároku jednotlivých žalobců rozhodl. Proto dál postupoval podle a vydal tento doplňující rozsudek, neboť se jedná o žalobu na plnění.

4. Podle odst. l) o obchodních korporacích vlastníci účastnických cenných papírů se mohou od splatnosti protiplnění domáhat po hlavním akcionáři práva na dorovnání, není-li poskytnuté protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře; toto právo zaniká, není-li žádným vlastníkem účastnických cenných papírů uplatněno u hlavního akcionáře do tří měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle v obchodním rejstříku. Soud prvního sutpně vzal za prokázané, že právo proti hlavnímu akcionáři bylo vlastníky účastnických cenných papírů uplatněno dopisem ze dne 1. 7. 2014, tedy ve lhůtě podle z. o. k. Počet akcií u jednotlivých žalobců nebyl sporný, stejně tak nebylo sporné, že k zápisu na majetkovém účtu jednotlivých žalobců došlo dne 16. 6. 2014, soud proto vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků ( ). Soud prvního stupně uvedl, že „vycházeje ze znaleckého posudku (viz. usnesení ze dne 9. 4. 2019, č. j. -152) činí doplatek na jednu akcii Kč 1 253, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, (podle počtu akcií byla částka doplatku protiplnění vypočtena); po právní moci tohoto rozhodnutí vyvěsí soud na úřední desce výzvu vlastníkům účastnických cenných papírů právnická osoba. IČO IČO, sídlem adresa poté, co hlavní akcionář splní dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do soudní úschovy“.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání s tím, že „není jasná chronologie mezi“ usneseními -152 a usnesením č. j. -178. Posloupnost ve spisu nedopovídá jejich dataci. Napadený rozsudek, který byl přitom zřejmě vydán později, nezmiňuje opravné usnesení. Odvolatelka poukázala na to, že soud označil rozsudek za doplňující, přčiemž by však fakticky měl být doplňujícím k předchozímu (časově dříve) vydanému usnesení, což však nepřipuští. Otázkou je dle odvolatele i to, zda je vůbec dřívjěí usnesení o určení výši přiměřeného protiplnění meritorním rozhodnutím, když teprve po podání opravných prostředků proti původnímu usnesení vydal soud odvoláním napadený rozsudek. Není ani vyloučeno, že by na původní usnesení bylo pohlíženo jako na tzv. částečný rozsudek, nebo na mezitímní usnesení, eventuálně jako na jakési samostatné rozhodnutí o předběžné otázce, což však nemá oporu v . Z procesní opatrnosti žalovaný – odvolatel zdůraznil, že i nadále rozporuje soudem přiznanou výši přiměřeného protiplnění a dále, že povinnost ke složení do soudní úschovy by mělo být zahrnuta do výroku soudu. Dále se odvolatel zabýval otázkami věcné nesprávnosti rozhodnutí soudu prvního stupně resp. libovolnou preferencní posudku Anonymizováno ze strany soudu. Odvolatel navrhl změnit rozsudek soudu prvního sutpně a žalobu zamítnout.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Jak je jednoznačně patrné z návrhu na zahájení řízení ze dne 26. 3. 2015, navrhovatelé podali návrh na plnění. Uvedli, že „návrh je sice návrhem na plnění, ale protože z právního předpisu vyplývá způsob vypořádání vztahu mezi účastníky říení podle , soud není vázán tím, jak navrhovatel zformuluje svoji představu o výši. Návrh bude projednatelný i tehdy, když navrhovatel omezí svůj požadavek na zaplacení dorovnání, aniž v petitu návrhu zformuluje svou pedstavu o výši dorovnání“. Z návrhu je tedy zřejmé, že se navrhovatelé domáhali zaplacení plnění, a toliko a jen jeho výši ponechali na soudu, resp. ji přesně neurčili vzhledem k povaze celé věci, kdy konkrétní výše protiplnění býtá výsledkem znaleckého oceňování hodnoty celého podniku ackiové společnosti. Z uvedeného důvodu odvolací soud svým usnesením ze dne 26. července 2021 sp. zn. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2019 č. j. -152 ve znění opravného usnesení ze dne 24. května 2019 č. j. -178 a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Učinil tak proto, že soud prvního stupně rozhodl předmětným usnesením o něčem zcela jiném, než navrhovatel požadoval. Dovodil, že nešlo o překročení návrhu ve smyslu , když z právního předpisu nevyplývá, že by soud mohl vydat na základě návrhu na plnění rozhodnutí na určení. Dovodil, že soud nerozhodl ani rozsudkem podle jen o základu návrhu, neboť nejde o rozhodnutí částečné, což by v něm muselo být uvedeno a i jinak z něj v yplývat, být tedy vazba na konečné rozhodnutí, a ani nemá formu rozsudku.

8. Výše řečené znamená pro odvolacím soudem přezkoumávaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2019 č. j. -175 to, že by usnesením ze dne 5. března 2019 č. j. -152 ve znění opravného usnesení ze dne 24. května 2019 č. j. -178 bylo rozhodnuto pouze o základu návrhu, tj. vyčíslení protiplnění ve výši 6 913 Kč na jednu akcii, jak uvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. To však, jak shora uvedeno nebylo, když jednak bylo rozhodováno chybnou formou, chybným způsobem a především o něčem, co nikdo nenavrhl a ohledně čehož není možné návrh překročit. V tom případě ovšem nemůže být přezkoumávaný rozsudek doplňujícím rozsudkem podle tak, jak uvedl soud prvního stupně ve svém odůvodnění tohoto rozsudku. Podle „nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu“. V daném případě však soud prvního stupně nerozhodl vůbec o předmětu řízení resp. o návrhem vymezeném předmětu řízení, ale o něčem, co vůbec nebylo žalobci navrženo. Tím pádem nelze napadený rozsudek považovat za doplňující, když by vlastně „doplňoval“ 100 % předmětu řízení, tedy de facto až jím bylo rozhodnuto o žalobě. Potud však neobstojí nejenom formálně, leč především vzhledem k tomu, že je částečně nepřezkoumatelný ve svém odůvodnění. Soud prvního stupně v něm odkázal na své usnesení č. j. -152 s tím, že vycházeje ze znaleckého posudku „doplatek na jednu akcii je 1 253 Kč“. Takové zdůvodnění se však jeví jako zcela nedostačující, neobsahující jak provedené důkazy, jejich hodnocení, závěry o skutkovém stavu ani právní závěry – ve vztahu k výši přiměřeného protiplnění a jeho promítnutí do žalovaných částek. Soud tedy de facto nijak nezdůvodnil, proč žalobcům žalované částky přiznal.

9. Protože soud prvního stupně v daném případě rozhodoval tak, jak shora popsáno, nezbylo odvolacímu soudu než podle b) a odst. 2 usnesení soudu prvního stupně zrušit v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.