Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 223/2021-27

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra aAnonymizovánoJUDr. Michaely Janouškové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně A Jméno žalobkyně B., IČO IČO žalobkyně B

sídlem Adresa žalobkyně B

zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou

sídlem adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o vyloučení společníka, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2021, č. j. -11,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení nezastavuje, žalobkyni se zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nevrací a o nákladech řízení se nerozhoduje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení nezastavuje, žalobkyni se zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nevrací a o nákladech řízení se nerozhoduje.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč žalobkyni (výrok III.)

2. Soud prvního stupně rozhodnutí odůvodnil tím, že jelikož spolu s podanou žalobou nebyl zaplacen soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, vyzval žalobkyni usnesením ze dne 4. května 2021 k jeho zaplacení ve stanovené 15denní lhůtě. Výzva byla žalobkyni doučena dne 5. května 2021; soudní poplatek žalobkyně zaplatila dne 21. května 2021. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen až po marném uplynutí lhůty k jeho zaplacení, tudíž se k tomuto nepřihlíží, a proto soud prvního stupně předmětné řízení s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/19991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „Zsop“) řízení zastavil.

3. O nákladech řízení rozhodl dle , (dále jen „“) s tím, že žalobkyně sice zastavení řízení zavinila, avšak žalovanému dosud žádné náklady řízení nevznikly.

4. O vrácení soudního poplatku žalobkyni soud prvního stupně rozhodl dle § 10 odst. 1 věta první Zsop, neboť byl zaplacen tím, kdo k tomu nebyl povinen (žalobkyni poplatková povinnost zanikla).

5. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud „usnesení soudu prvního stupně zrušil a rozhodl, že se řízení nezastavuje.“

6. Odvolatelka s postupem soudu prvního stupně nesouhlasí, majíc za to, že soudní poplatek za jí podanou žalobu byl zaplacen včas. Soudní poplatek ve výši 2 000 Kč byl uhrazen bankovním převodem realizovaným dne 20. května 2021, na účet soudu prvního stupně byl připsán dne 21. května 2021. Lhůta k zaplacení soudního poplatku je procesního charakteru, tedy plně postačuje, aby poslední den lhůty připadl na den, ve kterém byly kupříkladu kolky dány k poštovní přepravě, či vy zadán příkaz k úhradě (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2020, sp. zn. ).

7. Odvolatelka dále namítá, že počátek lhůty k zaplacení soudního poplatku od doručení výzvy nebyl řádně stanoven; lhůta k zaplacení soudního poplatku, bez ohledu na vymezení lhůty k placení, počala běžet až od právní moci usnesení. Tuto svou argumentaci, s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2020, sp. zn. , odvolatelka blíže rozvádí, zdůrazňujíc, že bylo-li usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku vydáno vyšším soudním úředníkem, lhůta k jeho zaplacení běží až ode dne právní moci tohoto usnesení, nikoliv ode dne jeho doručení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle , dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle § 9 odst. 1 Zsop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

10. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k poplatkové povinnosti se mj. podává, že nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 ZSop), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 ZSop), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka, ať už v kolkových známkách, v hotovosti v pokladně, či na bankovním účtu, nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu. Přestože (ne)zaplacení soudního poplatku má nesporně i procesněprávní důsledky, není (ne)zaplacení poplatku procesním úkonem. Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam. K tomu srov. zejm. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz.

11. Je však nutno dodat, že proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu byla podána ústavní stížnost. Ústavní soud shledal ústavní stížnost důvodnou, proto jí vyhověl a napadená usnesení Obvodního soudu pro adresa, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu nálezem ze dne 21. dubna 2020, sp. zn. , zrušil.

12. V uvedeném rozhodnutí Ústavní soud konstatoval, že i po změně zákona o soudních poplatcích () setrvává na svém již dříve vyjádřeném názoru (srov. nálezy ze dne 24. února 1997, sp. zn. a ze dne 26. ledna 2001, sp. zn. ), že lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní a takto ji lze i uplatňovat. Ani od závěrů uvedených v nálezu ze dne 21. května 2019, sp. zn. , podle nichž pro zachování lhůty postačí předat kolkové známky k poštovní přepravě ve lhůtě stanovené k zaplacení soudního poplatku, nemá Ústavní soud důvod se v posuzované věci odchýlit. Ve věci rozhodující soudy zvolily přístup příliš formalistický, nesprávnou intepretací ustanovení § 9 odst. 1 a 2 Zsop a v důsledku znemožnily přístup stěžovatelky k soudu a zabránily tomu, aby se stěžovatelka stanoveným postupem mohla domoci svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

13. Dle Ústavního soudu se v při posuzování povahy lhůty k zaplacení soudního poplatku neuplatní obecná zásada, že peněžitý dluh je splněn, až když se splnění dostane k věřiteli, neboť pokud lze otázku včasnosti zaplacení soudního poplatku vyslovit dvojím způsobem, je třeba zvolit takový způsob výkladu, který méně znesnadňuje přístup ke spravedlnosti. Podmínky a podrobnosti výkonu práva na soudní a jinou právní ochranu jsou svěřeny zákonu (d). Takový zákon a rovněž jeho výklad nesmí popřít samotnou podstatu daného základního práva (d). Při výkladu a aplikaci podústavního práva mají soudy povinnost hledat a volit tu interpretaci, která je ústavně konformní, a nikoliv hledat důvody pro takový výklad, který je v rozporu se základní logikou věci a znemožňuje účastníkům řízení přístup k soudu.

14. Ve světle výše uvedených závěrů Ústavního soudu, který mj. zrušil rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu řešící otázku povahy lhůty k zaplacení soudního poplatku, odvolací soud proto uzavírá, že lhůta k zaplacení soudního poplatku je lhůtou procesní, a tudíž zadání příkazu k jeho úhradě v poslední den lhůty k jeho zaplacení bylo postačujícím. Soudní poplatek tak byl v poměrech projednávané věci za podanou žalobu zaplacen včas; důvod pro zastavení řízení dle § 9 odst. Zsop nebyl dán.

15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle k odvolání žalobkyně změnil tak, že se řízení nezastavuje, žalobkyni se zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nevrací a o nákladech řízení se nerozhoduje.

16. Pro úplnost, bez vlivu na výsledek odvolacího řízení, odvolací soud uvádí, že je mu známo usnesení Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. , na něž odvolatelka odkazuje. Se závěry tam vyslovenými se odvolací soud neztotožňuje; senát 14 Cmo odvolacího soudu se ustálil na rozhodovací praxi spočívající v tom, že lhůta k zaplacení soudního poplatku za žalobu (návrh), odvolání či dovolání i v případě, kdy je usnesení vydáno vyšším soudním úředníkem, běží ode dne jeho doručení poplatníkovi. Odvolací soud dodává, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo Občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu (ze dne 9. prosince 2020) přijato k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených ; lze jej podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.