Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 64/2021-83

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky

sídlem Adresa navrhovatelky

zastoupena advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

za účasti: zaniklé společnosti Anonymizováno, IČO IČO advokátky B

naposledy sídlem Adresa advokátky B

o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2020 (správně 2021 – pozn. odvolacího soudu), č. j. -58,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zrušení výmazu společnosti Anonymizováno., IČO IČO, naposledy sídlem Adresa advokátky B (dále jen „společnost“) z obchodního rejstříku (výrok I.), současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí (poté co zrekapituloval podání účastníků) odůvodnil s odkazem na , (dále jen „o. z.“) lakonicky tím, že navrhovatelkou tvrzené nemovité věci (dále jen „předmětné pozemky“) zajištěné zástavním právem „nejsou ve vlastnictví společnosti, v průběhu likvidace nebyl zjištěn majetek, ani se neobjevil zájem hodný právní ochrany“. Konstatoval, že dle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) nebylo třeba nařizovat jednání. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil tím, že se jedná o nesporné řízení, v němž „není procesně neúspěšná strana sporu.“

3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a sám návrhu vyhověl, popř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Soudu prvního stupně vytýká, že nejenže se nikterak nevypořádal s její argumentací týkající se zájmu hodného právní ochrany na podaném návrhu, neprovedl ani jí (již v návrhu) navrhované důkazy. Svůj právní zájem na podaném návrhu spatřuje odvolatelka na tom, že vede proti společnosti exekuční řízení (na základně usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2. května 2015, č. j. -29) prodejem zástavy, jíž jsou pozemky v katastrálním území adresa, obec adresa, uvedenému nebrání ta skutečnost, že tyto jsou v současné době vedeny v katastru nemovitostí jako předmět vlastnictví (se společností spřízněné) společnosti Anonymizováno (jak rovněž uzavřel Okresní soud v Kutné Hoře v rozsudku ze dne 25. června 2020, č. j. -168, jímž byla zamítnuta žaloba společnosti Anonymizováno na vyloučení předmětných pozemků z exekučního řízení); k problematice odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2006, sp. zn. . Vlastnické právo společnosti Anonymizováno bylo totiž do katastru nemovitostí vloženo na základě rozsudku pro uznání (vydaného Okresním soudem ve adresa dne 5. září 2013, č. j. -69) vydaného na podkladě žaloby společnosti Anonymizováno vůči (personálně skrz osobu Anonymizováno propojené) společnosti, když společnost nárok společnosti Anonymizováno výslovně uznala; cílem takového postupu bylo (s ohledem na zjevnou časovou souvislost, poukazuje na zahájení exekučního řízení již v roce 2013) znemožnění uspokojení pohledávek navrhovatelky ze zástavy, v situaci, kdy společnost jiným majetek nevlastní (k personální provázanosti odkazuje na protokol o výpovědi Marcela Žáka před Okresním soudem v Kutné Hoře ze dne 18. června 2020, sp. zn. ). Dále zmiňuje řadu řízení, jež se společnost (rovněž společnost Anonymizováno) snaží napadat průběh exekučního řízení.

5. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

6. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže obstát, pro jeho nepřezkoumatelnost.

7. Z jeho odůvodnění není vůbec patrné, z jakých skutkových zjištění dovodil své právní závěry, neboť po konstatování obsahu návrhu a obsahu vyjádření bývalého likvidátora navazuje (po citaci § 209 o. z.) odstavec se závěrem, že „nemovité věci zajištěné zástavním právem nejsou ve vlastnictví likvidované společnosti“. Soud prvního stupně se vůbec nevypořádal se stěžejní argumentací navrhovatelky, z rozhodnutí se ani nepodává, proč neprovedl navrhovatelkou navrhované důkazy, ani srozumitelně a logicky neobjasnil svůj závěr o tom, že zde není zájem hodný právní ochrany a že předmětné pozemky nejsou ve vlastnictví společnosti. Přitom řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu, vylučujícího libovůli soudní moci.

8. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že je na místě usnesení soudu prvního pro jeho nepřezkoumatelnost dle , (dále jen „ “) zrušit (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2000, sp. zn. , z nějž se podává, že pokud by tak odvolací soud neučinil a přijal by rozhodnutí ve věci samé, zatížil by řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci).

9. Nejen s ohledem na označení účastníků v záhlaví napadeného usnesení považuje odvolací soud za vhodné dodat, že nadepsané řízení o obnovení právnické osoby dle § 209 o. z. je stejně jako řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s. Takové soudní řízení se primárně řídí až a až z. ř. s. Podle z. ř. s. je ve věcech uvedených v z. ř. s. třeba nařizovat jednání, provádí-li soud dokazování. Pro provádění důkazů se vzhledem k z. ř. s. uplatní , dle něhož lze dokazování provádět pouze při jednání, k němuž soud dle předvolá účastníky řízení a podle mají tito účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Účastníky řízení jsou pak dle z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno [k obdobným závěrům došla i komentářová literatura viz Lavický, P. a kol.: I. Obecná část ( −654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1063]. K otázce účastníků řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. února 2004, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dostupném na www.nsoud.cz). V něm Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účastníkem řízení je (též) vymazaná společnost, přičemž osobami oprávněnými v řízení jednat za vymazanou společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku, zde původní likvidátor společnosti (ke shodnému závěru dospěla i komentářová literatura, viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. . Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 271 s.). Protože jménem společnosti byl v daném případě jako její orgán oprávněn ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku oprávněn jednat její likvidátor, je takovou osobou právě on (srov. mutatis mutandis závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v usnesení ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. ). Odvolací soud má za to, že tyto závěry se uplatní i v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014. Likvidátor tedy zde není (samostatným) účastníkem řízení, jak soudem prvního stupně v záhlaví rozhodnutí uváděno.

10. V dalším řízení soud prvního stupně bude dbát na shora uvedený okruh účastníků řízení, věc znovu projedná, nařídí ústní jednání, o věci znovu rozhodne a své rozhodnutí řádně zdůvodní.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.