Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 79/2021

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové

a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele A

IČO IČO navrhovatele A

sídlem Adresa navrhovatele A

za účasti společnosti Jméno navrhovatele B., IČO IČO navrhovatele B

sídlem Adresa navrhovatele B

o zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2021, č. j. C 146533/RD55/MSPH, Fj 82211/2021/MSPH,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na zápis změn ze dne

4. března 2021 pod Fj 82211/2021/MSPH.

2. Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel se podaným návrhem domáhal zápisu změny zaspaných údajů u společnosti Anonymizováno (dále jen „společnost“) spočívající ve výmazu stávajícího společníka – navrhovatele (a zápisu uvolněného podílu – pozn. odvolacího soudu).

3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že na základě usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 5. ledna 2021, č. j. -291 (dále „dědické usnesení“), navrhovatel nabyl majetek nepatrné hodnoty, který mj. tvoří podíl ve výši 100 % ve společnosti, ke dni úmrtí zůstavitele bez hodnoty. Zakladatelská společnosti přechod podílu nezakazuje. Proto s odkazem na , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále „z. o. k.“/, uzavřel, že podíl ve společnosti nabyl navrhovatel, a návrh zamítl.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, domáhaje se jeho zrušení

a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatel potvrdil, že na základě pravomocného dědického usnesení nabyl podíl ve společnosti; majetek nepatrné hodnoty (včetně podílu ve společnosti) mu byl vydán. Odvolatel náhledem do obchodního rejstříku zjistil, že je v obchodním rejstříku zapsán jako společník společnosti.

5. Odvolatel má však za to, že podíl nenabyl z titulu dědictví, ale na základě rozhodnutí státního orgánu, tj. není v postavení dědice a nejde o odúmrť. Má za to, že tento způsob nabytí majetku je obdobou nabytí nezlikvidovaného majetku z dědictví. V tomto případě se stát společníkem nestává, předmětný podíl se stává uvolněným.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle , (dále jen „ “) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle § 42 odst. 1, věty první z. o. k. smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví, ani právo na odkaz podle

§ 1594 odst. 1 věty třetí.

9. Odvolací soud rekapituluje:

- z usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 5. ledna 2021, sp. zn. -291, se podává, že dědictví po Anonymizováno, zemřelém dne 4. srpna 2018, naposledy bytem

adresa, připadlo státu, včetně podílu ve společnosti ke dni úmrtí bez hodnoty;

- ze zakladatelské y (článek šestý) se podává, že má-li společnost jediného společníka, je převod obchodního podílu vždy možný;

- z obsahu rejstříkového spisu mj. vyplývá, že na základě zápisu protokolem ze dne

29. ledna 2021, sp. zn. C 146533/RD51/MSPH, Fj 33436/2021/MSPH, byl vymazán zemřelý společník Karol Tölgyesi a došlo k zápisu navrhovatele jako společníka společnosti se dnem zápisu změny 29. ledna 2021.

10. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že přechod podílu zakotvený v § 42 z. o. k. není převodem na základě projevu vůle vlastníka podílu, nýbrž jde o změnu vlastníka založenou jinou právní skutečností, v daném případě rozhodnutím soudu. Jde obecnou úpravu a platí, že podíl zásadně přechází na dědice, ledaže to společenská smlouva omezí nebo vyloučí.

11. Podle § 1634 odst. 1 o. z. nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic. Z formulace „na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic“ nelze než dovodit, že stát je dědicem. Tento výklad se podává

i z komentářové literatury, dle které nová právní úprava se od té předchozí liší v tom, že opouští koncepci odúmrti jako výrazu práva státní majetkové výsosti vyplývajícího ze státní svrchovanosti, tedy opatření veřejnoprávní povahy a státu přiznávájí postavení zákonného dědice (viz Spáčil, J. a kol. : , IV. Dědické právo ( –1720 ). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 378-385 s.).

12. Odvolatel se tak úmrtím Anonymizováno, v situaci, kdy jeho podíl ve společnosti nenabyl žádný z dědiců, a kdy zakladatelská přechod podílu nevylučuje ani neomezuje, stal společníkem společnosti. Závěr soudu prvního stupně je proto správný.

13. Vzhledem k argumentaci odvolatele, že není dědicem, odvolací soud pro úplnost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2007, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz), byť vydané za účinnosti , obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. Nejvyšší soud s odkazem na další svoji judikaturu zformuloval

a odůvodnil závěr, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, jenž nenabyl žádný

z dědiců, přechází na stát z titulu odúmrti podle , (dále jen „obč. zák.“), nikoliv na společnost podle , obchodního zákoníku (dále jen „obch.“ „zák.“). Stát pak má, ačkoliv není dědicem, zásadně stejné právní postavení - tedy stejná práva a povinnosti - jako dědic, nestanoví-li zákon jinak.

Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud též např. v usnesení ze dne 24. října 2012,

sp. zn. , v němž s odkazem na § 116 odst. 2 obch. zák. dodal, že k přechodu obchodního podílu na stát na základě odúmrti dojde jen tehdy, pokud společenská smlouva dědění obchodního podílu nevylučuje. Z uvedeného vyplývá, že argumentace odvolatele, že není a ani nemůže být společníkem společnosti, by neobstála ani podle právní úpravy účinné ani před 1. lednem 2014.

14. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle potvrdil.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle , o zvláštních řízeních soudních ve spojení s Odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodnily přiznání jejich náhrady některému z nich. Navíc společnosti žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.