Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 87/2021-168

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové

a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, nar. Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

sídlem Jméno advokáta A adresa

za účasti: 1) Jméno advokáta B., IČO IČO

sídlem Adresa advokáta B

2) Jméno advokáta C, nar. Datum narození advokáta C

bytem Adresa advokáta C

zastoupeného Jméno advokáta D, advokátem

sídlem adresa

o zrušení společnosti a nařízení její likvidace, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. ledna 2021, č. j. -147,

takto:

I. Usnesení soud prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soud prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zastavil řízení a výrokem II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatelka vzala návrh na zrušení společnosti Anonymizováno (dále jen „společnost“) s likvidací podáním ze dne 15. ledna 2021 zpět s tím, že nadále trvá na zrušení své účasti ve společnosti (tj. druhé části alternativního petitu návrhu ze dne 26. března 2018). Společnost a účastník 2) se zrušením společnosti s likvidací nesouhlasili; navrhli, aby soud rozhodl o vyloučení navrhovatelky ze společnosti. Soud prvního stupně předmětné řízení s odkazem na , 2 , (dále jen „ “) zastavil (výrok I.) a pro úplnost dodal, že následně bude rozhodnuto o návrhu navrhovatelky na zrušení její účasti ve společnosti. Výrok II. usnesení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal účastník 2) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení.

4. Odvolatel má za to, že předmětné řízení není řízením, které lze zahájit i bez návrhu, na danou věc tak z. ř. s. nedopadá. Navrhovatelka zastavení řízení zavinila, tudíž o nákladech řízení mělo být rozhodnuto dle

5. Navrhovatelka rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné, odkazuje na závěry uvedené v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. května 2020, č. j. -110. Odvolací soud tímto rozhodnutím zrušil předchozí usnesení soudu prvního stupně (kterým byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor) a mj. ve svých závěrech zdůraznil, že posouzení otázky nákladů řízení v daném případě podléhá režimu § 23 a § 24 z. ř. s.

6. Navrhovatelka doplnila, že se nejedná o konečné rozhodnutí o celém petitu návrhu ze dne

26. března 2018, když bude soudem prvního stupně následně rozhodnuto o jejím návrhu na zrušení její účasti ve společnosti. Důvody a oprávněnost tohoto svého návrhu navrhovatelka blíže rozvádí.

7. Přestože navrhovatelka s postupem soudu prvního stupně při řešení otázky náhrady nákladů řízení souhlasila, navrhla, aby odvolací soud zvážil aplikaci § 23 věty druhé z. ř. s. a usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.

8. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle a násl. k odvolání účastníka 2) výrok II. usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.

10. V poměrech projednávané věci se navrhovatelka svým návrhem ze dne 26. března 2018 domáhala zrušení společnosti s likvidací podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, jakož i dle

§ 93 z. o. k. Současně požadovala, aby soud rozhodl o zrušení její účasti jako společníka ve společnosti. Návrh na zrušení společnosti s likvidací byl soudem prvního stupně usnesením ze dne 16. srpna 2018, č. j. -63, vyloučen k samostatnému řízení. Následně bylo

o tomto návrhu usnesením ze dne 27. září 2018, č. j. -73, rozhodnuto; společnost byla zrušena s likvidací a byl jí jmenován likvidátor. K odvolání účastníka 2) odvolací soud usnesení soudu prvního stupně usnesením ze dne 5. května 2020, č. j. -110, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Společnost s návrhem nesouhlasila

a požadovala, aby soud rozhodl o vyloučení navrhovatelky ze společnosti. V reakci na výzvu soudu prvního stupně vzala navrhovatelka návrh na zrušení společnosti s likvidací zpět s tím, že na požadavku na zrušení své účasti ve společnosti trvá.

11. Předně odvolací soud připomíná, že řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora je řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob dle § 85

písm. a) z. ř. s., které lze zahájit i bez návrhu.

12. Odvolací soud pro úplnost dodává, že řízení o zrušení společnosti s likvidací a řízení o zrušení účasti společníka ve společnosti soudem ( z. o. k.) či o jeho vyloučení ( z. o. k.) jsou zcela odlišná řízení, podléhající rozdílnému režimu, lišící se rovněž v okruhu účastníků řízení. Obě řízení podle a z. o. k. jsou řízením sporným, podléhajícím režimu ; řízení o zrušení společnosti s likvidací je pak, jak již bylo výše zdůrazněno, řízením nesporným. Odlišně se posuzuje i otázka náhrady nákladů řízení. Předmětná řízení tudíž nelze projednávat společně; nejsou vhodná ke společnému projednání.

13. Zásadou v řízeních upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních, která lze zahájit i bez návrhu (mezi něž řízení o zrušení společnosti s likvidací patří), je pravidlo, že si každý z účastníků nese náklady řízení ze svého a navzájem tedy nemají právo na náhradu nákladů řízení. Otázka náhrady nákladů řízení je řešena v a 24 z. ř. s.; ustanovení na takové řízení nedopadá.

14. Podle § 23 z. ř. s. bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

15. Podle § 24 z. ř. s. soud může uložit náhradu nákladů řízení zcela nebo částečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.

16. V daném řízení se tak otázka náhrady nákladů řízení řídí primárně § 23 větou první z. ř. s., pouze ve výjimečných případech lze některému z účastníků náhradu nákladů řízení dle § 23 věty druhé z. ř. s.

17. V rubrikované věci je evidentní, že situace mezi společníky není dobrá, společníci nejsou schopni smysluplné vzájemné komunikace, jejich neshody mají rovněž negativní vliv na řádný chod společnosti, což se podává z obsahu spisu a jednotlivých podání účastníků řízení. Odvolací soud tak v poměrech projednávané věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení účastníku 2) či navrhovatelce ve smyslu ustanovení § 23 věty druhé z. ř. s.; důvod pro postup dle § 24 z. ř. s. odvolací soud rovněž neshledal. Je třeba dodat, že ani odvolatel či navrhovatelka okolnosti, které by postup dle posledně uvedených ustanovení odůvodňovaly, nijak konkrétně nespecifikovali.

18. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. podle jako věcně správné potvrdil.

19. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud rovněž aplikoval větu první z. ř. s. (ve spojení s ), když ani pro odvolací řízení důvod pro aplikaci věty druhé či z. ř. s. neshledal.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.