Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 22/2021-42

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupená advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

za účasti: 1) Jméno advokátky B., IČ IČO advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

2) Jméno advokátky C, dat. nar. Datum narození advokátky C

bytem Adresa advokátky C

3) Jméno advokátky D, IČ IČO advokátky D

sídlem Adresa advokátky D

o zrušení výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. prosince 2020 č. j. -22,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. prosince 2020 č. j. -22 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. prosince 2020 č. j. -22 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Návrhem ze dne 25. 11. 2020 se navrhovatelka domáhá, aby soud zrušil rozhodnutí soudu o výmazu obchodní společnosti Jméno advokátky B., IČ: IČO, …(dále jen “společnost”) z obchodního rejstříku, společnost znovu vstoupila do likvidace a byl jmenován Anonymizováno znovu likvidátorem společnosti. Uvedla, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017, č. j. -4, byla společnost zrušena s likvidací a jejím likvidátorem byl jmenován Jméno advokátky D; ke dni 4. 12. 2018 vymazána z obchodního rejstříku po ukončení likvidace. Návrh odůvodnila tím, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, k níž je zřízené zástavní právo ve prospěch společnosti, a to na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi navrhovatelkou jako zástavcem a společností jako zástavním věřitelem. Zástavní právo zajištˇovalo pohledávku společnosti za navrhovatelkou ve výši 200 000 Kč. Dále uvedla, že v letech 2001 – 2006 došlo k zániku pohledávky zajištěné zástavním právem, když byla navrhovatelkou celá uhrazena v hotovosti k rukám tehdejšího jednatele společnosti Anonymizováno, jež byl následně „vazebně stíhán“ a dlouhou dobu ve výkonu trestu odnění svobody. Na společnost byl prohlášen konkurz, který byl zrušen pro nedostatek majetku. Na příslušném vlastnickém listu, na kterém jsou zapsány předmětné nemovitosti, je stále zapsáno dávno zaniklé zástavní právo ve prospěch společnosti, jehož výmaz katastrální úřad zamítl s odůvodněním, že navrhovatelka nepředložila potvrzení o zániku zástavního práva s tím, že toto nemůže ani učinit, neboť subjekt, který by potvrzení mohl vystavit, případně se po něm mohla domáhat vystavení tohoto potvrzení o zániku zástavního práva určovací žalobou, byl vymazán z obchodního rejstříku. Proto má navrhovatelka právní zájem na obnovení zápisu společnosti dle § 209 o.z.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh, aby soud zrušil výmaz společnosti, nařídil její likvidaci a jmenoval jí likvidátora, se zamítá.“ (výrok I.) a dále, že „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně rekapituloval tvrzení uvedená navrhovatelkou v návrhu a dále uvedl, že bývalý likvidátor ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že byl navrhovatelkou osloven se žádostí o vydání potvrzení o zániku zástavního práva již v průběhu likvidace, nebyla však schopna dodat jakékoliv doklady, které by potvrzovaly její tvrzení o uhrazení pohledávky, a on sám k uvedené pohledávce žádné podklady nedohledal. Z toho důvodu žádosti nevyhověl a nemá proto návrh za důvodný. Dále soud prvního stupně citoval ustanovení § 209 o.z. s tím, že ze sdělení likvidátora i ze samotného návrhu vyplývá, že „právní zájem“ navrhovatelky na výmaz zástavního práva časově předchází výmazu předmětné společnosti. Nejedná se tedy ve smyslu ust. § 209 o.z. o „právní zájem“, který se objevil po výmazu a soud proto nemá zákonné podmínky za naplněné. Vedle toho navrhovatelka v původní likvidaci nepředložila žádné doklady o uhrazení pohledávky a ani v návrhu neoznačila k tvrzení o zániku pohledávky resp. zástavního práva žádné důkazy, omezuje se na tvrzení, že dlužná částka byla v letech 2001-2006 uhrazena v hotovosti k rukám jednatele společnosti. Z8věrem soud prvního stupně jen poukázal na odůvodnění rozhodnutí Katastrálního úřadu, kde se uvádí, že navrhovatelka se může domáhat určení zániku zástavního práva žalobou. Soud prvního stupně proto návrh zamítnul s tím, že „jednání přitom s ohledem na § 85 a 89 zákona o zvláštních řízeních soudních nebylo třeba nařizovat“.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání namítla zcela formalistický a alibistický přístup soudu prvního stupně. Dále uvedla, že v současné době nedisponuje žádným dokladem o úhradě dluhu, a to zejména z důvodu časového odstupu od vzniku dluhu do dnešního dne. S ohledem na datum vzniku zajištění pohledávky, v roce 2000 je zcela nepochybné, že předmětná pohledávka by v současné době byla v případě jejího soudního vymáhání promlčená. Za situace, kdy věřitel zcela prokazatelně prošel insolvenčním řízením, resp. konkurzem a předmětná pohledávka v rámci konkurzu nebyla sepsána do majetkové podstaty účastníka č. 1 jako dlužníka, je zcela nepochybné, že tato již v době prohlášení konkurzu na majetek účastníka č. 1 jako dlužníka v roce 2009 neexistovala, a to právě z toho důvodu, že již byla uhrazena. I kdyby pohledávka existovala, tato by pravděpodobně byla promlčena. Za této situace, neexistuje subjekt, po kterém by se navrhovatelka mohla požadovat vydání potvrzení o zániku zástavního práva. Potom je zcela lichý názor soudu prvního stupně, který uvádí v odůvodnění rozhodnutí. Pokud by se soud vyložil obsah usnesením katastrálního úřadu řádně, došel by k závěru, že je nejdříve třeba postupovat pouze tak, že je třeba obnovit zaniklý subjektu v obchodním rejstříku a teprve poté se domáhat vydání potvrzení o zániku zástavního práva od likvidátora, případně se poté domáhat potvrzení o zániku zástavního práva žalobou na určení, že zástavní právo zaniklo. Dále brojila proti tomu, že v jejím případě bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a navrhovatelka tak nemohla uplatnit řádně všechna tvrzení a označit důkazy. Navrhla změnu napadeného usnesení tak, že bude jejímu návrhu vyhověno, případně zrušení odvoláním napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, přezkoumal odvoláním napadené usnesení, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Řízení o zrušení rozhodnutí o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku je řízením ve statusových věcech právnických osob (viz § 85 písm. a/ z.ř.s.), řízením tzv. nesporným.

6. Dle § 19 z.ř.s. „K projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat.“ Dle § 89 z.ř.s. „Neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat.“

7. Z předloženého soudního spisu a i z odvoláním napadeného usnesení vyplývá, že soud prvního stupně v řízení nenařídil jednání, při kterém by provedl dokazování.

8. Odvolací soud konstatuje, že v dané věci se jedná o meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně, jehož důsledkem v případě vyhovění návrhu je obnovení již z obchodního rejstříku vymazané a tedy zaniklé obchodní společnosti a obnovení její likvidace. Mezi navrhovatelkou a dalšími účastníky přitom nejsou jejich tvrzení nesporná (zaplacení předmětné pohledávky navrhovatelkou), navrhovatelka navrhovala ke svým tvrzením provedení důkazů, které označila. Z povahy věci je proto zřejmé, že v tomto případě se jedná o věc, kdy je na soudu, aby řádně zjistil skutkový stav, učinil o něm skutkový závěr, jež následně právně zhodnotí. Vycházel-li proto soud prvního stupně při svém rozhodnutí ze zjištění, která učinil z listin založených v soudním spisu, nebyla jeho úvaha, že lze v tomto řízení rozhodnout bez nařízení jednání dle ust. z. ř. s., správná. y založené do soudního spisu jsou pouze důkazními prostředky ve smyslu ust. ve spojení s z.ř.s., jimiž lze zjistit stav věci, a to tak, že je soud provede k důkazu způsobem určeným v ve spojení s z.ř.s., přičemž dokazování provádí soud zásadně při jednání dle ust. ve spojení s z.ř.s. a účastníci mají právo se ke všem provedeným důkazům vyjádřit ( ve spojení s z.ř.s.).

9. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně svým nesprávným postupem, kdy ve věci nenařídil jednání, při kterém by provedl dokazování, zatížil řízení vadou, jež je sama o sobě důvodem pro zrušení odvoláním napadeného usnesení (viz ). Z uvedeného důvodu odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle a b) zrušil a podle mu věc vrátil k dalšímu řízení.

10. V dalším řízení soud prvního stupně nařídí ve věci jednání, při kterém provede dokazování ke zjištění skutkového stavu věci a bude se primárně zabývat mj. existencí „jiného zájmu hodného právní ochrany“ ve smyslu § 209 odst. 1 o.z., a též řádně vyzve navrhovatelku ke všem relevantním tvrzením a předložení důkazů k prokázání těchto tvrzení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.