Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 23/2024-176

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

zastoupený advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o zaplacení částky 600 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2023, č.j. - 135,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a na náhradu nákladů odvolacího řízení na účet zástupce žalobce částku 26 257 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a na náhradu nákladů odvolacího řízení na účet zástupce žalobce částku 26 257 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též i jen „soud“) rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 600 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od 1. 9. 2020 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení částku 130 480 Kč.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl následující:

Žalobce se domáhal zaplacení částky 600 000 Kč z titulu nedoplatku kupní ceny za převod obchodního podílu žalobce ve společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „společnost právnická osoba.“), k němuž došlo na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 13. 9. 2019 (dále jen „smlouva o převodu obchodního podílu“). Podle ní žalobce převedl na žalovaného rozdělený obchodní podíl o velikosti 30 %. Podmínky zaplacení kupní ceny byly upraveny samostatnou dohodou, a to smlouvou o finančním vypořádání (dále jen „smlouva o finančním vypořádání“), žalovaný měl podle ní uhradit částku 3 750 000 Kč nejpozději do 31. 8. 2020, žalovaný dosud uhradil pouze částku 1 900 000 Kč, dluží částku 600 000 Kč. Zároveň se žalobce domáhal úhrady zákonných kroků z prodlení z této částky od 1. 9. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaný potvrdil, že mezi žalobcem jako převodcem a žalovaným jako nabyvatelem byla uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu a smlouva o finančním vypořádání, že částku 600 000 Kč žalobci neuhradil, tvrdil, že nárok zanikl započtením, když dne 31. 8. 2020 započetl oproti žalobnímu nároku na doplacení kupní ceny za převod obchodního podílu nároky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč za porušení čl. IV odst. 1 písm. f) smlouvy o převodu obchodního podílu a ve výši 300 000 Kč za porušení čl. IV odst. 1 písm. g) smlouvy o převodu obchodního podílu, rozvedl svá tvrzení ohledně porušení smlouvy o převodu obchodního podílu a označil minimálně 16 důkazů k prokázání uvedených tvrzení.

4. Ve věci soud již rozhodl rozsudkem ze dne 8. 8. 2022, č.j. -92, k odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením č.j. ze dne 1.6.2023 tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu projednání z důvodu nepřezkoumatelnosti a uložil mu věc opětovně posoudit a rozhodnout.

5. Ohledně nároku na zaplacení kupní ceny za převod obchodního podílu vycházel soud znovu ze shodných tvrzení účastníků, která vzal za svoje skutková zjištění ve smyslu

6. Pokud jde o námitku započtení, vycházel z právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 1.10.2018, sp. zn. . Vzal rovněž v potaz skutečnost, že zdejší soud pravomocně rozhodl ve skutkově stejné věci rozsudkem ze dne 12.7.2022, č.j. 4 Ecm 1/2021-48, kdy druhé společnici společnosti právnická osoba. Anonymizováno uložil povinnost zaplatit žalobci Jméno žalobce částku 400 000 Kč s příslušenstvím poté, co nárok na kupní cenu obchodního podílu byl zjištěn a námitka započtení uplatněná žalovanou byla vyhodnocena jako nezapočitatelná.

7. Pokud žalovaný, co se týče vznesené námitky započtení, označil k prokázání svých tvrzení celkem 16 položek důkazních návrhů, přičemž několik z nich zahrnovalo ještě další důkazy (např. pracovní smlouvy, dodatečná oznámení, pokladní doklady a bankovní výpisy, doklady o tržbách, svědecké výpovědi), je zřejmé, že rozsah dokazování k námitce započtení by byl značný a jednoznačně by přesáhl přiměřený rozsah dokazování ve smyslu shora citovaného rozhodnutí NS ČR. Došlo by tak k neúměrnému prodloužení řízení o pohledávce uplatněné žalobou. Proto se soud vznesenou námitkou započtení, jakožto z uvedeného důvodu nezapočitatelnou, nezabýval.

8. Soud dospěl k závěru, že na základě smlouvy o převodu obchodního podílu a smlouvy o finančním vypořádání žalobce převedl na žalovaného rozdělený obchodní podíl ve výši 30 % ve společnosti právnická osoba., kupní cena sjednaná ve smlouvě o finančním vypořádání měla být uhrazena ve dvou splátkách s tím, že druhá splátka kupní ceny měla být uhrazena nejpozději do 31. 8. 2020, přičemž tento doplatek kupní ceny měli oba nabyvatelé (žalovaný a Anonymizováno) uhradit rovným dílem, tedy každý částku 2 500 000 Kč. V rozporu s tímto ujednáním žalovaný uhradil pouze 1 900 000 Kč a zbývající část kupní ceny ve výši 600 000 Kč neuhradil.

9. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto zavázal žalovaného k úhradě žalované částky se zákonným úrokem z prodlení počínaje dnem 1. 9. 2020 do zaplacení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěchu žalobce ve věci a jejich náhradu přiznal úspěšnému žalobci.

11. Proti uvedenému rozsudku se žalovaný odvolal. Uvedl zejména, že žalovaný dodal důkazy prokazující, že společnost právnická osoba. nesplnila svou zákonnou oznamovací povinnost vůči příslušnému úřadu práce, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -83 ze dne 27. 5. 2022 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze č. j. ze dne 15. 12. 2022 bylo konstatováno, že společnost byla dlužníkem z titulu zápůjček od věřitele Jméno žalobce v částce 3 790 000 Kč, smluvní pokuta byla žalovaným uplatněna v souladu se smluvním ujednáním, a proto ji uplatnil kompenzační námitkou v tomto řízení. Soud ignoroval pasáž z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu, a to: „Současně však nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovaného zcela zbavoval námitky započtení jako zákonem předvídané procesní obrany... Nebylo by správné, aby na základě citovaného ustanovení mohl soud odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno. Za nejistou a neurčitou ve smyslu o. z. není pohledávku uplatněnou k započtení podle , věty druhé, povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spomost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku. Nadto lze usuzovat, že je dovožení nekompenzdbility protipohledávky v rámci civilního procesu méně často přiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou“. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil tak, že žaloba se zamítá, případně aby rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

12. Žalobce ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že identický nárok na smluvní pokutu za porušení ustanovení čl. IV. odst. 1 písm. f) a g) smlouvy o převodu obchodního podílu byl posuzován v několika dalších řízeních vedených mezi žalobcem a paní Anonymizováno, jakožto dalším nabyvatelem obchodního podílu. V řízení vedeném Městským soudem v Praze byl vydán rozsudek č.j. 4 ECm 1/2021-48, v němž soud konstatoval, že pohledávky na zaplacení smluvní pokuty za porušení ustanovení čl. IV. odst. 1 písm. f) a g) smlouvy o převodu obchodního podílu jsou nezpůsobilé k započtení, což bylo potvrzeno i rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. - 71. Nárok na předmětnou smluvní pokutu byl následně posuzován i na základě samostatné žaloby, kterou proti žalobci podala Anonymizováno, a to v řízení vedeném Krajským soudem v Praze sp. zn. . V tomto řízení soud provedl výklad příslušných prohlášení smlouvy o převodu obchodního podílu a poté vydal zatím nepravomocný rozsudek č. j. -112, jímž zamítl nárok na smluvní pokutu s odůvodněním, že nárok na smluvní pokutu nemohl vzniknout. Žalobce očekává, že k těmto rozhodnutím bude přihlédnuto. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle a násl. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Soud správně uzavřel, že nárok žalobce, jenž vyplývá ze smlouvy o finančním vypořádání, je důvodný. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Soud rovněž správně uzavřel, že pohledávka žalobce na zaplacení doplatku ceny za obchodní podíl nezanikla započtením.

15. Podle , , (dále jen „o. z.“) k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (odst. 1). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (odst. 2).

16. V odvolacím řízení odvolatel zpochybňuje závěr soudu o tom, že žalobou uplatněná pohledávka žalobce nezanikla započtením z jím výše uvedených důvodů.

17. V soudem prvního stupně odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu tento konstatuje m.j.: „….. že v kontextu civilního procesu by měl být smysl o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle , věty druhé, s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost (nikoli nepodobné řešení srovnej v :136 nizozemského ). Současně však nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovaného zcela zbavoval námitky započtení jako zákonem předvídané procesní obrany….Nebylo by správné, aby na základě citovaného ustanovení mohl soud odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno. Za nejistou a neurčitou ve smyslu o. z. není pohledávku uplatněnou k započtení podle , věty druhé, povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku. Nadto lze usuzovat, že je dovození nekompenzability protipohledávky v rámci civilního procesu méně často přiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou“.

18. Uzavřel-li soud, že žalovaným uplatněné pohledávky na úhradu smluvní pokuty jsou k započtení nezpůsobilé, neboť jsou nejisté a neurčité, přičemž tento závěr odůvodnil tím, že řízení by bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek žalovaného, když žalovaný navrhl k prokázání svých tvrzení celkem 16 položek důkazních návrhů, přičemž několik z nich zahrnovalo ještě další důkazy, a lze tak očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, jeho závěr není v rozporu se závěry vyjádřenými v odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to, že lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle , věty druhé, s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.

19. Uvedený závěr o nekompenzabilitě započítávané pohledávky podporuje i to, že žalovaný svůj nárok na smluvní pokutu vůči žalobci odvozuje od článku IV. odstavce 1 písm. f), g) smlouvy o převodu obchodního podílu, přitom, jak vyplývá z vyjádření účastníků, která zazněla v průběhu řízení, ve vztahu k těmto článkům má každý z účastníků řízení jiný názor, pokud jde o výklad daných ujednání, která neobsahují výslovná ujednání, či definice pojmů. Bylo by tak třeba předmětná ujednání vyložit za použití výkladových pravidel daných ustanovením § 555 odst. 1 a § 556 o.z., z čehož je zřejmé, že zjišťování skutkových předpokladů vzniku nároku na smluvní pokutu by bylo problematické. Uvedený závěr není též v rozporu se závěry vyjádřenými v odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to že by nebylo správné, aby na základě citovaného ustanovení mohl soud odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno, když nelze za daného stavu dovodit, že jde ze strany žalovaného o racionální argumentaci.

20. K uvedenému odvolací soud pro úplnost doplnil, že se Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 11.1.2023, sp. zn. , zveřejněným pod č. 76/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, odklonil od své dřívější ustálené rozhodovací praxe týkající se postupu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o.z., který rozlišil na několi fází, což s sebou přináší provedení dalšího dokazování a složitější úvahy při posouzení otázky smluvní pokuty.

21. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že pohledávka žalobce nezanikla započtením.

22. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení jako věcně správné potvrdil.

23. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ustanovení ve spojení s ustanovením a přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení, představovaných náklady právního zastoupení, a to 2 x odměna advokáta za úkon právní služby po 10 700 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH v částce 4 557 Kč. Celkem 26 257 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / /. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu / věta prvá /. Přípustnost dovolání je dle oprávněn zkoumat jen dovolací soud.