Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 120/2024-23

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudců Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Ivany Wolfové ve věci

zaniklého spolku: “právnická osoba“ v likvidaci, IČO: IČO

sídlem adresa

o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora, k odvolání likvidátora Anonymizováno, IČO: IČO, adresa, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2024, č. j. -16

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v bodě II. výroku, jímž bylo rozhodováno o náhradě hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se v bodě II. výroku, jímž bylo rozhodováno o náhradě hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, potvrzuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku přiznal likvidátorovi Anonymizováno odměnu ve výši 10 000 Kč a v bodě II. výroku zamítl návrh likvidátora na přiznání odměny ve výši 5 000 Kč (převyšující 10 000 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 2 178 Kč. V odůvodnění uvedl, že Anonymizováno byl poté, co bylo rozhodnuto o zrušení spolku a nařízení jeho likvidace, jmenován likvidátorem. Podáním doručeným soudu dne 11. 4. 2024 požádal likvidátor o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů. Soud postupoval podle , 2 a až 3 č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V rámci likvidace nebyl zjištěn žádný majetek, a tudíž nebylo možné stanovit likvidační zůstatek. Pro takové případy se rozhodovací praxe ustálila na tom, že s ohledem na náročnost práce likvidátora a požadavků kladených na jeho osobu činí odměna 10 000 Kč (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. ). Odměna byla tedy přiznána ve shodné výši. Požadavek likvidátora na další odměnu ve výši 5 000 Kč soud zamítl. Pokud jde o hotové výdaje, vyúčtoval likvidátor výdaj za inzerci v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč. Tento výdaj soud neshledal účelným. Rozhodovací praxe se ustálila na tom, že zjistil-li likvidátor nemajetnost společnosti, je nadbytečné zveřejnit oznámení ve smyslu o. z., neboť oznámení nemohlo mít na průběh likvidace vliv. Účelem oznámení je výzva pro věřitele k přihlášení pohledávek, přičemž o vstupu společnosti do likvidace se věřitelé mohou dozvědět jednodušším způsobem než náhledem do Obchodního věstníku, a to nahlédnutím do veřejného rejstříku. Jestliže má likvidátor dvě rovnocenné a stejně efektivní možnosti splnění zákonné povinnosti, měl by si vybrat takový procesní postup, který je ve vztahu k veřejným prostředkům méně nákladný a hospodárný, neboť v opačném případě nelze z jeho strany hovořit o účelném vynakládání požadovaných hotových výdajů (k tomu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2023, sp. zn. ). V posuzované věci nedisponoval spolek žádným majetkem a byl neaktivní. Náklady na zveřejnění výzvy v Obchodním věstníku byly tedy vynaloženy neúčelně, a proto soud návrh na přiznání náhrady tohoto výdaje zamítl.

2. Likvidátor napadl usnesení, konkrétně bod II. výroku v rozsahu částky 2 178 Kč, a navrhl jeho změnu tak, že se likvidátorovi přiznává náhrada hotových výdajů ve výši 2 178 Kč. Uvedl, že částka byla zaplacena za zveřejnění výzvy v Obchodním věstníku. Jde o náklad sloužící ke zjištění známých věřitelů a majetku společnosti. Povinnost zveřejnit výzvu vyplývá přímo z , a to bez zbytečného odkladu. Jiné soudy tuto částku v rámci náhrady hotových výdajů přiznávají.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení a ve spojení s z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání ( z. ř. s.), a shledal odvolání likvidátora nedůvodným.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že likvidátor zjistil, že spolek nevlastní žádný majetek a nemá vedené účty u tuzemských bank, přičemž tyto informace získal od příslušných institucí. Spolek zřejmě dlouhodobě nevykonává žádnou činnost. Následně vyúčtoval hotové výdaje ve výši 2 178 Kč za inzerci v Obchodním věstníku a požádal o přiznání odměny ve výši 15 000 Kč.

5. Podle č. 351/2013 Sb. má likvidátor právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.

6. Při posuzování, zda částku vynaloženou likvidátorem na inzerci v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč lze považovat za účelně vynaloženou, vycházel odvolací soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 22024, sp. zn. , podle něhož „Pro účely posouzení, zda hotové výdaje vzniklé likvidátorovi v souvislosti s postupem podle o. z. lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, je nutné zabývat se tím, zda likvidátor mohl nejpozději v okamžiku, kdy uplynula lhůta „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu o. z., důvodně předpokládat, že nezjistí žádný majetek právnické osoby.“ V posuzované věci již z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že (zaniklý) spolek neměl obsazený statutární orgán, v rozporu se zákonem dlouhodobě nezakládal y do sbírky listin vedené rejstříkovým soudem. Protože spolek neuvedl své zápisy ve spolkovém rejstříku do souladu se zákonem o veřejných rejstřících, zejména nenechal zapsat všechny obligatorní údaje, byl evidován jako neaktivní spolek (do obchodního rejstříku zapsáno dne 1. 6. 2021). V Prohlášení likvidátor uvedl, že absenci majetku a účtů zjistil prověřením u příslušných institucí. Za této situace neměl likvidátor důvod předpokládat, že i přes zjištění jím učiněná bude spolek nějakým majetkem disponovat, a proto postup podle o. z. postrádal smysl. Ve shodě se soudem prvního stupně proto odvolací soud nepovažuje hotový výdaj ve výši 2 178 Kč za účelně vynaložený.

7. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení v bodě II. výroku v rozsahu, v němž byl napaden, podle jako věcně správné potvrdil.

8. Nad rámec shora uvedeného odvolací soud upozorňuje, že rozhodnout o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora je úřední povinností soudu prvního stupně; nejde o návrhové řízení; jde o obdobu rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení účastníka zastoupeného advokátem nebo rozhodování soudu o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce. Jinými slovy, soud svým rozhodnutím pouze přizná částky ve výši, kterou považuje za správnou, aniž by o rozdílu mezi výší odměny a hotových výdajů, kterou vyúčtoval likvidátor, a výší odměny a hotových výdajů, kterou přiznává, vydával zamítavý výrok. Důvody, proč případně přiznal odměnu a hotové výdaje v nižší než účtované výši, vyplynou z odůvodnění rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.