Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 58/2021-46

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupená Jméno Zástupce, advokátem

sídlem Jméno advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o nařízení předběžného opatření v řízení o jmenování opatrovníka, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2021, č. j. - 28,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž by byla Anonymizováno, narozené Anonymizováno, bytem adresa a navrhovatelce uložena povinnost zdržet se výkonu funkcí jednatelek společnosti Jméno advokáta B. /dále jen „společnost“/, a zdržet se i jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jednatel společnosti [výrok I.]; současně uložil navrhovatelce povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč [výrok II.].

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že návrhem ve věci samé se navrhovatelka, jakožto jednatelka a 50% společník společnosti, domáhá, aby soud společnosti jmenoval (hmotněprávního) opatrovníka. Důvodem je skutečnost, že navrhovatelka a druhá jednatelka a 50% společník společnosti Anonymizováno mají zcela rozdílné názory na řízení společnosti, včetně jejího obchodního vedení. Společnost se tak dostává do tíživé a neřešitelné situace, kdy není schopna jednat. Navrhovatelka současně navrhla, aby soud jmenoval opatrovníkem společnosti její zaměstnankyni Anonymizováno. Spolu s návrhem ve věci samé navrhovatelka navrhla, aby soud prvního stupně nařídil výše uvedené předběžné opatření.

3. Soud prvního stupně s odkazem na , /dále jen / a , /dále jen „o. z.“/, dále uvádí, že podle ustálených judikaturních závěrů je jmenování opatrovníka právnické osobě krajním zásahem veřejné moci do vnitřních poměrů společnosti. Institut jmenování opatrovníka neslouží k řešení sporů mezi členy právnické osoby, nýbrž je nástrojem ochrany jejích zájmů. V dané věci jsou spory mezi jednatelkami společnosti toliko vnitřní věcí společnosti, do které soud není oprávněn zasahovat tím, že by suspendoval oprávnění řádně zvolených jednatelek jednat za společnost a toto právo předal jiné osobě – opatrovníkovi. Řešení sporů ve společnosti náleží společnosti samotné a nelze je přenášet na soud. Proto návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

4. Stran výroku o poplatkové povinnosti společnosti soudu prvního stupně konstatoval, že navrhovatelka soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření nezaplatila a odkázal na položku 5 Sazebníku soudních poplatků.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc jeho změnu tak, že odvolací soud návrhu na nařízení předběžného opatření vyhoví, popř. usnesení zruší a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatelka má za to, že usnesení soud prvního stupně stojí na nesprávném skutkovém a právním posouzení věci. Soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným navrhovatelkou a k předloženým důkazům, a pokud k nim přihlédl, nesprávně je vyložil. Odůvodnění usnesení je naprosto nedostatečné, strohé, bez bližšího vysvětlení, v rozporu s náležitostmi předepsanými a 4 ve spojení s Tím soud prvního stupně porušil právo navrhovatelky na spravedlivý proces zakotvené v a násl. d. Navíc navrhovatelka se domáhala nařízení předběžného opatření spočívajícího jednak v ustanovení opatrovníka společnosti a jednak v sistaci jednatelských oprávnění obou stávajících jednatelek společnosti. Přesto soud prvního stupně o návrhu na ustanovení opatrovníka vůbec nerozhodl.

7. Dále odvolatelka znovu vysvětluje příčinu dosud nevyřešené tíživé situace společnosti, která se dostala do „patové“ situace, kterou není schopna sama vyřešit, a která pro ni může být likvidační, zejména nyní v kontextu celosvětové pandemie COVID-19, když realizovaným předmětem podnikání společnosti je (mimo jiné) zprostředkování zaměstnání. Soud společnosti odmítl poskytnout ochranu, přitom zásah soudu je zcela nevyhnutelný. K tomu odvolatelka poukazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. srpna 2017, sp. zn. , které podle jejího mínění ve výjimečných případech připouští ustanovení opatrovníka obchodní společnosti ovládané osobami oprávněnými za společnost jednat, jejichž právní jednání si navzájem odporují.

8. Podáním ze dne 25. ledna 2021 se k návrhu vyjádřila druhá jednatelka společnosti Anonymizováno, vyvracejíc tvrzení navrhovatelky s tím, že škodu společnosti způsobuje právě navrhovatelka. Nicméně shodně s navrhovatelkou uvádí, že mezi oběma jednatelkami existuje osobní averze, a že fungování společnosti je ohroženo.

9. Odvolací soud přitakává odvolatelce v tom, že odůvodnění usnesení soudu prvního stupně není po obsahové stránce zrovna učebnicovým příkladem správné aplikace ve spojení s Nicméně spodnímu limitu spočívajícímu v přezkoumatelnosti usnesení dostojí. K tomu odvolací soud z bohaté soudní judikatury odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dostupný též na www.nsoud.cz), v němž Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele.“ V poměrech projednávané věci je z odůvodnění napadeného usnesení zcela zřejmý výše rekapitulovaný důvod, pro který soud prvního stupně návrhu nevyhověl. A odvolatelka se (mimo jiné) vůči tomuto důvodu v podaném odvolání jasně vymezuje, a ke svým tvrzením odkazuje na předložené y. Tedy nedostatky v odůvodnění přezkoumávaného usnesení odvolatelce nebránily v podání odvolání, to je v tomto směru podstatné.

10. Po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení dle odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Tak předně je třeba zdůraznit, že v návrhu na zahájení řízení ze dne 11. září 2020 navrhovatelka výslovně uvedla jako nárok ve věci samé ustanovení opatrovníka společnosti. Návrh na nařízení předběžného opatření - zřetelně vyčleněný do samostatného bodu VII. podání - zformulovala pro každou z jednatelek přesně tak, jak uvádí soud prvního stupně ve výroku přezkoumávaného usnesení, takže soud prvního stupně rozhodl o celém návrhu. Očekávání odvolatelky, že soud prvního stupně v rámci rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne též o návrhu na ustanovení opatrovníka společnosti, je už jen z tohoto důvodu liché.

12. Podle je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

13. Podle může být předběžným opatřením účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

14. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. , dostupného na www.usoud.cz.

15. Současně platí, že předběžným opatřením nemůže být v zásadě dosaženo toho, čeho se účastník řízení domáhá návrhem ve věci samé. A přesně taková situace by v poměrech projednávané věci nastala, pokud by se návrhem na nařízení předběžného opatření odvolatelka domáhala rovnou též ustanovení opatrovníka společnosti, jak nyní (mylně) tvrdí.

16. Zároveň odvolací soud připomíná, že navrženou zatímní úpravu poměrů účastníků řízení - spočívající v povinnosti odvolatelky a Anonymizováno zdržet se beze zbytku výkonu funkcí jednatelek společnosti - je třeba posoudit též z hlediska zásady proporcionality, tj. její přiměřenosti, závažnosti požadovaného zásahu do poměrů společnosti v porovnání se stávajícím stavem.

17. A právě v tom podle mínění odvolacího soudu spočívá základní důvod bránící nařízení požadovaného předběžného opatření. Po dobu trvání navrženého předběžného opatření (viz ve spojení s ) by totiž společnost byla zcela paralyzovaná. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost nemá jiného jednatele ani jinou osobu, která by v mezidobí zajišťovala alespoň v nezbytně nutném rozsahu jednání společnosti navenek [ , zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/], či její obchodní vedení ( z. o. k.). Jednatel je výkonným orgánem společnosti s ručením omezeným. Stran působnosti jednatele, její šíře a zásadního významu pro chod společnosti odvolací soud pro stručnost v plné šíři odkazuje na výklad v komentářové literatuře (např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 512 – 521 s.). Navržené předběžné opatření by ve svém důsledku bylo nenapravitelným, destruktivním zásahem do poměrů společnosti, a ani v nejmenším by nepřispělo k vyřešení odvolatelkou zmiňované tíživé situace společnosti, právě naopak.

18. Potřebu navržené prozatímní úpravy poměrů účastníků řízení odvolatelka neprokázala. Bylo tak nadbytečné se zabývat tím, zda odvolatelka osvědčila nárok ve věci samé. Shora zmíněné základní předpoklady pro nařízení předběžného opatření totiž musejí být splněny současně.

19. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil ( ).

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.