Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 325/2020-733

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované,

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o uložení pořádkové pokuty v řízení o zaplacení 6 mil. Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. července 2020, č. j. - 691,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se žalované pořádková pokuta ve výši 25 000 Kč neukládá.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se žalované pořádková pokuta ve výši 25 000 Kč neukládá.

1. Krajský soud v Praze uložil žalované společnosti Anonymizováno pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč.

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalovaná neposkytla požadovanou součinnost v řízení ustanovenému znaleckémuu právnická osoba. Usnesením ze dne 28. února 2020, č. j. - 615, totiž soud prvního stupně zadal znalecký posudek k stanovení obvyklé hodnoty obchodního podílu společnosti právnická osoba. v žalované společnosti ke dni 21. prosince 2009. Současně byla účastníkům řízení uložena povinnost poskytnout znaleckémuu potřebnou součinnost a byli poučeni o možnosti uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč. Dne 24. dubna 2020 byla žalovaná požádána znaleckým ústavem o poskytnutí podkladů pro zpracování znaleckého posudku a zpřístupnění nemovitostí v jejím vlastnictví, zapsaných na LV č. Anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj pro k. ú. adresa /dále jen „nemovitosti“/, za účelem místního šetření. Podáním ze dne 2. června 2020 znalecký ústav informoval soud prvního stupně, že jednatelka společnosti nejprve odmítla na místní šetření nemovitostí vpustit právního zástupce žalobkyně, a následně pak odmítla uskutečnění místního šetření vůbec s tím, že ve spise založené znalecké posudky jsou dostačující. Znalecký ústav přikládá místnímu šetření zásadní význam a soud prvního stupně proto žalovanou opětovně vyzval k poskytnutí součinnosti, přesto žalovaná s nutností místního šetření polemizuje a potřebnou součinnost neposkytla s odůvodněním, že zajištění vstupu do nemovitostí není v jejích možnostech, neboť nemovitosti jsou pronajaty. Na poslední výzvu znaleckéhou k poskytnutí součinnosti učiněnou e-mailem dne 9. července 2020 žalovaná nereagovala.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se pořádková pokuta neukládá.

4. Odvolatelka argumentuje tím, že soud první stupně při svém rozhodnutí vyšel ze zkreslených tvrzení znaleckéhou. Odvolatelka měla se znaleckým ústavem po předchozí domluvě s nájemcem sjednaný termín místního šetření na 12. května 2020 v 11:30 hod., avšak za znalecký ústav se nikdo nedostavil. Odvolatelka sice chápe svou povinnost poskytování součinnosti, nicméně je třeba brát ohled na to, že nemovitosti jsou pronajaty, a je třeba proto postupovat tak, aby byl nájemce co nejméně omezován v právu nemovitosti užívat. Je nepřípustné, aby byl nájemce ve věci místního šetření opakovaně obtěžován, to by ke škodě odvolatelky nepochybně vedlo k žádosti o snížení nájemného za dané období. Odvolatelka znaleckémuu poskytla veškeré jí dostupné podklady k daným nemovitostem, v červenci 2020 informovala znalecký ústav o možnosti provést místní šetření, které se nakonec uskutečnilo. Podle odvolatelky není místní šetření účelné, neboť znalecký ústav má vyhotovit znalecký posudek k 21. prosinci 2009, takže znalecký posudek nemůže jakkoli reflektovat stavební a jiné změny provedené v letech 2010 – 2020. Současně odvolatelka odkazuje na , /dále jen „“/, majíc za to, že jí nelze ukládat povinnosti, které nemůže reálně splnit, a vymáhat je ukládáním pořádkových pokut. Odvolatelka je jakožto pronajímatel oprávněna do nemovitostí vstoupit výlučně ze zákonných důvodů. Jediným takovým důvodem je podle , , vstup za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci, přičemž žádný další důvod vstupu do nemovitostí ze strany pronajímatele zákon nezná. Odvolatelka nesouhlasí s poučením soudu, že nájemce je povinen po předchozí výzvě nemovitosti zpřístupnit, neboť se jedná o stejnou situaci, jako by bylo nutno tam zajistit opravy. Povinnosti nad rámec zákonné úpravy a smluvních ujednání v nájemní smlouvě nájemci ukládat nelze. V nájemní smlouvě s takovou možností nepočítala. Vstup do nemovitostí za účelem místního šetření tak nemůže vynutit pro sebe ani pro další osoby.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť argumentaci odvolatelky lze přisvědčit jen částečně.

6. Podle tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.

7. Podle účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, přadně zkoušce krve, nebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.

8. Z předloženého spisu se podávají přípisy soudu prvního stupně adresované odvolatelce tak, jak je rekapituluje soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, včetně odpovědí odvolatelky, jak je odvolatelka popisuje v odůvodnění odvolání proti napadenému usnesení. Současně se ze spisu podává vyjádření znaleckéhou ze dne 24. září 2020, v němž znalecký ústav potvrzuje místní šetření uskutečněné dne 27. srpna 2020 s tím, že proběhla vnější obhlídka nemovitostí, včetně daného rodinného domu, jeho zaměření, přičemž odvolatelka znaleckémuu podala informace týkající se provedených změn a úprav domu před a po datu ocenění. Znalecký ústav současně od místního stavebního úřadu získal archivní podklady týkající se nemovitostí.

9. Soudní praxe nepochybuje o tom, že hrubé ztěžování postupu řízení nesplněním povinnosti potřebné k podání znaleckého posudku lze postihnout pořádkovou pokutou podle shora citovaného (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 28. února 2008, ). Výrokem IV. zmíněného usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. února 2020 o ustanovení znaleckéhou byla účastníkům řízení uložena obecná povinnost poskytnout znaleckémuu potřebnou součinnost s poučením o možnosti udělení pořádkové pokuty. Vedle toho soud prvního stupně jistě mohl s oporou ve výše citovaném zcela konkrétně uložit žalované a nájemníkovi povinnost umožnit a strpět prohlídku též vnitřních prostor daného rodinného domu. Každopádně postup soudu prvního stupně by měl být v tomto směru konzistentní.

10. V tomto ohledu nelze přehlédnout, že předmětem řízení je nárok žalobkyně na vypořádací podíl. Zmíněné nemovitosti, a především řešený rodinný dům, představují nejvýznamnější majetek společnosti, jak vyplývá ze znaleckého posudku ze dne 18. dubna 2017, č. j. 52-2889/2017, vypracovaného ke stanovení výše vypořádacího podílu znaleckým ústavem Anonymizováno Tento znalecký ústav zjevně neprováděl žádné místní šetření a porovnávací metodou s přepočtením na základě HB Indexu stanovil hodnotu nemovitostí v cenové úrovni druhého čtvrtletí roku 2012 ve zcela konkrétní výši 7 789 tis. Kč (viz str. 37 posudku). Odvolací soud nyní nehodnotí, zda tento znalecký ústav postupoval správně či nikoliv, prostor pro případnou obhajobu takového postupu by byl dán především při výslechu znalce, tedy pokud by jej soud prvního stupně provedl. Podstatné nyní je, že soud prvního stupně se s tímto postupem spokojil a ze závěrů tohoto znaleckého posudku bez výhrad vyšel ve (z jiných důvodů) zrušeném rozsudku ze dne 24. ledna 2018, č. j. - 422, . Naproti tomu nyní při řešení soudem prvního stupně dovozené předběžné otázky platnosti smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 21. prosince 2009 mezi společností právnická osoba. a žalobkyní z pohledu , obchodního zákoníku v tehdy platném znění a související judikatury Nejvyššího soudu soud prvního stupně odvolatelku sankcionuje řešenou pořádkovou pokutou v polovině rozpětí vyplývajícího z Podle mínění odvolacího soudu by postup soudu prvního stupně měl být i vyvážený.

11. Zásadní nyní je, že v průběhu řízení došlo ke změně situace. Odvolací soud při přezkumu odvoláním napadeného usnesení vychází ze zmíněného sdělení znaleckéhou ze dne 24. září 2020, podle něhož v mezidobí proběhla dne 27. srpna 2020 za účasti žalobkyně a žalované obhlídka pozemků a vnějšku rodinného domu, jeho zaměření, žalovaná znaleckémuu sdělila informace ke změnám a úpravám rodinného domu před a po dni ocenění, žalobkyně se k těmto skutečnostem na místě ani později i přes výzvu znaleckéhou nevyjádřila. Znalecký ústav rovněž získal od místního stavebního úřadu projektovou dokumentaci rodinného domu v rozsahu technické zprávy a stavebních výkresů. Nyní situaci znalecký ústav shrnuje ze svého podhledu tak, že „…zpracování znaleckého posudku je možné s několika předpoklady, které by v posudku byly uvedeny. Zejména se jedná o skutečnost, že nám nebyla umožněna obhlídka interiéru RD, takže jsme nemohli provést zaměření užitných ploch v RD. Při jejich stanovení však můžeme vycházet z dostupné výkresové dokumentace a provést kontrolu ve vztahu k zaměření exteriéru budovy, tzn. výpočet hodnoty RD a výstup ocenění by měl být věrohodný. Zároveň vzhledem k výrazně odlišnému datu ocenění a datu provedení obhlídky RD by i provedení obhlídky interiéru RD nemuselo zcela odpovídat jeho stavu k datu ocenění.“ Je tedy zřejmé, že znalecký ústav je nyní schopen dostát znaleckému úkolu i bez obhlídky interiéru rodinného domu, aniž by to bylo na újmu věrohodnosti ocenění, jak výslovně uvádí.

12. Za dané situace dospěl odvolací soud k závěru, že již není důvod pro vynucování poskytnutí součinnosti ze strany odvolatelky řešenou pořádkovou pokutou. Proto usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se žalované pořádková pokuta ve výši 25 000 Kč neukládá ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.