Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 171/2019-1184

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

navrhovatelů: Jméno navrhovatele, narozený dne Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

Anonymizováno Anonymizováno

sídlem Adresa advokátky

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

zastoupená advokátem tituly před jménem

sídlem adresa

o vyslovení neplatnosti, in eventum nicotnosti usnesení valné hromady, o odvolání účastnice do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2019, č. j. -1153,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Návrhy podanými k soudu prvního stupně dne 8. 10. 2008 se navrhovatelé vůči společnosti právnická osoba., sídlem Adresa advokáta B, IČO IČO advokáta B (dále jen „Společnost“) domáhali vyslovení neplatnosti, případně nicotnosti usnesení přijatých na mimořádné valné hromadě Společnosti konané dne 8. 10. 2007, jimiž bylo rozhodnuto o zvolení tituly před jménem adresa, tituly za jménem a tituly před jménem za členy představenstva Společnosti, o zrušení Společnosti s likvidací a o jmenování tituly před jménem adresa, tituly za jménem, advokáta, jejím likvidátorem. Navrhovatelé tvrdili, že osoba, jejímiž hlasy byla napadená usnesení přijata, a to společnost adresa. Anonymizováno (dále jen „adresa“), nebyla v době konání valné hromady akcionářem Společnosti, 43 kusů akcií v listinné podobě série C pořadové číslo 000001 až 000043 emitované Společností o jmenovité hodnotě jedné akcie 100 000 000 Kč znějící na majitele nevlastnila a ani je neměla v oprávněné držbě. Oprávněným vlastníkem těchto akcií byla v době konání valné hromady navrhovatelka b), která tyto akcie před konáním valné hromady na žádnou třetí osobu nepřevedla a ani je nikomu za účelem hlasování na napadené valné hromadě nesvěřila.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. určil, že usnesení přijatá na mimořádné valné hromadě Společnosti konané dne 8. 10. 2007, a to usnesení o zvolení adresa a tituly před jménem Anonymizováno za členy představenstva Společnosti, a usnesení o zrušení Společnosti s likvidací a o jmenování adresa, tituly za jménem, advokáta, jsou nicotná. Ve výroku II. uložil soud Společnosti zaplatit navrhovateli a) náklady řízení ve výši 74 067 Kč a navrhovateli b) náklady řízení ve výši 81 301 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Ve výroku III. uložil soud Společnosti povinnost uhradit České republice na účet Městského soudu v Praze náklady na tlumočné ve výši 37 480 Kč a náklady na svědečné ve výši 9 463 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že navrhovatelé jsou k podání návrhu aktivně legitimováni ( ve spojení s , obchodní zákoník - dále jen „obch. zák.“), neboť v době konání napadené valné hromady byli oba akcionáři Společnosti. Navrhovatel a) předložil originály akcií série B č. 25-34, jejichž emitentem je Společnost, je na nich vyznačena změna jmenovité hodnoty každé akcie z 1 000 000 Kč na 450 000 Kč a podepsány jsou předsedou a členem představenstva. Navrhovatelka b) byla ke dni konání předmětné valné hromady vlastníkem 43 kusů akcií vydaných Společností, každá na jmenovitou hodnotu 100 000 0000 Kč. Napadené valné hromady se zúčastnila pouze společnost adresa, která však nebyla akcionářkou Společnosti a nebyla ani některým z akcionářů pověřena jeho zastupováním na valné hromadě. Z toho soud dovodil, že napadená usnesení valné hromady jsou nicotná. Svůj závěr o nicotnosti napadených usnesení valné hromady odůvodnil odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. s tím, že nicotnost lze deklarovat bez časového omezení, když soud pouze zkoumá tu skutečnost, zda zde projev vůle byl či nikoliv. Soud dále poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. s tím, že dle jeho názoru osoby, které nebyly akcionáři, nemohly tvořit valnou hromadu, tudíž ani přijmout nějaká usnesení. Nevznikla zde vůle valné hromady, tedy projev vůle valné hromady nemohl nikdy nastat. Otázka dobré víry z pohledu nicotnosti nehraje žádnou roli. V případě nicotnosti, pokud zde chybí subjekt vůli mít, se díky absenci subjektu o úkon nejedná. Nicotnost tak pouze budí zdání úkonu. Pokud jde o valnou hromadu konanou dne 8. 10. 2007, chyběl zde jednoznačně projev vůle akcionáře, neboť v dané věci se o akcionáře nejednalo. Vzhledem k tomu, že napadená usnesení valné hromady konané dne 8. 10. 2007 byla přijata výlučně hlasy osoby, která nebyla akcionářem, a této skutečnosti, jak soud popsal výše, si musela být vědoma, soud rozhodl, že napadená usnesení valné hromady jsou nicotná. O nicotnosti soud rozhodl podle , který připouští, aby soud v řízení o neplatnosti valné hromady rozhodl, že dotčené usnesení je nicotné, a to i bez návrhu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Nicotnost lze žalovat, respektive soudním rozhodnutím deklarovat, bez časového omezení, tedy i po uplynutí příslušné prekluzivní lhůty stanovené v a 2 obch. zák. Výrok II. je odůvodněn tím, že navrhovatelé měli v řízení plný úspěch a výrok III. je odůvodněn ustanovením

3. Do tohoto usnesení podala Společnost včasné odvolání s odkazem na ustanovení až g) Obšírně brojila proti závěrům soudu prvního stupně o tom, že v době konání napadené valné hromady byla navrhovatelka b) akcionářkou Společnosti. Dále namítla, že na vyslovení nicotnosti usnesení valné hromady musí mít navrhovatelé naléhavý právní zájem, který v řízení nebyl tvrzen ani prokázán ( ). Soud prvního stupně měl proto již z tohoto důvodu návrh na určení nicotnosti napadených usnesení valné hromady zamítnout. Dále Společnost namítla, že nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady může být důvodem neplatnosti takto přijatých usnesení, nikoliv důvodem jejich nicotnosti. V dané věci se nejedná o případ, že by Společnost měla pouze jednoho akcionáře. Poukázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud není valná hromada usnášeníschopná a rozhodne v určité věci, je takové usnesení možné přezkoumat pouze v řízení o neplatnosti, nelze ho však považovat za zdánlivé. Stejný závěr přitom dle Nejvyššího soudu platí v případě, že nerozhodne potřebný počet společníků. Dle Nejvyššího soudu tak patrně nedostatek potřebného kvóra, resp. počtu hlasů společníků (valná hromada usnášeníschopná je, pro usnesení však nehlasoval dostatečný počet společníků) nelze považovat za natolik zásadní vadu usnesení valné hromady, aby vedla ke zdánlivosti. Pokud navrhovatelé ve svých podáních argumentují rozhodnutími Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. , závěry učiněné Nejvyšším soudem v těchto rozhodnutích jsou na skutkový základ v této věci zcela neaplikovatelné. V rozhodnutí sp. zn. byla řešena otázka účinku rozhodnutí jediného akcionáře společnosti v působnosti valné hromady, tedy zcela v odlišné situaci, než je posouzení předmětných usnesení řádně a včasně svolané valné hromady Společnosti. Pokud jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. , ta řeší otázky týkající se valné hromady společnosti s ručením omezeným, tedy zcela jiné situace, než je otázka hlasování valné hromady u akciové společnosti s akciemi na majitele. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Navrhovatelé ve vyjádření k odvolání vyvraceli odvolací námitky Společnosti a podrobně k tomu argumentovali. K námitce zpochybňující důvod nicotnosti usnesení valné hromady uvedli, že hlasování neoprávněného akcionáře má závažné právní následky, kdy takto těžkou a závažnou vadu nelze srovnávat se situací, kdy valná hromada přijme rozhodnutí, aniž by byla usnášeníschopná, avšak na ní hlasovali oprávnění akcionáři Společnosti, kteří mají titul k výkonu akcionářských práv. Pokud jde o tvrzený důvod nicotnosti, ten obstojí i ve světle nových ustanovení , konkrétně , když za situace, kdy na valné hromadě hlasoval neoprávněný akcionář, zcela jednoznačně absentovala vůle. Navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné a uložil Společnosti uhradit navrhovatelům náklady odvolacího řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání Společnosti je důvodné.

6. Rozhodné znění pro odvolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II., bod 2 , kterým byl od 1. 1. 2014 novelizován. Vzhledem k datu konání napadené valné hromady (8. 10. 2007) je nutno na posuzovanou věc vzhledem ke znění ustanovení (zákon o obchodních korporacích) aplikovat příslušná ustanovení hmotněprávní úpravy platné do 31. 12. 2013.

7. Podle § 131 odst. 1 obch. zák. každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskouu nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká. Jestliže bylo usnesení přijato postupem podle , lze toto právo uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy společnost oznámila společníkovi přijetí usnesení, nejdéle však do jednoho roku od přijetí usnesení.

8. Podle § 183 odst. 1 obch. zák. o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady platí obdobně ustanovení § 131 odst. 1 až 10 a 12. Ustanovení § 131 odst. 1 poslední věta se použije na usnesení valné hromady přijaté postupem podle § 220t odst. 3.

9. Podle v řízení o neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo členské schůze družstva rozhodne soud o tom, že dotčené usnesení valné hromady nebo členské schůze je nicotné, i bez návrhu.

10. Podle § 185 odst. 1 obch. zák. valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti, nevyžadují-li stanovy účast vyšší.

11. Odvolací námitka Společnosti, že navrhovatelé netvrdili ani neprokázali naléhavý právní zájem na určení nicotnosti napadených usnesení valné hromady, není relevantní. Podle citovaného může soud v řízení o neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti rozhodnout o tom, že dotčené usnesení valné hromady je nicotné, i bez návrhu. V tomto řízení tedy není nutno prokazovat naléhavý právní zájem na určení nicotnosti usnesení valné hromady podle Naléhavý právní zájem na určení nicotnosti usnesení valné hromady by bylo nutno tvrdit a prokazovat v případě, že by se navrhovatelé domáhali pouze vyslovení nicotnosti napadených usnesení valné hromady, nikoliv primárně jejich neplatnosti, jak je tomu v posuzování věci.

12. Důvodná je však námitka Společnosti o nesprávnosti závěru soudu prvního stupně o nicotnosti napadených usnesení valné hromady. V dané věci vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že v době konání napadené valné hromady měla Společnost minimálně dva akcionáře, a to navrhovatele a) a b). Pokud napadená usnesení valné hromady byla přijata pouze hlasy někoho, kdo se na valnou hromadu dostavil, avšak nebyl akcionářem Společnosti, jedná se o nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady. Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady podle ustanovení § 185 odst. 1 obch. zák. může vést pouze k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv jeho nicotnosti (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady, která je důvodem neplatnosti a nikoliv nicotnosti usnesení valné hromady, nelze zaměňovat se situací řešenou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2019, sp. zn. veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách, kde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že: „Není-li osoba, která přijala rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, jediným akcionářem, nebude mít její „rozhodnutí v působnosti valné hromady“ žádné právní účinky, ustanovení § 131 odst. 8 a § 183 odst. 1 obch. zák. se v takovém případě neuplatní a osoba, která prokáže, že je jediným akcionářem společnosti, se může domáhat určení, že napadené rozhodnutí není rozhodnutím jediného akcionáře (a tudíž nemá žádné právní účinky) postupem podle “.

13. Z uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně nesprávně vyložil ustanovení § 131 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 185 odst. 1 obch. zák., když dospěl k závěru, že napadená usnesení valné hromady jsou nicotná, tj. bez právních účinků. Protože jiný důvod nicotnosti napadených usnesení valné hromady soud prvního stupně neuvedl, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

14. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení , napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně, vázán právním názorem odvolacího soudu ( ), nejprve posoudí včasnost podaných návrhů podle citovaného ustanovení ve spojení s obch. zák. Pouze v případě, že soud prvního stupně dospěje k závěru, že návrhy byly podány včas, bude se zabývat tvrzeným důvodem neplatnosti napadených usnesení valné hromady (nedostatek usnášeníschopnosti).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.