Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 271/2019-176

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Michalely Janouškové v právní věci

navrhovatelů: a/ Jméno navrhovatele A, narozený dne Datum narození navrhovatele A

bytem Adresa navrhovatele A

b/ Jméno navrhovatele B, narozený dne Datum narození navrhovatele B

bytem Adresa navrhovatele B

c/ Jméno navrhovatele C, narozený dne Datum narození navrhovatele C

bytem Adresa navrhovatele C

všichni společně zastoupeni advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: 1/ Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

2/ Jméno advokáta C, advokát

sídlem adresa

o jmenování hmotněprávního opatrovníka, o odvolání Jméno opatrovníka A, narozený dne Datum narození opatrovníka A, adresa a Jméno opatrovníka B, narozená dne 25. května 1977, adresa, oba zastoupeni Jméno opatrovníka C, advokátem, sídlem adresa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2019, č. j. – 93, ve znění opravného usnesení ze dne 20. května 2019, č. j. – 99

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2019, č. j. – 93, ve znění opravného usnesení ze dne 20. května 2019, č. j. – 99, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2019, č. j. – 93, ve znění opravného usnesení ze dne 20. května 2019, č. j. – 99, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze, rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že podle , , soud jmenuje Jméno advokáta C, advokáta, sídlem adresa, opatrovníkem společnosti Jméno advokáta B., IČO IČO, sídlem Adresa advokáta B (výrok I.), jmenovanému opatrovníku Jméno advokáta C soud v souladu s , ukládá, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti Jméno advokáta B., IČO IČO, sídlem Adresa advokáta B (výrok II.), a že žádný z účastníků řízení nemá podle věty první , o zvláštních řízeních soudních právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III.). V poučení mimo jiné uvedl: Toto usnesení neobsahuje v souladu s , o zvláštních řízeních soudních ve spojení s větou první , , odůvodnění, neboť návrhu podanému v této věci nikdo neodporoval. Dále dne 20. května 2019, rozhodl usnesením č. j. – 99 tak, že podle se z důvodu chyby v psaní opravuje ve výroku I v protokole z jednání ze dne 25. 4. 2019 a v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2019, č. j. nesprávně uvedený odst. č. (odst. 1), namísto správného odst. 2. Toto usnesení rovněž neobsahovalo odůvodnění s odkazem na ust.

2. Navrhovatelé, jako akcionáři společnosti Jméno advokáta B., sídlem Adresa advokáta B, identifikační číslo IČO advokáta B, se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 7. 11. 2017 domáhali mimo vydání předběžného opatření, aby soud svým rozhodnutím jmenoval společnosti v souladu s ust. a , , opatrovníka, když zde není osoby oprávněné za společnost jednat (chybí předseda představenstva). Svůj návrh odůvodnili tím, že Společnost má tři členy představenstva, přičemž představenstvo je nečinné, resp. nedokáže se shodnout na dalším postupu, a to podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č. j. – 299 spolu s návrhem na odklad jeho vykonatelnosti či právní moci. Dle navrhovatelů jsou zájmy dvou členů představenstva, a to Jméno opatrovníka A a Jméno opatrovníka B v rozporu se zájmy Společnosti ( o. z.).

3. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolali Jméno opatrovníka A a Jméno opatrovníka B (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2019, č. j. -159). Odvolatelé namítali, že soud prvního stupně s nimi v řízení nejednal jako s účastníky, čímž zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Další vadou řízení je, že soud prvního stupně neprováděl žádné dokazování, aby zjistil naplnění podmínek ust. § 165 odst. 2 o. z. K tvrzením uvedeným v návrhu konstatují, že v uvedené kauze již zástupce představenstva dovolání podal a o tomto dovolání již bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto, a to příznivě pro Společnost. Dodávají, že údajný rozpor zájmů není možné dovozovat z obchodních vztahů účastníků ani z rozhodování o podávání opravných prostředků, neboť takové jednání Společnosti si nelze prostřednictvím institutu jmenování opatrovníka vynucovat. Dále uváděli tvrzení, pro která nejsou dány důvody pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka Společnost, což dokládali listinami. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. K odvolání se vyjádřila Společnost, která uvedla, že soud prvního stupně rozhodl správně, když dospěl k závěru, že odvolatelé nejsou účastníky řízení. Soudem jmenovaný hmotněprávní opatrovník v témže podání uvedl, že důvody pro jeho jmenování nadále trvají. Společnost navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle ust. a násl. a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.

6. Podle § 165 odst. 2 o. z., soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

7. Ze spisu plyne, že soud prvního stupně vyšel ze shodného tvrzení navrhovatelů a souhlasu procesního opatrovníka Společnosti s osobou navrhovateli za hmotněprávního opatrovníka navrženou, kterou je Jméno advokáta C, advokát; k důkazu provedl čestné prohlášení Jméno advokáta C, advokáta, který se svým jmenováním hmotněprávním opatrovníkem souhlasí.

8. Odvolací soud, přes zjevnou nesprávnost výroku opravného usnesení, kde je chybně uvedeno, že se opravuje ve výroku I v protokolu z jednání a v napadeném usnesení „nesprávně uvedený odst. § 164 o. z. (odst. 1) namísto správného odst. 2“, ačkoliv správně mělo být, že se opravuje „odst. § 165 o. z.“, konstatuje, že z napadeného usnesení a jeho opravného usnesení, jež neobsahují odůvodnění, je zcela zřejmé, že soud hmotněprávního opatrovníka Společnosti jmenoval dle § 165 odst. 2 o. z., protože zájmy dvou členů představenstva, a to Jméno opatrovníka A a Jméno opatrovníka B jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

9. Odvolací soud nemá v této věci důvod se odchýlit od svého závěru přijatého v této věci, a to v usnesení ze dne 8. listopadu 2019, č. j. -159, které nabylo právní moci dne 4. 12. 2019 a to, že „V řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci dle o. z., musí být vedle jiných skutečností prokázáno i porušení informační povinnosti jejího statutárního orgánu dotčeného konfliktem zájmů dle ust. a 2 o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), a důsledkem rozhodnutí soudu je pak v takovém řízení omezení jednání tohoto statutárního orgánu za obchodní korporaci. Z hmotného práva tak vyplývá, že v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci dle ust. o. z., se jedná i o právech a povinnostech jejího statutárního orgánu, jež je ve střetu zájmů s jejími zájmy, a ten je proto dle ust. , o zvláštních řízeních soudních, také účastníkem tohoto řízení.“

10. Odvolací soud se vzhledem k uvedenému zcela ztotožnil s námitkami odvolatelů. Z obsahu spisu a i z napadeného usnesení, ve znění jeho opravného usnesení, je zcela nepochybné, že soud prvního stupně v řízení s odvolateli nejednal, ačkoliv se v řízení jedná i o jejich právech a povinnostech, neboť jsou osobami, o kterých navrhovatelé tvrdí, že jejich zájmy jsou v rozporu se zájmy Společnosti ve smyslu ust o. z. Důsledkem toho pak není úplný, a proto ani správný závěr soudu prvního stupně, že se jedná o návrh, kterému nikdo neodporoval a jeho postup dle ust. tak nebyl správný.

11. Odvolací soud připomíná, že jmenování hmotněprávního opatrovníka dle ust. § 165 odst. 2 o. z., představuje závažný zásah veřejné moci do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio) a tento institut neslouží k řešení sporů mezi společníky, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, resp. veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. , veřejnosti dostupně na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu by proto měl soud důkladně svůj postup v takovém řízení zvažovat, jakož i znění výroků svého rozhodnutí tak, aby jím byly zájmy dotčené společnosti skutečně náležitě chráněny. V tomto případě se ale soud prvního stupně v řízení nijak nezabýval skutečnostmi sdělenými členy představenstva k tvrzením navrhovatelů, pro která má být hmotněprávní opatrovník Společnosti jmenován a bez dalšího vyšel z toho, že Společnost, jež byla zastoupena procesním opatrovníkem, návrhu neodporovala, přičemž následně uložil zcela obecně dle § 487 odst. 2 o. z., koliznímu opatrovníkovi, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti. Odvolací soud shledal, aniž by přezkoumával napadené usnesení věcně, že výrok II. napadeného usnesení zformulovaný soudem prvního stupně neodpovídá účelu ust. § 165 odst. 2 o. z., neboť žádným způsobem neurčuje konkrétní právní jednání, ze kterého jsou členové statutárního orgánu za Společnost pro svůj konflikt zájmů se zájmy Společnosti vyloučeni, a jež má proto jmenovaný kolizní opatrovník vykonat, případně časové období pro které je kolizní opatrovník Společnosti z těchto důvodů soudem jmenován. Z tohoto pohledu je výrok II. napadeného usnesení ve vztahu k jeho výroku I. nesrozumitelný.

12. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že svým nesprávným postupem soud prvního stupně odňal odvolatelům, jako účastníkům řízení možnost jednat před soudem, čímž zatížil řízení jinou vadou, a to vadou zmatečnosti (ust. ), ke které přihlíží soud z úřední povinnosti ( ), a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Lze přisvědčit i námitce odvolatelů, že napadené usnesení postrádá dostatek odůvodnění, což je činí vzhledem k obsahu spisu nesrozumitelným. Z uvedených důvodů se odvolací soud nemohl zabývat odvoláním věcně.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. a b) zrušil, a věc mu podle ust. vrátil k dalšímu řízení.

14. V dalším řízení soud prvního stupně bude postupovat dle ust. § 7 odst. 1 z. ř. s. tak, že do řízení přibere jako jeho účastníky ve smyslu ust. § 6 odst. 1 z. ř. s. Jméno opatrovníka A a Jméno opatrovníka B, jejichž zájmy mají být v rozporu se zájmy Společnosti. Teprve pak se může návrhem navrhovatelů zabývat věcně. Přitom soud prvního stupně neopomene, že v řízení o jmenování tzv. kolizního opatrovníka obchodní korporaci (§ 165 odst. 2 o. z.) musí být prokázán jak konkrétní konflikt zájmů členů statutárního orgánu se zájmy Společnosti, tak i porušení informační povinnosti členů statutárního orgánu Společnosti ve smyslu ust. § 54 z. o. k., jakož i to, že obchodní korporace nemá jiného člena statutárního orgánu oprávněného za ni jednat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.