Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 153/2022-64

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta A,

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o určení vlastnického práva k podílu, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2022, č. j. -57,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že přistoupení společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem Adresa žalované, na straně žalované se připouští.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že přistoupení společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalované, , na straně žalované se připouští.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením návrh na přistoupení společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem Adresa žalované, zamítl.

2. Konstatoval, že žalobce se žalobou ve věci samé domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 0,17 % na základním kapitálu společnosti právnická osoba. Pokud jde o návrh na přistoupení této společnosti do řízení na návrh žalobce podle , (dále jen „ “), soud se musí zabývat tím, zda nejde o obcházení institutu záměny účastníka. Je-li totiž při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé, že dosavadní žalobce nebo žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, nejsou splněny podmínky k tomu, aby soud přistoupení dalšího účastníka připustil. Nápravu lze v tomto případě provést jen prostřednictvím záměny účastníka. Účastníkem řízení o určení vlastnictví je pouze žalobce a ten, o jehož vlastnictví se jedná. V poměrech dané věci byl již na počátku řízení z procesního pohledu chybně označen okruh účastníků, přičemž návrhem na přistoupení se žalobce pouze na základě závěru Vrchního soudu v Praze obsaženého v rozhodnutí o (ne)nařízení předběžného opatření ze dne 27. dubna 2021, č. j. -31, snaží o nápravu nedostatku pasivní věcné legitimace na straně žalované. Jde tedy o obcházení institutu záměny na straně žalované podle , a proto takovému požadavku nelze vyhovět.

3. Žalobce podal proti usnesení soudu prvního stupně odvolání. Domáhá se jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo jeho změny, kterou bude návrhu na přistoupení společnosti Anonymizováno na straně žalované vyhověno.

4. Žalobce namítá, že navrhoval přistoupení účastníka vedle současné žalované, nikoliv namísto ní. Předmětem řízení je určení vlastnického práva k podílu na společnosti Anonymizováno, který aktuálně podle zápisu v obchodním rejstříku drží žalovaná. Žalovaná je tedy správně určeným pasivně legitimovaným účastníkem řízení. Žalobce navrhl přistoupení této společnosti s ohledem na názor Vrchního soudu v Praze vyslovený v usnesení ze dne 27. dubna 2021, č. j. -31, dle kterého jde o podmínku pro to, aby žalobce mohl mít v řízení úspěch. Žalobce aktuálně tento názor sdílí. Nemá v plánu vypustit žalovanou z řízení, soud prvního stupně tuto obavu ostatně ani žádným způsobem neodůvodnil.

5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení soudu prvního stupně podle a , 6 aniž by nařizoval jednání [ ] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

8. Smyslem institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení podle je umožnit žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby. Žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby) „omyl“ o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný podáním nové žaloby (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 599-604, marg. č. 1).

9. Soudní praxe je ustálena v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. v tomto směru důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Platí též, že soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení ( ) i tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. ).

10. V usnesení o (ne)nařízení předběžného opatření ze dne 27. dubna 2021, č. j. -31, odvolací soud dovodil, že „rozhodnutí o návrhu na určení, kdo je společníkem společnosti, řeší celý obsah a dosah sporného právního vztahu a vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu – tj. společnosti, osob, které jsou jako společníci (akcionáři) společností za společníky (akcionáře) považováni a osob, které se tohoto postavení domáhají. Z povahy věci se rozumí, že v řízení o tom, kdo je společníkem (akcionářem) společnosti, bude jednáno i o právech a povinnost příslušné společnosti; ta se tak musí řízení účastnit (viz např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2013, sp. zn. ). Převedeno do poměrů předmětné věci je zřejmé, že předmětné řízení se nepochybně společnosti Anonymizováno týká, není-li účastníkem řízení (řízení se neúčastní), pak nemůže být žaloba žalobce shledána důvodnou. Již jen z tohoto důvodu nemohl být návrh žalobce na nařízení předběžného opatření shledán důvodným.”

11. Existence žádné z výše vyjmenovaných skutečností odůvodňujících nepřipuštění přistoupení společnosti právnická osoba. do řízení na straně žalované se z usnesení soudu prvního stupně a ani z obsahu spisu nepodává. Navrhl-li žalobce takovéto přistoupení, přičemž dle jeho tvrzení obsažených v žalobě je vlastníkem 0,17% podílu v této společnosti a žalovaná je zapsána jako její 100% vlastník, pak nelze dovodit ani to, že by žalovaná nebyla v době zahájení řízení (jako tvrzený neoprávněný vlastník či držitel) pasivně věcně legitimována v řízení, v němž se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 0,17 % na základním kapitálu společnosti právnická osoba. (což je předpokladem pro závěr, že žalobce návrhem obchází institut záměny účastníků podle ), tj. že po připuštění navrhovaného přistoupení vezme žalobu proti dosavadní žalované zpět. Žádný takový závěr ostatně nedovozuje ani soud prvního stupně, jak odvolatel případně zdůrazňuje. Pak ovšem nebylo a není důvodu návrhu žalobce nevyhovět, protože návrhem žalobce sleduje smysl institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení.

12. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle změnil tak, že návrhu žalobce na připuštění přistoupení společnosti právnická osoba. vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek a násl. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.