Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 42/2022-223

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatelů: a) Jméno navrhovatele., IČO IČO navrhovatele

sídlem Adresa navrhovatele

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

sídlem adresa

b) Jméno advokáta A, narozený Datum narození advokáta A

bytem Adresa advokáta A

c) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

d) Anonymizováno, IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

za účasti: Jméno advokáta C., IČO IČO advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

o jmenování opatrovníka, k odvolání navrhovatelky a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2021, č. j. - 193,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování opatrovníka společnosti Jméno advokáta C. /dále též jen „společnost“/ [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně nejprve zrekapituloval návrh navrhovatelky a), jímž se navrhovatelka a) jakožto akcionář společnosti domáhá ustanovení opatrovníka společnosti, neboť společnost má v rozporu se stanovami toliko jednoho člena představenstva a dva členy dozorčí rady, namísto třech členů pro oba případy. Tímto nedostatkem jsou oba jmenované orgány nezpůsobilé k právnímu jednání. Jediným členem představenstva společnosti je tituly před jménem, druhý člen představenstva Anonymizováno z funkce člena a předsedy představenstva v srpnu 2020 odstoupil. Jediným členem dozorčí rady je tituly před jménem, který navíc vykonává svou funkci bez souhlasu ČNB. V obchodním rejstříku dosud zapsaný Anonymizováno již není členem dozorčí rady. U Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno navrhovatelka a) uvedla, že opakovaně a závažně porušují povinnost péče řádného hospodáře, přičemž u prvních dvou jmenovaných rovněž namítla střet zájmů. Dále soud prvního stupně zrekapituloval, že po navrhovatelce a) podali tentýž návrh i Jméno advokáta A, Anonymizováno a společnost Anonymizováno, jakožto akcionáři společnosti s tvrzením, že společnost má toliko jednoho člena představenstva a dva členy dozorčí rady, což je v rozporu se stanovami. Všichni navrhovatelé shodně navrhli, aby soud jmenoval opatrovníkem advokáta Anonymizováno Soud prvního stupně s odkazem na , o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, všechna řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti bez dalšího spojil s prvním řízením vedeným pod sp. zn. . Cílem navrhovatelů je podle soudu prvního stupně zajištění řádného obsazení dozorčí rady za tím účelem opatrovníkem svolanou valnou hromadou tak, aby ze strany tituly před jménem a Anonymizováno nemohlo dojít v tomto směru k obstrukčnímu a protiprávnímu jednání při svolání a průběhu valné hromady či při hlasování per rollam, případně k machinacím s hlasy akcionářů. Společnost podle soudu prvního stupně s návrhy nesouhlasila, představenstvo má podle jejího názoru dostatečný počet členů pro rozhodování, neboť Anonymizováno je i nadále členem představenstva a Anonymizováno odstoupil pouze z funkce předsedy představenstva, nikoli člena představenstva. O odvolání a volbě členů dozorčí rady a rovněž o likvidaci společnosti bude rozhodováno na plánované valné hromadě.

3. Soud prvního stupně náhledem do obchodního rejstříku zjistil, že společnost má zapsané dva členy představenstva – tituly před jménem a Anonymizováno a předsedu dozorčí rady Anonymizováno. Za společnost jednají vždy dva členové představenstva společně. Podle stanov společnosti jsou členové představenstva voleni dozorčí radou a dozorčí rada je volena valnou hromadou. Soud s odkazem na a 11 , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, zkonstatoval, že sice platí princip materiální publicity zápisu v obchodním rejstříku, nicméně ve věci zápisu do obchodního rejstříku byly podány tři návrhy, které soud blíže specifikuje, přičemž o dvou z nich (vedeny pod sp. zn. Fj RČ a Fj č. účtu) dosud nebylo odvolacím soudem rozhodnuto. Soud prvního stupně tak uzavřel, že nelze přezkoumávat správnost zápisu v obchodním rejstříku, ani vztahy mezi členy dozorčí rady a představenstva společnosti, okolnosti svolání a konání valných hromad, jakož ani to, zda členové představenstva či dozorčí rady svým jednáním poškozují zájmy akcionářů. Tyto záležitosti mohou být předmětem jiných, speciálních řízení, přičemž soudu je známo, že navrhovatelka a) podala u Městského soudu v Praze návrh na určení, že usnesení valné hromady společnosti ze dne 21. prosince 2020 bylo přijato. Společnost má v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán a nelze předjímat, jak odvolací soud o návrzích na zápisy změn rozhodne. Důvod k jmenování opatrovníka společnosti tudíž není dán. Stejně tak soud prvního stupně zohlednil skutečnost, že kvalifikovaní akcionáři společnosti mohou dosáhnout svolání valné hromady postupem dle , zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, což navrhovatelé opomíjejí, byť jediným úkolem opatrovníka má být právě svolání valné hromady, která by zvolila orgány společnosti. Návrhům nelze v neposlední řadě vyhovět i z důvodu, že zápisem opatrovníka do obchodního rejstříku by za současně existujícího zápisu statutárního orgánu došlo ke kolizi v právu jednat za společnost. Skutečnost, že soud prvního stupně neprováděl dokazování a nenařídil jednání, odůvodnil odkazem na z. ř. s. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil odkazem na z. ř. s.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka a) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že opatrovníka jmenuje, in eventum aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolatelka v první řadě vytýká soudu prvního stupně, že v nadepsané věci nenařídil jednání. Odvolatelka je přesvědčena, že § 89 z. ř. s. nelze aplikovat, neboť soud prvního stupně ve skutečnosti dokazování prováděl, a to například usneseními Městského soudu v Praze o výmazu Anonymizováno a Anonymizováno jakožto členů představenstva společnosti z obchodního rejstříku. Odvolatelka odkazuje na a , /dále jen „o. z.“/, s tím, že v situaci, kdy je nepravomocně rozhodnuto o výmazu obou zbývajících členů představenstva společnosti, jsou důvody pro jmenování opatrovníka dány. Společnost potřebuje, aby byly spravovány její záležitosti a hájena její práva, stejně jako práva akcionářů, a to obzvláště v situaci, kdy Anonymizováno v čestném prohlášení, které bylo navrženo jako důkaz, deklaroval, že od září 2020 fakticky nevykonává pro společnost žádnou činnost. Stejně tak soud prvního stupně nesprávně odkazuje na princip materiální publicity s tvrzením, že zapsaný údaj v obchodním rejstříku je po právu platným, když paradoxně sám provedl důkaz nepravomocnými rozhodnutími Městského soudu v Praze, jejichž předmětem je právě výmaz dotčených osob z rejstříku. Soud prvního stupně se rovněž mýlí v závěru, že navrhovatelé nevyužili možnost svolání valné hromady, snaha ze strany akcionářů byla, avšak bezúspěšná. Stejně tak soud prvního stupně de facto dovozuje, že navzdory prokazatelně nefunkčnímu představenstvu se akcionáři mají snažit svolávat valné hromady, které však vždy paralyzuje Anonymizováno, proti čemuž se následně ve speciálních řízeních mají akcionáři bránit. Akceptací takového postupu by se však akcionáři domohli nápravy stavu (nefunkční představenstvo i nefunkční dozorčí rada) ve společnosti až za několik let. Nadto již Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 3. srpna 2021, č. j. , upozornil, že dozorčí rada společnosti je neusnášeníschopná a nefunkční. Postup dle z. o. k., na který soud prvního stupně navrhovatele odkazuje, akcionáři opakovaně využívali, avšak zcela bezvýsledně. Protože pokusy o svolání valné hromady ze strany akcionářů vždy končí tzv. patovou situací pod taktovkou Anonymizováno, není jiné možnosti, než jmenování opatrovníka. K tomu odvolatelka dokládá rozhodnutí ČNB ze dne 27. srpna 2021, jímž ČNB shledala Anonymizováno vinným, že úmyslně po zvolení do funkce člena představenstva dne 30. listopadu 2020 započal dne 1. prosince 2020 bez předchozího souhlasu ČNB tuto funkci vykonávat a činil tak až do 18. ledna 2021. Stejně tak ČNB v daném rozhodnutí potvrdila, že Anonymizováno již v srpnu 2020 učinil projev vůle směřující k ukončení jeho fungování ve společnosti. Od září 2020 tak měla společnost pouze jednoho člena představenstva v rozporu se zákonem a stanovami. Je proto nepřípustné, aby se soud prvního stupně zaměřil toliko na to, jaký je aktuální zápis v obchodním rejstříku, který z důvodu účelového a protiprávního postupu společnosti, resp. Anonymizováno a Anonymizováno, není v souladu se skutečným stavem. K tomu odvolatelka poukazuje na skutečnost, že v rámci správního řízení vedeného ČNB byl společnosti ustanoven procesní opatrovník, který následně v rámci insolvenčního řízení na majetek společnosti vznesl dotaz, zda již ve věci společnosti bylo zahájeno řízení o jmenování opatrovníka dle o. z., neboť je taková osoba nezbytná k zodpovězení hmotněprávních dotazů souvisejících s fungováním společnosti.

6. Po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo ( a , /dále jen „“/), odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Institut opatrovnictví právnické osoby je upraven především v § 165 a § 486 o. z.

8. Podle § 165 o. z.

(1) Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

(2) Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

9. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.

10. Odvolací soud ve své rozhodovací činnosti vychází z toho, že řízení o ustanovení opatrovníka právnické osobě je řízením ve věci opatrovnictví právnických osob dle z. ř. s., které je svojí povahou řízením nesporným. se dle , 4 z. ř. s. použije subsidiárně. Podle z. ř. s. k projednání věci samé soud nařídí jednání, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat. Podle z. ř. s. neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v z. ř. s. třeba jednání nařizovat. Situace, kdy soud neprovádí dokazování, nastane typicky v případě, kdy veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti jsou předmětem shodných tvrzení účastníků, případně jsou obecně známé nebo soudu známé z úřední činnosti. Avšak v poměrech projednávané věci jsou už ze soudem prvního stupně rekapitulované argumentace účastníků řízení patrná rozdílná tvrzení ohledně stavu společnosti, obsazení a funkčnosti jejích orgánů, aplikace a násl. z. o. k., správnosti stavu zapsaného v obchodním rejstříku - přičemž je třeba zdůraznit, že jde v tomto směru o deklaratorní zápisy členů orgánů společnosti a z pohledu shora citované právní úpravy je relevantní primárně skutečný stav. Soud prvního stupně dále zcela zásadním způsobem pochybil tím, že neřešil otázku aktivní legitimace navrhovatelů, kteří ji dovozují z postavení akcionářů společnosti. K této skutečnosti by bylo rovněž potřeba provést dokazování, pokud by ji účastníci řízení neučinili nespornou, což se dosud nestalo.

11. K tomu je třeba dodat, že podle lze dokazování provádět pouze při jednání, k němuž soud podle předvolá účastníky řízení a podle mají tito účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Takto provedené dokazování a hodnocení důkazů ve smyslu je zdrojem skutkových zjištění soudu.

12. Právě popsaným nesprávným postupem soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna. Proto odvolací soud podle a odvoláním napadené usnesení zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení za současné aplikace

13. V dalším řízení soud prvního stupně věc znovu projedná, k tomu nařídí ústní jednání, při němž (mimo jiné) provede s ohledem na shora citovanou právní úpravu opatrovnictví právnické osoby v potřebném rozsahu dokazování a umožní účastníkům se k provedeným důkazům vyjádřit. O uplatněném nároku pak znovu rozhodne.

14. Podle je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí ve věci ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.