Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 195/2024-120

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň JUDr. Evy Hodanové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobce: Jméno žalobce

sídlem Adresa žalobce

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 887 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalobce proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2024, č. j. -110

takto:

I. Napadený rozsudek se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 600 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč.

Odůvodnění:

I. Napadený rozsudek se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 600 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč.

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 887 000 Kč s úrokem 6 % p. a. od 24. 4. 2012 do zaplacení (výrok I.), dále zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 300 Kč (výrok II.), a konečně zaplatit soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně ve výši 44 350 Kč (výrok III.), vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že původní žalobce Anonymizováno, nar. Anonymizováno, se domáhal žalobou ze dne 21. 4. 2015 na žalovaném jako výstavci vlastní směnky ze dne 17. 4. 2012 v adresa na řad Anonymizováno a splatné dne 23. 4. 2012 zaplacení 887 000 Kč s příslušenstvím. Původní žalobce byl na návrh osvobozen od soudního poplatku v rozsahu 50 % (22 175 Kč), před pravomocným rozhodnutím o návrhu na osvobození v dalším rozsahu původní žalobce dne 5. 12. 2016 zemřel. Do skončení dědického řízení bylo řízení přerušeno; usnesením ze dne 7. 2. 2024, č. j. -89 následně soud rozhodl o procesním nástupnictví žalobce. Dne 23. 4. 2024 soud vydal směnečný platební rozkaz č. j. -98, který byl zrušen usnesením ze dne 15. 5. 2024 pro nemožnost jeho doručení žalovanému. K jednání nařízenému na 11. 9. 2024 se žalovaný nedostavil, k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil; soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti dle , (dále jen „“) a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce jako právní nástupce původního majitele směnky opírá svůj nárok o platnou vlastní fixní směnku, kterou se žalovaný zavázal zaplatit remitentovi žalovanou směnečnou sumu, nárok žalobce je tedy důvodný. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že úspěšnému žalobci přiznal paušální náhradu nezastoupeného účastníka za jeden úkon (účast na jednání) ve výši 300 Kč dle Náhradu za přípravu na jednání dle vyhlášky soud žalobci nepřiznal, když vzhledem k jednoduchosti věci tento náklad nepovažoval za účelně vynaložený. Soud dále dle , o soudních poplatcích, rozhodl o přenosu soudního poplatku z osvobozeného žalobce na žalovaného.

2. Žalobce podal včasné odvolání proti výroku II. shora uvedeného rozsudku. V něm uvedl, že požadoval náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za návrh ve věci samé dle , která mu nebyla přiznána s odůvodněním, že vyhláška nebyla v době podání návrhu v účinnosti; dle žalobce by se v takovém případě však mělo o nákladech rozhodovat podle předpisu účinného v době rozhodnutí soudu. Poukázal též na nález Ústavního soudu sp. zn. , podle něhož v době neexistence vyhlášky by soud měl přiznat paušální náhradu nákladů i nezastoupenému účastníkovi, pokud by v takovém případě přiznal náhradu hotových výdajů dle advokátního tarifu účastníkovi zastoupenému advokátem. Dle žalobce je nerozhodné, že návrh na zahájení řízení podal jeho právní předchůdce. K nepřiznání náhrady nákladů za přípravu k účasti na jednání žalobce uvedl, že paušální náhrada nákladů dle vyhlášky se neodvíjí od složitosti věci, ale od administrativních nákladů spojených s každou věcí včetně jednoduché přípravy na jednání. Uvedená částka není odměnou ve smyslu advokátního tarifu, navíc se jedná o částku z hlediska dnešních cen a skutečných nákladů téměř zanedbatelnou, není důvod ji žalobci nepřiznat. Žalobce je organizační složkou státu, zde však vystupuje jako soukromoprávní subjekt. Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. napadeného rozsudku tak, že žalobci přizná na náhradě nákladů před soudem prvního stupně částku 900 Kč (za návrh ve věci samé, přípravu k účasti na jednání, účast na jednání), a dále aby přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení dle vyhlášky.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok o náhradě nákladů řízení podle ust. a , aniž za tím účelem nařizoval jednání ( ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Z obsahu spisu se podává, že Anonymizováno, nar. Anonymizováno, zemřelý Anonymizováno, se jako původní žalobce domáhal žalobou ze dne 21. 4. 2015 po žalovaném zaplacení směnečného peníze 887 000 Kč s příslušenstvím z titulu směnky vlastní vystavené v adresa dne 17. 4. 2012 na řad Anonymizováno splatné dne 23. 4. 2012. Původní žalobce byl částečně osvobozen od soudního poplatku usnesením ze dne 8. 9. 2016, č. j. -25. Před rozhodnutím o návrhu na osvobození ve zbývajícím rozsahu bylo zjištěno, že původní žalobce zemřel. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2022, č. j. -292 soudní komisař potvrdil, že veškerý majetek zůstavitele, včetně pohledávky za Jméno žalovaného z titulu směnky na 887 000 Kč, připadl státu. Usnesením ze dne 7. 2. 2024, č. j. -89, soud prvního stupně rozhodl, že v řízení bude dle pokračováno na straně žalobce s právnická osoba. Soud prvního stupně následně vydal směnečný platební rozkaz ze dne 23. 4. 2024, č. j. -98, který byl zrušen, když se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Dne 11. 9. 2024 se konalo před soudem prvního stupně ústní jednání, na něž se žalovaný nedostavil, k žalobě se přes výzvu nevyjádřil. Žalobce navrhoval žalobě vyhovět a požadoval přiznání paušální náhrady nákladů řízení za dva úkony (přípravu na jednání a účast na jednání) ve výši 300 Kč za jeden úkon. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím a přiznal žalobci náhradu nákladů za jeden úkon (účast na jednání) ve výši 300 Kč dle s odůvodněním, že vzhledem k jednoduchosti věci nepovažuje náklady za přípravu na jednání za účelně vynaložené.

5. Podle jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle .

6. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

7. Podle účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

8. Odvolací soud oproti soudu prvního stupně nepovažuje náklady žalobce vynaložené v souvislosti s přípravou na jednání za neúčelné. I přes soudem namítanou jednoduchost věci musel určité hotové výdaje v souvislosti s přípravou na jednání vynaložit, zejména na seznámení se spisem, když se stal právním nástupcem původního žalobce. Nelze mu přičítat k tíži např. skutečnost, že se žalovaný nevyjádřil k žalobě ani se nedostavil k jednání konanému soudem prvního stupně. Žalobce měl ve věci úspěch a má tak nárok na náhradu hotových výdajů dle citovaných ustanovení.

9. Za opodstatněný nelze naopak považovat požadavek žalobce na přiznání náhrady za podání návrhu ve věci samé. stanoví výši paušální náhrady hotových výdajů dle ust. Vzhledem k tomu, že žalobu podal již jeho právní předchůdce, žalobce jako právní nástupce tak v souvislosti s tímto úkonem nevynaložil žádné hotové výdaje, jejichž náhradu by bylo možné přiznat.

10. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II., kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podle ust. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. a Žalobce měl ve věci plný úspěch, odvolací soud mu proto ve výroku II. tohoto usnesení přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč za jeden úkon (odvolání) v souladu s ve spojení s

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné ( ).