Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 45/2022-37

Vrchní soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Horákovou ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky A., IČO IČO navrhovatelky A

sídlem Adresa navrhovatelky A

za účasti: Jméno navrhovatelky B., IČO IČO navrhovatelky B

sídlem Adresa navrhovatelky B

zastoupené opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátem

sídlem adresa

o určení, že se na usnesení jediného akcionáře hledí jako by nebylo přijato, o vstupu vedlejšího účastníka do řízení, k odvolání Jméno účastníka A, narozeného dne Datum narození účastníka A, bytem Adresa účastníka A, zastoupeného Jméno účastníka B, advokátem, sídlem adresa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2022, č. j. , o oznámení vstupu Jméno účastníka A jako vedlejšího účastníka na straně společnosti Jméno účastníka C.,

takto:

Odvolání Jméno účastníka A se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolání , Jméno účastníka A, se odmítá.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „Vstup vedlejšího účastníka Jméno účastníka A, narozeného Anonymizováno, bytem adresa na straně účastníka do řízení se nepřipouští.“

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatelka podáním ze dne 16. března 2021 domáhá, aby soud vyslovil, že usnesení valné hromady, jež učinila společnost právnická osoba. jako rozhodnutí jediné akcionářky v působnosti valné hromady účastnice Jméno účastníka C. (dále jen „společnost“), je rozhodnutím nicotným, tedy hledí se na něj jako by nebylo přijato. Podáním ze dne 27. ledna 2022 Anonymizováno oznámil vstup do řízení jako vedlejší účastník podle , (dále jen „ “) neboť za společnost právnická osoba. jednal na základě plných mocí mu udělených, jež nebyly v době rozhodování vypovězeny a má tak právní zájem na výsledku řízení.

3. Soud prvního stupně zdůraznil, že řízení o vyslovení neplatnosti či „nicotnosti“ (resp. vyslovení, že rozhodnutí valné hromady není rozhodnutím valné hromady a hledí se na něj jakoby nebylo přijato usnesení valné hromady), jakož i rozhodnutí jediného akcionáře přijatého v působnosti valné hromady akciové společnosti, je řízením statusovým ve smyslu , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a účastníkem řízení je toliko navrhovatel a samotná společnost, o jejíž rozhodnutí se jedná (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2012, sp. zn. , veřejnosti dostupné – stejně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu - na jeho webových stránkách www.nsoud.cz). Jde tedy o tzv. nesporné řízení, v němž je z povahy věci vyloučeno vedlejší účastenství, a proto soud prvního stupně nepřipustil vstup Jméno účastníka A do řízení jakožto vedlejšího účastníka na straně společnosti.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal Anonymizováno odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že „se usnesení nevydává“.

5. Odvolatel nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že řízení o vyslovení „nicotnosti“ rozhodnutí valné hromady je svou povahou řízením nesporným. „Nicotnost“ rozhodnutí valné hromady lze přezkoumat v řízení o jeho neplatnosti, jakož i jako předběžnou otázku v jakémkoli jiném řízení, či v samostatném řízení podle Navrhovatelka se určení neplatnosti usnesení valné hromady nedomáhala (a ani pro uplynutí zákonné lhůty nemohla), v daném případě by neměla být nicotnost usnesení valné hromady přezkoumávána v rámci řízení o neplatnosti usnesení valné hromady.

6. Odvolatel dále poukázal na to, že v případě řízení podle není okruh potencionálních účastníků nijak limitován, odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2020, č. j. -818, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, č. j. -124. Odkaz soudu prvního stupně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2012, sp. zn. , považuje za nepřiléhavý, jelikož v daném případě je vyslovení nicotnosti rozhodnutí valné hromady navrhováno v rámci samostatného řízení vedeného podle

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací předně posuzoval, zda je odvolání proti usnesení soudu prvního stupně přípustné, a z níže uvedených důvodů dospěl k závěru, že tomu tak není.

8. Podle účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

9. Podle není odvolání přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

10. Podle odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž odvolání není přípustné.

11. Předmětem nadepsaného řízení o určení, že usnesení přijatá jediným akcionářem v působnosti valné hromady dne 25. června 2020, dne 1. července 2020, dne 30. července 2020 a dne 4. srpna 2020 nejsou rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady a hledí se na ně jako by nebyla přijata.

12. Podle § 85 písm. a) z. ř. s. řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti.

13. Podle § 6 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (odstavec 1). Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (odstavec 2).

14. Podle § 7 z. ř. s. jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné (odstavec 1). Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí (odstavec 2).

15. Podle jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný.

16. Podle jako vedlejší účastník se může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku (odstavec 1). Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh (odstavec 2). V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností (odstavec 3).

17. Odvolateli lze přisvědčit v tom, že závěr o „nicotnosti“ usnesení valné hromady lze přijmout v jakémkoliv řízení, tj. jak v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, tak i jako řešení předběžné otázky v jiném řízení; určení nicotnosti se lze domáhat i samostatným návrhem, má-li navrhovatel na takovém určení naléhavý právní zájem / /.

18. Ostatní jeho námitky však neobstojí. Řízení o určení, že nejde o rozhodnutí jediného akcionáře přijaté v působnosti valné hromady společnosti a že nejde o usnesení valné hromady společnosti, je řízením ve statusových věcech obchodních korporací ve smyslu § 2 odst. písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z. ř. s., jehož předmětem je posouzení, zda napadený projev vůle jediného akcionáře má (zamýšlené) právní účinky. Tento závěr se opírá především o povahu daného řízení, kdy jde o soudní přezkum rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace. V těchto řízeních se rozhoduje usnesením (§ 25 odst. 1 z. ř. s.). Účastníkem řízení je – ze stejných důvodů jako v případě řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady – navrhovatel a dále společnost, jejíž valná hromada napadené usnesení přijala (měla přijmout) a o projev jejíž vůle jde (k tomu za mnohá rozhodnutí srov. mutatis matundis např. odvolatelem odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, sp. zn. , soudem prvního stupně uvedené usnesení ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. či usnesení ze dne 29. května 2019, sp. zn. ). Jde tedy i nadále o tzv. řízení nesporné a při řešení dané problematiky se v poměrech platné úpravy (účinné od 1. ledna 2014) nadále prosadí judikaturní závěry přijaté v poměrech právní úpravy platné do 31. prosince 2013. Na charakteru řízení nic nemění ani to, že může být zahájeno jen na návrh. Vedlejší účastenství, které je upraveno v , je možné jedině v nalézacím řízení sporném, v němž proti sobě stojí dvě strany v kontradiktorním postavení.

19. Podstata institutu vedlejšího účastenství nedoznala s účinností nové právní úpravy (od 1. ledna 2014) změn. I nadále platí, že jde o institut sporného řízení, jehož hlavním účelem je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení (žalobci, či žalovanému). Jeho smyslem je posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. a judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu v něm citovanou). Judikaturní závěry učiněné při výkladu účinného do 31. prosince 2013, podle něhož vedlejší účastenství v nesporném řízení není přípustné, se prosadí i v poměrech zákona o zvláštních řízeních soudních. Vedlejší účastenství tudíž v nesporném řízení možné není, neboť toto nestojí na systému dvou stran v protichůdném postavení a účastenství v něm určuje především hmotněprávní úprava, nevyužívá se v něm ani institutu vedlejšího účastenství zakotveného v , jehož smyslem je „pomoc ve sporu“ jedné ze stran sporu. Vedlejší účastenství odvolatele v projednávané věci nepřipadá tudíž v úvahu.

20. Vzhledem k výše uvedenému je závěr soudu prvního stupně, že vedlejší účastenství odvolatele není v daném řízení, jež je řízením ve statusové věci, mající charakter tzv. nesporného řízení, přípustné, správný.

21. Je však nutno uvést, že oznamuje-li třetí osoba, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na kterékoliv straně, rozhodne soud o nepřipuštění takového účastenství formou usnesení, které má povahu usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2016, sp. zn. či usnesení ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. ).

22. Jelikož je tedy napadené usnesení soudu prvního stupně svou povahou usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, podal odvolatel odvolání proti usnesení, proti němuž není podle odvolání objektivně přípustné, přičemž nesprávné poučení účastníků řízení o přípustnosti odvolání na zákonem stanovené nepřípustnosti tohoto opravného prostředku nic nemění.

23. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podané odvolání podle jako objektivně nepřípustné za současné aplikace odmítl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.