Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Cmo 106/2025-61

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Vackové a soudců JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno

sídlem Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno

zastoupena advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o zrušení rozhodčího nálezu ze dne 15. 5. 2024, Rsp 9200/02, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2024, č. j. -31,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 6 655 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 6 655 Kč.

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sp. zn. ze dne 15. 5. 2024 (I. výrok) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 6 534 Kč (II. výrok).

2. Rozhodl tak o žalobě založené na tvrzení, že jsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu vymezené v , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ “). Žalobkyně se v rozhodčím řízení domáhala uhrazení částky (po změně žaloby) ve výši 203 636,55 EUR s příslušenstvím na základě rámcové smlouvy o prodeji 174 241 kusů akcií Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno., kterou uzavřela s žalovanou dne 5. 10. 1998, a na základě ujednání v odst. 3.5. „Doplňující dohody“ uzavřené téhož dne, podle něhož pokud by Anonymizováno Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizováno s. v r. 1999 nebo 2000 získala pozitivní tzv. „Net Operating Profit“, vznikl by žalobkyni nárok na zaplacení příplatku ve výši 30 % z něj vypočteného podle International Accounting Standards (IAS). Žalobkyně žalovanou vyzvala k předložení výsledků hospodaření za účelem výpočtu tohoto příplatku, ta však na výzvu nereagovala. Žalobkyně proto podala dne 2. 10. 2002 žalobu k rozhodčímu soudu, kterou požadovala zaplatit 95 907,20 EUR. Podáním došlým rozhodčímu soudu dne 5. 6. 2023 navrhla změnu (rozšíření) žaloby o částku 107 729,35 EUR. Rozhodčí soud žalobu zcela zamítl. Ohledně částky 107 729,35 EUR dospěl k závěru, že nárok je promlčen. Pro žalobkyni byl tento právní závěr zcela překvapivý, protože neměla možnost se k otázce promlčení vyjádřit a rozhodčí soud ji nepoučil o svém jiném právním názoru v otázce promlčení. Nárok navíc nemůže být promlčen, protože žalobkyně nemohla žalobu rozšířit dříve, jelikož neměla k dispozici podklady (účetní závěrky) potřebné pro vyčíslení konkrétní výše nároku. Vznesenou námitku promlčení proto rovněž považuje za rozpornou s dobrými mravy.

3. Podle žalované byl průběh rozhodčího řízení korektní a žalobkyně měla dostatečnou možnost se k námitce promlčení vyjádřit a také to opakovaně činila. Rozhodčí soud nepřiznal žalobkyni nárok nikoli na základě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, ale na základě uznání námitky promlčení, neměl tudíž povinnost žalobkyni poučovat. Napadený rozhodčí nález proto není pro žalobkyni překvapivý.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění učiněných z listinných důkazů, které účastníci označili (vesměs listin tvořících obsah rozhodčího spisu), že před rozhodčím soudem se konalo několik ústních jednání, na nichž byla opakovaně řešena námitka promlčení. Žalovaná namítala promlčení ve svých podáních (např. v podáních ze dne 6. 6. 2023 a 3. 10. 2023 a v závěrečném návrhu ze dne 17. 11. 2023) a obsáhle je odůvodňovala. Na tato podání žalobkyně reagovala (např. podáním ze dne 12. 10. 2023) a stručně se vyjadřovala též k otázce promlčení.

5. Soud prvního stupně uzavřel, že rozhodčí soud neměl důvod poučovat účastníky podle , jeho rozhodnutí totiž nebylo založeno na neunesení důkazního břemene, ale na promlčení práva. Oběma stranám rozhodčího řízení byla poskytnuta plná možnost se vyjádřit k uplatněným námitkám, včetně námitky promlčení, a věc před rozhodčím soudem projednat. Zásada rovnosti stran v rozhodčím řízení tudíž byla zachována a uplatněný důvod pro zrušení rozhodčího nálezu [ ] není dán. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle zásady úspěchu ve věci.

6. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně. S rozsudkem soudu prvního stupně nesouhlasí, namítá nesprávné právní posouzení věci. Má za to, že soud prvního stupně posuzoval nedostatek poučení ze strany rozhodčího soudu izolovaně, aniž by se věnoval tomu, za jakých okolností nebyla žalobkyně o právním názoru rozhodčího soudu poučena. Námitka promlčení vznesená žalovanou totiž byla zcela absurdní, neboť „překročení promlčecí doby“ bylo způsobeno výlučně žalovanou. Proto se k ní žalobkyně vyjadřovala jen stručně v tom smyslu, aby rozhodčí soud k námitce promlčení nepřihlédl, neboť byla vznesena v rozporu s dobrými mravy. Rozhodčí soud měl proto poučit žalobkyni o nutnosti doplnění skutkových tvrzení či důkazů, měl-li za to, že její zdůvodnění bylo v otázce promlčení nedostatečné. Navrhuje proto zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně.

7. Žalovaná považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný a navrhuje ho potvrdit. Opakuje, že otázka promlčení byla v rozhodčím řízení projednávána minimálně v šesti případech, žalobkyně měla řadu příležitostí se k ní vyjádřit. Rozhodnutí vydané v rozhodčím řízení není nijak překvapivé, rozhodčí soud mohl vznesené námitce buď vyhovět, anebo nikoli, nebyl tudíž důvod k poučení podle Odkazuje v té souvislosti na judikaturu Ústavního i Nejvyššího soudu (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. ).

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání podle , dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav tak, jak je stručně shrnut v bodě 4 shora, a na jeho základě dospěl ke správnému právnímu závěru uvedenému v bodě 5. V tomto rozsahu lze na závěry přijaté soudem prvního stupně odkázat a k žalobcovým odvolacím námitkám doplnit jen následující:

9. Důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle , který žalobkyně uplatňuje, míří na situace, kdy je účastník rozhodčího řízení zkrácen na svých základních procesních právech vycházejících ze zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení ( ). Při posuzování této otázky soud zkoumá, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla straně rozhodčího řízení poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna ze stran nedostala do nerovného postavení vůči straně druhé. Posuzovat může pouze otázky procesní, správnosti skutkových či právních závěrů rozhodčího soudu oprávněn posuzovat není.

10. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích ustáleně vykládá poučovací povinnost upravenou v jako instrument, který má předejít tomu, aby se účastník řízení až z rozhodnutí o věci dozvěděl, že ve sporu nebyl úspěšný jen proto, že neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a má tudíž umožnit účastníku, aby tyto své procesní povinnosti včas splnil. Pokud by tak totiž přes poučení soudu neučinil, nemůže být překvapen případným negativním rozhodnutím založeným na závěru o neunesení uvedených procesních břemen. Stejně tak však Nejvyšší soud vysvětluje v řadě svých rozhodnutí, že byla-li žaloba zamítnuta, resp. obrana proti ní neobstála na základě zjištěného skutkového stavu, postup podle nepřichází v úvahu. Postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, poučení podle ustanovení není třeba (srov. například usnesení ze dne 27. 6. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. , ve vztahu k obdobné poučovací povinnosti v rozhodčím řízení srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. ).

11. V posuzovaném případě z provedeného dokazování a zejména z obsahu rozhodčího nálezu vyplývá, že rozhodnutí o žádné dílčí sporné otázce rozhodci není založeno na neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního. Žalobkyně tvrdí, že rozhodčí soud ji nepoučil o svém „jiném“ právním názoru v otázce promlčení. Takové rozhodnutí však z logiky věci není založeno na jiném právním názoru vyžadujícím nová skutková tvrzení a důkazy, ale na právním posouzení důvodnosti námitky promlčení. Odvolací soud proto souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že poučovací povinnost podle nebyla v případě učiněných skutkových zjištění k této otázce vůbec namístě.

12. Žalobkyně rovněž soudu prvního stupně vytýká, že její námitky posuzoval „izolovaně“, aniž by zkoumal okolnosti a důvody, které vedly rozhodčí soud k závěru o promlčení nároku. V takovém případě však v podstatě namítá nesprávnost právního hodnocení ze strany rozhodčího soudu v otázce promlčení. Na obecném soudu však není, jak již uvedeno, aby v řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle přezkoumával věcnou správnost rozhodčího nálezu z hlediska správnosti hodnocení provedených důkazů, správnosti skutkových zjištění a následného právního posouzení. Při úsudku o tom, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení rozhodčího nálezu, se soud musí omezit výlučně na rovinu procesního práva (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. ). Věcný přezkum toho, zda námitka promlčení vznesená v rozhodčím řízení byla v rozporu s dobrými mravy, již zcela vybočuje z přezkumu podle .

13. Odvolací soud se tedy ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyní zpochybňovaným postupem, tedy absencí poučení podle , rozhodci nezasáhli do jejích procesních práv. Pravidla spravedlivého procesu nebyla porušena, naopak žalobkyni byl v průběhu rozhodčího řízení dán značný prostor k tomu, aby mohla svá procesní práva realizovat.

14. Důvod pro zrušení rozhodčího nálezu tedy není dán, rozhodnutí soudu prvního stupně je tedy správné a jako takové bylo podle potvrzeno.

15. Podle a rozhodl odvolací soud o nákladech odvolacího řízení. V něm úspěšné žalované vznikly náklady za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta za 2 úkony právní služby podle a a g) , ve znění účinném od 1. 1. 2025 (vyjádření k podanému odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) po 2 300 Kč, dále dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po 450 Kč podle advokátního tarifu v příslušném znění a 21% daní z přidané hodnoty (podle ) počítané ze součtu uvedených položek ve výši 1 155 Kč. Celková výše nákladů přiznaných úspěšné žalované činí 6 655 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení a násl. Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.