Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 37/2023-46

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

navrhovatele:

Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

za účasti:

Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 11. října 2021, k odvolání společnosti Jméno advokáta B. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2022, č. j. -30,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti Jméno advokáta B., IČ: IČO advokáta B ze dne 11. 10. 2021, kterým bylo rozhodnuto o volbě členů představenstva společnosti, pana Anonymizováno, pana Anonymizováno a pana Anonymizováno, o odvolání člena představenstva společnosti, pana Anonymizováno, dále, kterým bylo rozhodnuto o odvolání členů dozorčí rady společnosti, pana Anonymizováno a paní Anonymizováno a o volbě členů dozorčí rady společnosti, paní Anonymizováno a paní Anonymizováno, se zamítá.“ (výrok I.), a tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v usnesení vyšel z těchto skutkových zjištění:

- navrhovatel je akcionářem společnosti Jméno advokáta B. (dále též jen „společnost“), vlastní hromadnou u č. Anonymizováno nahrazující 46 kusů listinných kmenových akcií s pořadovými čísly Anonymizováno ve formě na jméno, každá o jmenovité hodnotě celkem 3 000 Kč;

- na náhradní valné hromadě společnosti konané dne 11. října 2021 (dále též jen „předmětná valná hromada“), na které bylo přítomno 6 akcionářů majících celkem 789 hlasů, tj. 78,9 % všech hlasů, a která byla usnášeníschopná, byla přijata usnesení, popsaná (výše) ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně (dále též jen „předmětná usnesení“);

- navrhovatel podal proti předmětným usnesením protesty, jejichž důvodem bylo, že předmětná valná hromada nebyla usnášeníschopná, a pokud by byla usnášeníschopná, bylo pro přijetí podle stanov třeba souhlasu 100 % hlasů všech akcionářů.

3. Na takto popsaném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel sice proti předmětným usnesením podal protest, nevyjádřil ovšem svůj nesouhlas s předloženými návrhy, protože se hlasování zdržel. Tím, že proti předmětným usnesením nehlasoval, nevyjádřil výslovně svoji vůli, že s těmito usneseními nesouhlasí. Navrhovateli přitom nic nebránilo, aby hlasoval proti jejich přijetí. Proto je jeho návrh nedůvodný. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle , (dále jen „ “), s tím, že společnosti žádné náklady nevznikly.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho změnu, aby bylo návrhu zcela vyhověno, popř. jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Navrhovatel namítá, že je jako akcionář společnosti oprávněn dovolávat se neplatnosti předmětných usnesení, když proti nim byl podán odůvodněný protest. Právní úprava nevyžaduje, aby snad akcionář povinně využil svého hlasovacího práva proto, aby mohla být následně posouzena jeho výslovná vůle a souhlas či nesouhlas s usnesením valné hromady. Právě k tomu slouží institut protestu. Soud prvního stupně své usnesení nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodnil, když neuvedl, z čeho vycházel při svém závěru o absenci aktivní věcné legitimace navrhovatele. Navrhovatel není s to náležitě uplatnit odvolací důvody.

6. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

7. Odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [ a ve spojení s , 4 a , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle z. ř. s., a proto se podle , 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

8. Podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

9. Podle z. o. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

10. Odvolání navrhovatele je případné.

11. Předpokladem aktivní věcné legitimace navrhovatele jako akcionáře k podání návrhu ve věci samé (§ 428 odst. 1 z. o. k.) je podání odůvodněného protestu (§ 424 odst. 1 z. o. k.), nikoliv též to, aby ještě hlasoval proti přijetí navržených (předmětných) usnesení. Takové hlasování je zákonem vyžadováno (jako předpoklad aktivní věcné legitimace navrhovatele k návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí) u vlastníka jednotky v rámci společenství vlastníků při rozhodnutí v záležitosti týkající se správy domu a pozemku [ , , (dále jen „o. z.“)], kde není upraven institutu protestu ( , z. o. k.). Neboli, pokud akcionář podal odůvodněný protest, není žádný důvod k takovému výkladu ( , 2, o. z.), že musí ještě hlasovat proti přijetí navrženého usnesení, má-li být aktivně věcně legitimován k podání návrhu na vyslovení jejich neplatnosti ( z. o. k.). Účel a smysl institutu protestu totiž spočívá především v jeho preventivní funkci, neboť jeho podání umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, je-li to možné, napravila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. , jež je dostupné např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, či usnesení Vrchního soudu ze dne 15. listopadu 2021, sp. zn. , nebo ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. , jež jsou dostupná např. v aplikaci www.beck-online.cz). Pokud tedy v uplatněném protestu navrhovatel namítl, že předmětná valná hromada není usnášeníschopná, a pokud by byla usnášeníschopná, bylo pro přijetí podle stanov třeba souhlasu 100 % hlasů všech akcionářů, nemělo by žádného významu, aby ještě proti přijetí předmětných usnesení hlasoval.

12. Jelikož soud prvního stupně návrh z dalších hledisek, než je závěr o absenci věcné legitimace navrhovatele z důvodu, že jako akcionář nehlasoval proti přijetí předmětných usnesení, neposuzoval, je zřejmé, že zkoumání těchto skutečností přesahuje rozsah zjišťování skutkového stavu v rámci odvolacího řízení ( ve spojení s z. ř. s.).

13. Zbývá dodat, že usnesení soudu prvního stupně namítanou vadou spočívající v nepřezkoumatelnosti netrpí. Soud prvního stupně svůj závěr o nedůvodnosti návrhu odůvodnil, byť na základě nesprávného právního závěru, proti němuž navrhovatel uplatnil (důvodné) odvolací argumenty (ke kritériím přezkoumatelnosti srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). O nepřezkoumatelné rozhodnutí tudíž nejde.

14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a podle mu věc vrátil k dalšímu řízení.

15. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat návrhem ve věci samé, protože jeho zamítnutí z důvodu, že navrhovatel proti přijetí předmětných usnesení nehlasoval, nemůže obstát. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.