Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 25/2023-851

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

žalobce: Anonymizováno, IČO IČO žalobce A

sídlem Adresa žalobce A

insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce B, narozeného Datum narození žalobce B

bytem Adresa žalobce B

zastoupený Jméno žalobce C, advokátem

sídlem adresa

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená Jméno Zástupce A, advokátem

sídlem adresa

2) Jméno advokáta A., IČO IČO advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

3) Jméno advokáta B, narozená Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

zastoupená Jméno Zástupce B, advokátem

sídlem adresa

4) Jméno advokáta C, narozený Datum narození advokáta C

bytem Adresa advokáta C

zastoupený Anonymizováno, advokátem

sídlem adresa

o určení, že Jméno žalobce B je společníkem 1) žalované, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2022, č. j. -788, takto:

takto:

I. Odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

Odůvodnění:

I. Odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nepřipustil změnu žaloby, navrženou žalobcem podáním doručeným soudu 27. prosince 2021, spočívající v rozšíření předmětu řízení o další žalobní nárok ve znění: „Jméno advokáta B, nar. Datum narození advokáta B, bytem adresa, Jméno advokáta C nar. Datum narození advokáta C, bytem adresa, tituly před jménem nar. Anonymizováno, bytem adresa, společnost právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka č. 311620, a adresa, nar. Anonymizováno, bytem adresa jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobci částku 1.000.000.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z této částky od 25. 12. 2021 do zaplacení.“ (výrok I.). Zároveň nepřipustil přistoupení dalších účastníků – „1) Anonymizováno, nar. Anonymizováno, bytem adresa, 2) společnosti právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa, 3) adresa, nar. Anonymizováno, bytem adresa“, na straně žalovaných (výrok II.Anonymizováno

2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že žalobou podanou dne 23. července 2014 se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované 1) s podílem o velikosti 10 %. Dne 27. prosince 2021 žalobce podal (další) návrh na změnu žaloby; domáhal se rozšíření žaloby o nárok na náhradu tzv. reflexní škody s odkazem na , (dále jen „o. z.“), v částce 1 000 000 000 Kč s příslušenstvím vůči členům statutárního orgánu žalované 1), v důsledku jejichž jednání vznikla újma jak na straně žalované 1), tak na straně žalobce, jehož obchodní podíl v žalované 1) byl znehodnocen. V souvislosti s tímto požadavkem žalobce navrhl zároveň přistoupení dalších účastníků do řízení na straně žalované 1), a to Anonymizováno společnosti právnická osoba a adresa, neboť právě tyto osoby působily jako členové statutárního orgánu žalované 1).

3. Soud prvního stupně s odkazem na , (dále jen „“), požadovanou změnu žaloby nepřipustil s tím, že v rámci daného řízení nebylo provedeno dokazování, výsledky dosavadního řízení tak nemohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Nárok z titulu reflexní škody vychází z jiných skutkových okolností, než nárok dosud projednávaný; nově uplatněný požadavek vychází především z právního posouzení, zda členové statutárního orgánu žalované 1) jednali při výkonu své funkce v souladu s péčí řádného hospodáře, a pokud ne, v jaké výši vznikla tímto jejich protiprávním jednáním škoda. Soud by tak z výsledků nadepsaného řízení při posuzování jednání v souladu s povinností péče řádného hospodáře a posuzování vzniku a výše reflexní škody vycházet nemohl, ani kdyby dokazování již provedeno bylo, neboť nově navrhovaný předmět řízení, jak byl výše popsán, se nijak nedotýká dosavadního předmětu řízení. Připuštěním změny žaloby by tak soud porušil zásadu rychlosti a zásadu hospodárnosti řízení. Jelikož změna žaloby nebyla připuštěna, je návrh na přistoupení dalších účastníků do řízení na straně žalované 1) nedůvodný. Žalobce jejich vstup navrhuje pouze v souvislosti se zároveň navrženým rozšířením předmětu řízení. Tyto osoby zjevně nemají jakýkoliv vztah k předmětu nadepsaného řízení tak, jak byl nadefinován žalobou. Předpoklady pro postup dle nebyly splněny, proto soud prvního stupně podanému návrhu nevyhověl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a aby zároveň soudu prvního stupně pro další řízení uložil opětovně rozhodnout o návrhu žalobce na změnu žaloby ze dne 27. prosince 2021, jakož i ze dne 29. března 2019 tak, že obě změny žaloby se připouští.

5. Odvolatel výslovně napadá usnesení soudu prvního stupně v obou jeho výrocích. Poučení soudu prvního stupně o nepřípustnosti odvolání proti výroku I. nepovažuje za správné.

6. Odvolatel předně zrekapituloval procesní stav předmětného řízení s tím, že tehdejší žalobce Jméno žalobce B se žalobou podanou již v roce 2014 domáhal určení, že je společníkem s 10% podílem na žalované 1), neboť se žalovanou 3) uzavřel smlouvu o převodu obchodního podílu. Žalovaná 3) a žalovaný 4) platnost převodu obchodního podílu zpochybnili, domáhali se určení, že žalovaná 3) je vlastníkem uvedeného podílu. Řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. bylo pravomocně skončeno; Vrchní soud v Praze jako soud odvolací změnil rozsudek soudu prvního stupně a svým rozsudkem ze dne 19. května 2022, č. j. -1784, žalobu na určení, že žalovaná 3) je vlastníkem části podílu v žalované 1) o velikosti 10 %, zamítl.

7. V obsáhlém odvolání zejména poukazuje na nepřiměřeně dlouhou dobu trvání předmětného řízení, aniž by se konalo jediné jednání. Kriticky se vyjadřuje k postupu soudu prvního stupně v nadepsaném řízení, jakož i v řízeních dalších, týkajících se týchž účastníků. Od podání žalob došlo k řadě skutečností, které mohou mít dopad na dané řízení, když rozhodnutím valné hromady ze dne 7. prosince 2015 byl Jméno žalobce B vyloučen jako společník ze žalované 1). Platnost uvedeného usnesení je u soudu napadena, řízení je vedeno pod sp. zn. platným, došlo k transformaci žalobou uplatněného nároku v jinou majetkovou hodnotu, tj. v právo na vypořádací podíl. Odvolatel proto dne 29. března 2019 podal návrh na změnu žaloby s doplněním o eventuální petit, aby pro případ, že bude žaloba zamítnuta z důvodu, že po podání společnosti byl ze žalované 1) vyloučen, soud rozhodl o nároku na zaplacení vypořádacího podílu ve výši 800 000 000 Kč. O tomto návrhu bylo rozhodnuto až usnesením ze dne 13. října 2022, č. j. -775, změna žaloby nebyla bez relevantního důvodu připuštěna.

8. V průběhu času žalovaná 1) fakticky ukončila svou činnost (závěr roku 2021) a došlo tím k ekonomickému znehodnocení žalobou uplatněného podílu, přičemž původní majetková hodnota podílu se z podstatné části transformovala do nároku na náhradu majetkové újmy vůči osobám, které porušením svých právních povinností způsobily neutěšený hospodářský stav žalované 1) a tím znehodnocení podílu. Proto byl 27. prosince 2021 podán další návrh na změnu žaloby, včetně návrhu na přistoupení dalších účastníků do řízení na straně žalované 1). Soud prvního stupně však podaný návrh nesprávně kvalifikoval. Část návrhu nebyla návrhem na změnu žaloby, nýbrž žalobou novou. Ve vztahu vůči třetím osobám, jež nebyly účastníky řízení, nemá uplatněný peněžitý nárok charakter změny žaloby, nýbrž nového žalobního návrhu na plnění uplatněného vůči těmto třetím osobám a soud prvního stupně měl tento nový nárok vyloučit k samostatnému projednání. Požadoval-li žalobce po 3) a 4) žalovaném vedle původního žalobou uplatněného nároku na určení navíc nové peněžité plnění, jednalo se o změnu žaloby.

9. Odvolatel se dále podrobně zabývá zákonem stanovenými podmínkami pro ne/připuštění změny žaloby. Je si vědom, že proti nepřipuštění změny žaloby není dle odvolání, avšak sama tato skutečnost neznamená, že se proti němu nelze bránit a neznamená ani, že by nemohlo být přezkoumáno odvolacím soudem, odkazuje na dle odvolatele zásadní „stanovisko pléna sp. zn. Ústavního soudu zveřejněné ve sbírce zákonů pod číslem 394/2016 Sb.“ a navazující judikaturu Nejvyššího soudu - usnesení ze dne 30. března 2020, sp. zn. . Dle tohoto stanoviska „Rozhodnutím soudu o nepřipuštění změny žaloby není odvolací soud nikterak vázán, je oprávněn jej v rámci odvolacího řízení přezkoumat a z nesprávnosti či nezákonnosti dovodit důsledky…Žalobce se může domáhat nápravy tak, že napadne nepřipuštění návrhu na změnu žaloby v odvolání ve věci samé“.

10. Odvolatel zdůrazňuje, že podanými návrhy na změnu žaloby reagoval pouze na změněný skutkový stav. Má za to, že podklady dosavadního řízní jsou zcela zjevně použitelné pro rozhodování o petitu o žalobním návrhu ve znění navrhovaných změn žaloby. Rozhodnutí o nově uplatněném nároku vůči žalovaným 3) a 4) předpokládá vyřešení předběžné otázky v podobě stávajícího petitu, tj. bez rozhodnutí o tom, zda je Jméno žalobce B vlastníkem podílu, není možné rozhodnout o náhradě majetkové újmy způsobené jeho znehodnocením.

11. Žalovaný 4) považuje odvolání za formalistické, je další snahou o zneužití procesních pravidel sloužící k prodloužení řízení a vyvinutí nepřípustného nátlaku na žalované. Předně namítá, že odvolaní proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně je nepřípustné dle , čehož si je ostatně odvolatel vědom. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které odvolatel odkazuje, připouští přezkum rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby odvolacím soudem, avšak teprve v rámci případného odvolacího řízení ve věci samé. Žalovaný 4) pro úplnost uvedl, že žalobce podal proti usnesení soudu prvního stupně, kterým nebyla připuštěna změna žaloby dle jeho návrhu ze dne 29. března 2019, ústavní stížnost. Tato byla usnesením Ústavního soudu ze dne 24. ledna 2013, sp. zn. , odmítnuta. Ústavní soud potvrdil, že pokud se žalobce domnívá, že změna žaloby měla být připuštěna, může se nápravy domáhat teprve v odvolacím řízení ve věci samé.

12. Jelikož žalobce navrhl přistoupení nových účastníků pouze v souvislosti s navrhovanou změnou žaloby, která nebyla připuštěna (a ani podané odvolání nemůže tento výrok zvrátit), není přistoupení nových účastníků, kteří nemají k předmětu daného řízení žádný vztah opodstatněné. Odvolání proti výroku II. je nedůvodné.

13. Návrh odvolatele na vyloučení části návrhu na změnu žaloby týkající se nových účastníků k samostatnému projednání není dle žalovaného 4) přípustný. Tento domnělý nárok žalobce mohl uplatnit samostatnou žalobou na náhradu reflexní škody a na zaplacení vypořádacího podílu.

14. Žalovaný 4) své námitky proti podanému odvolání blíže rozvádí, navrhuje, aby odvolací soud odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně odmítl a výrok II. jako věcně správný potvrdil.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda je odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně přípustné.

16. Podle věty první může žalobce za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Podle odst. 2 soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

17. Podle účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

18. Podle § 202 odst. 1 písm. d) není odvolání přípustné proti usnesení, jímž byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu.

19. Podle odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

20. Odvolací soud předně uvádí, že postup soudu ohledně posouzení ne/připuštění změny žaloby postupoval podle ustálené rozhodovací praxe. Rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby je rozhodnutím procesní povahy; je na úvaze soudu, zda připustí či nikoliv navrhovanou změnu žaloby s ohledem na dosavadní výsledky řízení. Ovšem odvolací soud v rámci řízení o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé takovým usnesením podle vázán není a je oprávněn, resp. v případě relevantní námitky dle , g) povinen, rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby v plném rozsahu přezkoumat. Nepřipuštěním změny žaloby tak nedošlo k zásahu do práva na soudní ochranu dle d, neboť ochrany práv (nově uplatňovaného nároku) se lze domáhat v samostatném soudním řízení (dle o. z.) /viz např. žalovaným 4) zmiňované usnesení Ústavního soudu ze dne 18. dubna 2007, sp. zn.

21. Výrok I. napadeného usnesení, jímž nebyla připuštěna požadovaná změna žaloby, je rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné dle shora citovaného Odvolání žalobce proti tomuto výroku usnesení soudu prvního stupně tudíž není přípustné. Odkaz odvolatele na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2016, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2020, sp. zn. , není přiléhavý. Uvedená rozhodnutí se týkají zcela odlišné procesní situace; připouští přezkum rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby odvolacím soudem teprve v rámci odvolacího řízení ve věci samé. Jinak řečeno, má-li odvolatel za to, že změna žaloby měla být připuštěna, může se nápravy domáhat teprve v odvolacím řízení ve věci samé. Lze přisvědčit žalovanému 4) v tom, že chtěl-li žalobce předejít nepřipuštění změny žaloby, mohl přistoupit k podání žaloby nové, když jde o typově odlišná řízení, vycházející se zcela odlišných skutkových okolností, s jiným okruhem účastníků. Ve stejném duchu rozhodl Ústavní soud o ústavní stížnosti podané odvolatelem proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. října 2022, č. j. -775, kterým nebyla připuštěna změna žaloby dle podání doručeného 29. března 2019 (rozšíření žaloby o zaplacení částky 800 000 000 Kč s příslušenstvím jakožto vypořádacího podílu).

22. Odvolací soud proto za použití odvolání proti výroku I. napadeného rozhodnutí odmítl.

23. Nutno dodat, že z podání ze dne 27. prosince 2021 (jeho obsahu) se jednoznačně podává, že žalobce se výslovně domáhá změny (rozšíření) žaloby o nárok na zaplacení částky 1 000 000 000 Kč s příslušenstvím a v souvislosti s tím přistoupení dalších účastníků na straně žalovaných, nikoliv že uplatňuje samostatný nárok dle § 213 o. z.

24. Odvolací soud dále přezkoumal usnesení soudu prvního stupně ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) a dospěl k závěru, že podané odvolání neobstojí.

25. Podle na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

26. Žalobce se domáhal změny (rozšíření) žaloby o nárok na zaplacení částky 1 000 000 000 Kč s příslušenstvím a v souvislosti s tím požadoval, aby soud připustil přistoupení dalších účastníků na straně žalovaných.

27. Jelikož požadovaná změna žaloby nebyla připuštěna (a ani podané odvolání proti výroku I. není za dané procesní situace způsobilé tento výrok zvrátit, jak bylo výše rozvedeno), není přistoupení nových účastníků, kteří nemají k předmětu daného řízení žádný vztah a jejichž práv a povinností se nadepsané řízení nedotýká, opodstatněné. Předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení nebyly splněny. Soud prvního stupně nepochybil, pakliže podanému návrhu nevyhověl a přistoupení uvedených dalších účastníků do předmětného řízení na straně žalovaných nepřipustil.

28. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil podle jako věcně správné.

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým bude řízení před ním skončeno ( ve spojení s ).

Poučení:

Proti výroku I. tohoto usnesení není dovolání přípustné.

Proti výroku II. tohoto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.